Dagmar Šimonová | Čtvrtek, 09. prosinec 2021 |
Všechno zlé je k něčemu dobré. O tom, jak pravdivé může být takové přísloví, se Petr se svou rodinou přesvědčil při stavbě dřevostavby. Několik únavných průtahů v průběhu výstavby zajistilo dostatek času na přemýšlení a nakonec tak mají opravdu dům svých snů.
Dříve jsme s rodinou bydleli v šedesátimetrovém bytě na sídlišti. S druhým dítětem nám ale dispozice 2+1 začala být těsná, proto jsme se rozhodli přestěhovat. Jelikož jsem panelákové dítě, ani jsem neuvažoval o rodinném domě, ceny bytů nám však vyrazily dech. Chtěli jsme výměru kolem sta metrů, jenže takový byt stál v té době kolem 4,5 milionu korun.
Naší první volbou byl tak typový projekt od jedné pardubické firmy. Jednání se nakonec protáhlo a to se nám paradoxně vyplatilo. Důkladně jsme si rozmysleli, co od nového bydlení očekáváme, a zjistili jsme, že dům i pozemek jsou vlastně malé. Proto jsme pátrali dál. Nejdůležitějším kritériem pro nás byla zejména snadná dostupnost. Nynější pozemek se ukázal jako vhodná varianta, protože tu autobus jezdí třikrát do hodiny a jeho zastávka je 100 metrů od domu. V okolí jsme objevili ještě jeden celkem hezký pozemek, dokonce levnější, nebyl ale v dosahu MHD. Snadno jsem si spočítal, že jen v benzínu bych ten cenový rozdíl za pouhé dva roky projezdil.
Problémy se stavebním úřadem
Pozemek, na kterém jsme se nakonec usídlili, měl výměru 5000 m2, a tak jsme ho přes realitní kancelář kupovali se čtyřmi dalšími zájemci s tím, že ho na katastrálním úřadě necháme rozdělit. Zpočátku férové jednání se začalo komplikovat a nakonec ustalo na mrtvém bodě. Jeden z našich nynějších sousedů kontaktoval přímo majitele a zjistil, že realitní kancelář se nás všechny snaží podvést – od nás dostat peníze, ale majitelům pozemku je nepředat. Přímá koupě už pak byla naprosto bez problémů.
Další těžkosti na nás čekaly na magistrátu, který nám z nepochopitelných důvodů odmítl vydat stavební povolení. Na úřadě, pod který spadá náš městský obvod, mi poradili, abych si obstaral vyjádření hlavního městského architekta, ale ani jeho souhlas nebyl pádným argumentem. Po roce a půl ale problémová úřednice odešla do důchodu a tak jsme podali žádost na magistrát o převedení stavebního řízení na úřad našeho obvodu. Od té doby šlo všechno jako na drátkách.
Jak jsme se rozhodli pro dřevostavbu
Všechny průtahy a komplikace pro nás byly na druhou stranu užitečné, protože jsme měli spoustu času na přemýšlení. Navštěvovali jsme známé, kteří si v uplynulých letech stavěli dům, a ptali jsme se, co by dnes udělali jinak. Architekt nám potom připravil studii zděného rodinného domu, který byl naprosto podle našich představ.
Jenže kamarád, který je soudním znalcem v oboru stavitelství, nám v té době poradil, že pro naše účely by se nejlépe hodila dřevostavba. Já osobně mám dřevo moc rád, mám k němu hluboký vztah, a tak mě tahle myšlenka okamžitě nadchla. Stejně jsem počítal s tím, že děti určitě s naším domem nebudou v dospělosti spokojené a dřevostavba se dá snadno přestavět nebo případně úplně zlikvidovat a na připravené základové desce postavit znovu.
Stejný známí mi doporučil i firmu Avanta Systeme, protože byl přesvědčen, že se jedná o kvalitní společnost, se kterou se skvěle komunikuje. Avanta Systeme bylo jedno z mých nejlepších rozhodnutí, protože všechno proběhlo rychle, profesionálně a bez problémů.
obr.: Dům má ideální orientaci ke světovým stranám. Vstup je umístěn ze severu, zatímco jižní fasáda se velkým prosklením otevírá na terasu a zahradu, o kterou se postarala Petrova žena. Foto: Martin Zeman
Stavělo se rychle a čistě
Firma respektovala moji studii, pouze ji poupravila na dřevostavbu – což bylo výhodné, získal jsem například o 40 cm větší místnosti, protože stěny dřevostavby jsou tenčí než ze zatepleného cihelného zdiva. Nemohu si stěžovat ani na průběh výstavby. Přesto, že jsem zvolil naprosto nevhodnou dobu (základy jsme začali hloubit 6. října), všechno proběhlo rychle a především čistě. To je také neuvěřitelná výhoda dřevostavby.
Avanta Systeme postavila celou hrubou stavbu, jen některé subdodávky jsem si dělal sám – nahradil jsem betonovou tašku kvalitnější pálenou a sehnal jsem i poměrně levná plastová okna s osmi komorami a izolačním trojsklem. Avanta Systeme moje rozhodnutí respektovala, s ničím nedělala problémy.
obr.: Nenápadným, téměř neviditelným prvkem v interiéru jsou spirotrubky, schované za falešnými polosloupy. kdo by v předstěnách, zarovnaných s horním ostěním oken hledal topení? Foto: Martin Zeman
Levný provoz vyřešil problém s hypotékou
Chtěli jsme co možná nejvíce minimalizovat náklady na provoz. S tím nám výrazně pomohla firma z Červeného Kostelce, která navrhla celý otopný systém. V přízemí je umístěn interiérový kotel s výkonem 13 kW, nahoře v patře akumulační nádrž. Systém tak funguje bez použití čerpadla. Topím dřevem a ohřívám jak vodu na topení, tak na koupání.
Za rok jsme protopili asi devět metrů krychlových dřeva, které by stálo zhruba kolem 10 000 Kč. Já si ho však připravuji sám, takže náklady jsou téměř nulové. V akumulační nádrži jsou samozřejmě umístěny i dvě elektrické spirály, tento způsob topení jsme ale použili asi jen pětkrát – v těch největších vedrech, kdy se nám nechtělo ještě přitápět kvůli ohřevu vody. Kotel jinak skvěle izoluje, takže v běžném létě ten malý únik tepla nijak nevadí.
Pořizovací náklady na realizaci systému vytápění byly poměrně vysoké, dlouhodobě ale šetří velké peníze. Dům má navíc poměrně dobré izolační parametry, například Blower Door test vyšel 1,003 h-1 (nízkoenergetický dům), takže v běžné zimně stačí topit jednou za dva až tři dny, teplo uvnitř vydrží.
Máme i vlastní vodu, jen tu do kuchyně bereme z městského vodovodu. Za koupání a splachování tak díky vlastní studni a levnému ohřevu neplatíme vůbec nic. Prostředky, které jsme ve starém bytě investovali každý měsíc do energií, tak můžeme použít na splácení hypotéky.
obr.: Kuchyňská linka se stala oříškem, který se dlouho nedařilo rozlousknout. Po návštěvě mnoha kuchyňských studií měl Petr konečně štěstí a s šikovným prodejcem si padli do noty. Foto: Martin Zeman
Jsme spokojení, nic bychom neměnili
Bydlíme tu už druhým rokem a není nic, na co bychom si mohli stěžovat. Protože jsme stavbu nového domu promýšleli dlouho dopředu, většinu možných problémů jsme odstranili ještě ve fázi návrhu. Cítíme se tady dobře, s akustikou nebo podobnými věcmi není žádný problém. Trochu nám tu popraskaly omítky, ale za to si zřejmě můžeme sami. Dřevostavba pracuje a my jsme jí dali hned zpočátku zabrat – manželka má ráda teplo, takže tu v zimě většinou není pod 26 °C. Příští rok už snad bude konstrukce ustálená a budu moci praskliny opravit.
Foto: Martin Zeman
Komentář dodavatele
Každý, kdo někdy v životě něco zorganizoval, koordinoval, řídil nebo řídí tým lidí, ocení hladký a profesionální průběh stavby realizovaný naší firmou. A to i v návaznostech na vlastní dodávky klienta. U tohoto domu tomu nebylo jinak, navíc je tu opět důkaz, že letmou staveništní montáží lze dům realizovat bezpečně i za zhoršených klimatických podmínek. Musí se jen vědět, jak na to.
Karel Hanuš, obchodní manažer Avanta Systeme spol. s r.o.
Technické parametry
- Realizace: Avanta Systeme spol. s.r.o. (2011)
- Velikost pozemku: 750 m2
- Zastavěná plocha: 98 m2
- Užitná plocha: 176 m2
- Spodní stavba: základová deska, nepodsklepeno
- Stavební systém: skeletová dřevostavba
- Tepelná izolace: minerální vata, polystyren
- Fasáda: omítaná
- Střecha: sedlová
- Střešní krytina: pálená taška Röben
- Okna: plastová, osm komor
- Zasklení: trojité zasklení
- Podlahová krytina: přízemí vinyl – Thermofix, patro koberce
- Vytápění: interiérový kotel, akumulační zásobník, spirotrubky
- Skladba stěny: směrem zevnitř – sádrokarton na roštu, parotěsná zábrana, nosná konstrukce + tepelná izolace, OSB deska, polystyren100 mm, omítka
- Celková tloušťka stěny: 345 mm
- Hodnota U: 0,21 W/m2K
Nejnovější články v kategorii “Návštěvy dřevostaveb”
-
V objetí lesa
Místo, kde stojí tahle moderní roubenka, navigace ještě ani nezná. Jan na nás proto čeká na návsi, aby nám zbytek cesty ukázal osobně. Mineme poslední domy, kousek jedeme mezi poli,…
-
Pohoda v srdci Orlických hor
Horská silnice mě vede dolů podél hřebene Orlických hor, těsně u hranic s Polskem, k obci s příznačným názvem Orlické Záhoří. Nebe je bez mráčku a i přes první zářijové dny je…
-
Okouzlující roubenka s kachlovými kamny v barvě chilli
Navštívit tuto okouzlující roubenku na okraji Olomouce jsme měli možnost jen v jednom pevně daném dni. Michal s Barborou totiž hodně cestují, a tak se v ní i oni zastavili v podstatě jen…
-
Jednoduše vymazlený srub
Pojem „na samotě u lesa" může mít více výkladů, tahle návštěva mu jde ale až na dřeň. Navigace vás sem dovede bezpečně, když ale zavelí, že máte odbočit z uzounké lesní cesty…