Dana D. Daňková | Neděle, 29. srpen 2021 |
Když se Květa a Petr rozhodli postavit si chatu, neplánovali, že to na ni z domova budou mít doslova jen pár minut cesty. Nakonec se však ukázalo, že je taková krátká vzdálenost vlastně výhodou. Protože oba hodně pracují, nemají to na místo, kde si mohou takzvaně vyčistit hlavu, daleko.
Sice chata nebyla zpočátku zcela na pořadu dne – bydleli v domě na pěkném místě ve městě na úpatí Krušných hor, ale jak děti rostly, začal jim být postupně malý. A protože má Květa ráda rodinu pohromadě, začali uvažovat o místě, kde by se mohli dále potkávat.
Rozhodli se proto, že si postaví chatu, kde by bylo dost prostoru pro všechny. A když vybírali lokalitu, jako přirozená volba nakonec z více možností vyplynuly Krušné hory. „S manželem jsme zdejší rodáci a musím říci,“ vypráví Květa, „že Krušné hory se za ta léta proměnily do krásy. Celkem snadno jsme se tedy rozhodli pro ně.“
Jako praotec Čech
Když ani za dva roky nenašli vhodný pozemek, přivedla je náhoda do horské obce nedaleko jejich města, kde známý stavěl dům. „Zeptal se nás, proč nechceme sem. Mně se to zdálo divné – pár kilometrů od domova, ale můj muž si stoupl na tohle místo a řekl, ano, tady si postavíme chatu. A nakonec jsme pozemek opravdu koupili. Je tu sice stavební uzávěra kvůli ochrannému pásmu ethylenovodu, ale parcela měla stavební povolení, protože zde kdysi stála chata.“
Dům si Květa vymyslela sama – masivní dřevostavbu s velkými prosklenými plochami a rohovými okny. „Manžel nechtěl zděnou stavbu a mně se líbí masivní dřevostavby. Ale klasický srub by se sem nehodil a tradiční roubenku s malými okny, kterých je tu v okolí více, jsem nechtěla, mám ráda hodně světla. Navrhla jsem si tedy roubenku s prosklenými plochami a rohovými okny. Naštěstí máme známého architekta, který ty mé nestandardní požadavky přenesl na papír.“
Firmu vybírali asi půl roku, do několika se jeli podívat, viděli výrobu a navštívili i majitele hotových staveb. Díky tomu zjistili, že nechtějí dům z rostlého, ale z lepeného dřeva a na základě tohoto kritéria pak vybrali firmu.
„Pan Koudelka nás seznámil s původem dřeva i možnostmi a podmínkami realizace domu, my jsme některé stavby navštívili a pak už šlo jen o vyřešení několika mých méně obvyklých požadavků, jako například realizaci skleněných rohových oken. Ale ke všemu jsme našli klíč a dům byl nakonec postaven.“
obr.: Roubená chata má tradiční habitus, ale tím všechna podobnost s místními roubenkami končí. Sklo jí dodává lehkost lesní víly. Foto: Martin Zeman
Pro rodinu i přátele
V přízemí měla být velká kuchyně, ve které se bude rodina scházet, kde bude trávit Vánoce, slavit narozeniny a výročí, a dále hostinský pokoj pro prarodiče nebo přátele, když přijedou na návštěvu. A v podkroví pak soukromá zóna.
„Také jsem tu chtěla dlažbu, abychom zde mohli chodit v botách, je to chata, takže režim může být volnější, než v klasickém domě. A zcela jistě tu nesměla chybět kachlová kamna, protože ta do roubenky patří, jen jsem nevěděla, že na nich budu vařit… Původně měla být jen pro vytápění, ale dneska na nich vařím, v troubě peču, na plotně dělám bramborové placky, které dcera miluje, dokonce na nich vařím i přes léto, pokud nejsou velká vedra…“
Ačkoli jsou kachlová kamna dominantou místnosti, nepůsobí interiér výhradně tradičně. Nechtěla jsem čistě tradiční, ale ani hypermoderní chatu. Mě interiéry baví, je to můj koníček, tak jsem vybavení navrhla tak, abych tu mohla mít i věci, ke kterým mám vztah a mám je ráda, abych se nedostala do situace, že tu bude muset být všechno moderní a některé předměty se sem prostě nebudou hodit. Proto třeba ten industriální styl ve společenské místnosti.
obr.: Kuchyňskou linku si Květa navrhla sama, povrchovou úpravu a barevný odstín konzultovala s mistry svého řemesla přímo v truhlářské dílně. Foto: Martin Zeman
Foto: Martin Zeman
Svého rozhodnutí nelituji, dřevo je úplně jiný materiál, jiná vůně, je pocitově teplé, domem jsem nadšená.
obr.: Schodiště mělo být původně vedle kachlových kamen. Květa ho přesunula do rohu, kde nezabírá tolik místa, ale stále dobře plní svou funkci. Moderní kovová konstrukce působí odlehčeně a vzdušně. Foto: Martin Zeman
obr.: Jídelní kout nabízí nerušený výhled velkým rohovým oknem. Foto: Martin Zeman
Udělala byste dneska něco jinak?
Pokud jde o dům a stavbu, tak i když tu nejsme zatím dlouho, myslím, že nic zásadního. Jsme tu prostě spokojení. Je to příjemné bydlení, my navíc máme takovou dohodu, že tady nepracujeme. To se nám totiž doma nepovede – s manželem máme oba firmy a co nestihneme přes den, dokončujeme doma po nocích.
Málo času máme také proto, že dcera tančí téměř na profesionální úrovni a má tréninky a mnoho soutěží. Díky malé vzdálenosti od domova ji ale v pátek večer třeba vyzvednu z tréninku a alespoň na den jedeme sem. Samozřejmě tu můžeme mít v lednici trvale jídlo, máme tu i oblečení, nemusíme se prostě na odjezd nijak chystat.
obr.: Retro ložnice byla koupena v bazaru. Foto: Martin Zeman
obr.: Koutek na čtení s ušákem a lampou. A když bolí oči, stačí je od knihy zvednout a chvíli se dívat do syté zeleně okolních lesů. Foto: Martin Zeman
Foto: Martin Zeman
Proč jste si vybrali právě tuto firmu?
Jednoznačně proto, že staví domy z lepeného dřeva, dali nám cenu, která nám vyhovovala, a pan Koudelka je z mého pohledu velmi komunikativní člověk, a on i celý jeho tým byli velice příjemní a vstřícní při řešení jakéhokoli problému.
Foto: Martin Zeman
Technické parametry
- Zastavěná plocha: 100 m2
- Užitná plocha: 147 m2
- Konstrukční systém: masivní roubená konstrukce z vysušených lepených smrkových BSH hranolů
- Ošetření stěn: interiér i exteriér – přírodní lněný olej
- Teplo: teplovodní vytápění, zdroj – 2× elektrokotel (samostatný okruh pro přízemí i NP, doplňkový zdroj tepla – kachlová kamna
- Projekt: OK PYRUS s.r.o. (ing. Otakar Koudelka, ing. Oto Uchytil) ve spolupráci s Arch5D (Ing. arch. Kamil Bílý)
- Realizace: OK PYRUS, s.r.o., www.okpyrus.cz
Vizualizace půdorysů: OK PYRUS s.r.o.
Vaše komentáře (1)Nejnovější články v kategorii “Návštěvy dřevostaveb”
-
V objetí lesa
Místo, kde stojí tahle moderní roubenka, navigace ještě ani nezná. Jan na nás proto čeká na návsi, aby nám zbytek cesty ukázal osobně. Mineme poslední domy, kousek jedeme mezi poli,…
-
Pohoda v srdci Orlických hor
Horská silnice mě vede dolů podél hřebene Orlických hor, těsně u hranic s Polskem, k obci s příznačným názvem Orlické Záhoří. Nebe je bez mráčku a i přes první zářijové dny je…
-
Okouzlující roubenka s kachlovými kamny v barvě chilli
Navštívit tuto okouzlující roubenku na okraji Olomouce jsme měli možnost jen v jednom pevně daném dni. Michal s Barborou totiž hodně cestují, a tak se v ní i oni zastavili v podstatě jen…
-
Jednoduše vymazlený srub
Pojem „na samotě u lesa" může mít více výkladů, tahle návštěva mu jde ale až na dřeň. Navigace vás sem dovede bezpečně, když ale zavelí, že máte odbočit z uzounké lesní cesty…