Se stavebním úřadem bojovali rok a půl, čekání na dřevostavbu v Kersku však stálo za to

a.janousek | Pondělí, 22. únor 2021 |

Monika a Martin jsou ze své dřevostavby nadšení a nutno zdůraznit, že právem. Svůj typový dům o metr prodloužili a citlivým výběrem variabilních prvků a respektem k rázovitému charakteru slavné vesnice vyladili do nečekaně příjemného výsledku.

Dřevostavba v Kersku

Nejlepší na našem novém bydlení je samozřejmě genius loci. Kersko milujeme. Na ohništi si pečeme buřty, pro pivo si skočíme do Hájenky, snídáme na terase. Pod stromy je tu příjemně i v největších vedrech. Drvoštěpím, občas si necháme přivézt dřevo na topení, které je potřeba nařezat a naštípat, v tom jsem se našel a hrozně mě to baví.

Líbí se nám, že to tu v létě žije – přes týden je docela klid, zato o víkendu se to tu zaplní. „Se šípkovou, nebo se zelím“ si občas lidi musejí sníst na silnici před Hájenkou, uvnitř ani na zahrádce není šance si sednout, místní tam proto chodí až večer.

obr.: Souhra kompaktního tvaru domu a respektu majitelů k osobitému charakteru proslulé vesnice vyústila ve zdařilý celek. Foto: Martin Zeman

obr.: Dům není velký, takže na pozemku nebylo nutné kvůli stavbě kácet stromy, jak se to v Kersku i přes složité povolovací řízení občas bohužel děje. Foto: Martin Zeman

Proč jste zvolili typový dům?

Od dětství bylo mým snem mít svůj dům, který bude architektonicky zvláštní. Strýc architekt mi už jako klukovi ukazoval zajímavé stavby. Jenže s omezenými prostředky je to těžké, věděli jsme, že si nemůžeme moc vyskakovat.

Takže jsme zvolili typový dům. Ale chtěli jsme, aby byl aspoň ve dřevě, aby sem zapadl... A když jsem ho poprvé viděl, ještě pod lešením, byl jsem naprosto nadšený. Výsledek předčil moje očekávání. Moc se nám líbí!

Stavba probíhala naprosto hladce, na rozdíl od toho, co předcházelo jejímu povolení. Chvíli se pochopitelně čekalo, až zatuhne základová deska, dům pak stál za patnáct dnů. To není normální, aby stavba byla na celém procesu to nejjednodušší a nejrychlejší!

obr.: Okolí domu je upravené tak, aby vynikla přirozená krása lesního pozemku. O možném budoucím zastřešení terasy zatím majitelé vedou diskuzi, rozhodnuto není. Už dnes tu ale rádi snídají i večeří. Foto: Martin Zeman

Trnitá cesta k povolení stavby domu

Původně jsme sháněli pozemek kolem Prahy, ale v rámci našeho rozpočtu se nám žádný nelíbil. Napadlo mě vypravit se do Kerska. Přijeli jsme sem a našli tady chatu s pozemkem na prodej. Ještě ten večer jsme se domluvili s makléřem. No a pak to začalo.

Zjistilo se, že polovina původní chaty je nezkolaudovaná, takže vyvstal první problém: jak získat demoliční výměr na nezkolaudovanou stavbu. Další potíží bylo věcné břemeno na příjezdové cestě, ale naštěstí jsme se s majitelem domluvili.

Na to, že jde o pozemek v lesním fondu, na kterém lze postavit pouze rekreační objekt, přišel až náš finanční poradce. Existuje jen jediná banka, která poskytuje hypotéky na rekreační objekty až do výše 120 procent, takže jsme neměli moc na výběr.

Jednáním s úřady jsme strávili neuvěřitelný rok a půl. Přitom je to typový dům, dřevostavba, nedokážu si představit projekt, který by měl být jednodušší na schvalování. K nám se chovali, jako bychom tu chtěli stavět skladiště jaderného odpadu.

Na radu – ne moc šťastnou, jak se později ukázalo – jsme si nechali inženýring zpracovat firmou, která slibovala, že za dva měsíce bude vše vyřízené, ale za tu dobu se stihla jen rozhádat s úřednicí na stavebním úřadě, takže začaly vzájemné naschvály.

Terénní úpravy byly taky poměrně náročné. Začalo se bouráním původní chaty – takového malého, vetchého dřevěného domečku, který vypadal, že do něj strčíme ramenem a on spadne. Jenže se ukázalo, že základy z roku 1962 byly jako pro atomový kryt. Vyvezli odsud asi 20 m³ betonu, šest chlapů s mechanikou včetně bagru to bouralo tři dny.

Sousedi se původně báli, abychom si tu nepostavili nějakou obří haciendu, ale dnes naši stavbu chválí. Říkají, že sem náš dřevěný, malý dům hezky zapadá a oceňují, že jsme nevykáceli stromy, jak se tu, bohužel, občas stává.

Foto: Martin Zeman

Co byste měli vědět než koupíte pozemek?

Intuice v interiéru zafungovala

Máme rádi šedou, takže jsme ji pro interiér zvolili jako základní barvu, ale jinak jsme nad výběrem moc nespekulovali, vybírali jsme intuitivně. Hlavně proto, že možností se nabízelo tolik, až bylo nemožné si vybrat. Neříkám, že by bylo lepší mít výběr ze dvou typů kuchyňské linky nebo kachlíků jako dříve, ale současná nabídka je také extrém.

Třeba u koupelen jsme chtěli vlastně jen to, aby obklady i zařizovací předměty byly od české firmy. Na barevné kombinace jsme pak docela rezignovali. Nakonec jsme prostě ukázali na jednu ze vzorových koupelen, která se nám líbila. Postupně se snažíme interiér doplňovat zajímavými kousky.

obr.: Vinylová podlaha byla zvolena kvůli vysoké odolnosti, prý na ní nejsou vidět škrábance ani tehdy, když se tu rotvajler rozběhne. Obklad z téhož materiálu na stěně před krbem byl instalován dodatečně, rovněž jako ochrana před psími stopami. Foto: Martin Zeman

obr.: Krb slouží v přechodném období pro přízemí jako jediný zdroj tepla, přímotopy majitelé zatím nezapnuli. Původně byl krb bílý, ale kvůli rotvajlerovi, který na něm rád zanechával otisky svých velkých tlap, ho nahradila šedá varianta. Foto: Martin Zeman

obr.: Prostorná kuchyně je zařízena účelně a dobře zvolený design z ní činí světlé a útulné místo, kde je radost trávit čas. Foto: Martin Zeman

obr.: Dvě ze tří ložnic v patře (a, jak žertem zaznělo, i pokojík pod schodištěm) na své obyvatele zatím čekají. K té největší přiléhá samostatná šatna se zrcadlem a skříněmi, což majitelé oceňují jako velmi praktické. Foto: Martin Zeman

obr.: Obě koupelny v domě jsou obložené i zařízené z produkce českých firem. Šíře výběru majitele při plánování natolik zahltila, že se přiznali, že nakonec vybrali bez velkého rozmýšlení. Foto: Martin Zeman

Technické parametry

• Realizace: RD Rýmařov s.r.o.
• Zastavěná plocha: 67 m²
• Užitná plocha: 105 m²
• Spodní stavba: základové pasy a monolitická deska včetně podkladního betonu
• Konstrukční systém: stěnový sendvičový panel
• Tepelná izolace: minerální vlna
• Fasáda: minerální vlna + provětrávaná palubková fasáda
• Střešní krytina: KM Beta Elegant, barva černá
• Okna: plastová, zasklení trojskly
• Podlahy: lamino, vinyl, keramická dlažba
• Teplo: elektrické přímotopné panely, elektrický akumulační zásobník 160 l

Hodnocení uživatelů: 5 / 16
Líbil se Vám článek?214