Dagmar Šimonová | Úterý, 08. březen 2022 |
Manželskému páru, který už čtyři roky bydlí ve svém přízemním domě na okraji Prahy, dělají doma společnost čtyři kočky. Ty však nejsou jedinou raritou tohoto domu. Kromě koček zde totiž najdeme desítky starých budíků a jeden více než stoletý gramofon.
Než jsme se přestěhovali do svého nového domova, bydleli jsme na jednom z pražských sídlišť. Zde jsme však byli oba dva nespokojeni, a tak jsme začali přemýšlet o stavbě vlastního domu. A protože ve stejné době uvažovala o rodinném domku také naše dcera, rozhodli jsme se hledat parcelu, na kterou by se vešly domy dva. Takovou jsme našli na východním okraji Prahy – jeden dům už na ní ovšem stál. Byl to starý dům s velkým pozemkem, na kterém bylo dostatek místa pro další stavbu. Dcera se pustila do renovace starého domu a my jsme mohli začít s přípravami našeho nového bydlení.
Od typového domu k individuálnímu projektu dřevostavby
Naše základní představa byl jednopodlažní dům. S ohledem na náš věk by nemělo význam stavět dům s patrem. Od začátku jsme věděli, že chceme bydlet v dřevostavbě – znali jsme její přednosti a lákala nás také rychlost výstavby. Měli jsme zájem o typový dům, a tak jsme se asi rok snažili vybrat ten pravý z katalogů různých firem. Potíž byla v tom, že kdykoli jsme chtěli dům přizpůsobit podle vlastních představ, jeho cena výrazně narostla.
Pak jsme náhodou narazili na architektonické studio Prodesi, které nám nabídlo vytvoření individuálního projektu – architekt Pavel Horák vypracoval návrh, s kterým jsme byli absolutně spokojeni, takže jsme ho přijali bez výhrad. Rychlost výstavby jsme velice ocenili, protože jsme v té době bydleli pouze v provizorním podnájmu.
Na stavbě nedošlo k žádným problémům, za což vděčíme nejen stavební firmě, ale také Ing. Michalu Pánkovi z Fakulty architektury ČVUT, který pro nás zajišťoval technický dozor. Dispozice domu už se během stavby nijak neměnila, malé vzrušení přinesl pouze vjezd do garáže, jehož šířka se ukázala pro naše auto nedostatečná, a tak se musela na poslední chvíli upravovat.
S dodavatelskou firmou jsme byli maximálně spokojeni – díky jejímu flexibilnímu přístupu a kvalitní řemeslné práci ji můžeme jedině doporučit. Kdybychom stavěli znovu, provedli bychom pouze drobné změny – dům splňuje všechny naše požadavky.
obr.: Výhodou jednopodlažního domu je mimo jiné snadný přístup na zahradu. V tomto případě téměř ze všech obytných místností. Foto: Martin Zeman
obr.: K sousednímu domu, ve kterém žije dcera majitelů, náležel dostatečně velký pozemek na to, aby se na něj vešla nová dřevostavba rodičů. Stačilo jej pouze opticky rozdělit. Foto: Martin Zeman
Foto: Martin Zeman
Bez tepelných mostů
Hrubá stavba domu proběhla velice rychle. Po zhotovení betonové základové desky následovala pětitýdenní technologická přestávka, do konce září stála nosná dřevěná konstrukce a během podzimu se instalovaly příčky a probíhaly vnitřní úpravy. Jediným větším rozdílem proti původnímu návrhu stavby byla změna řešení stropu obývacího pokoje, kde měla být přiznána trámová konstrukce. Jako lepší varianta se ukázalo zaklopení střešní konstrukce dřevěnými deskami. Dřevo tak zůstalo přiznané pouze na stropě a my jsme s tímto řešením naprosto spokojeni.
Také podlahová krytina je nakonec jiná, než jsme původně zamýšleli. Místo keramických dlaždic jsme nakonec dali přednost bezbariérové lité podlaze s příměsí barevných písků. Byl to trochu pokus, ale opíral se o naši zkušenost s tímto typem podlah v jedné veřejné budově, kde se osvědčila i na velice zatěžovaných plochách. A stejně se osvědčuje i v našem domě.
Topení v domě je podlahové, jen ložnice, pracovna a technické místnosti jsou vytápěny radiátory. Po zabydlení domu jsme využili možnosti nechat změřit fyzikální parametry doktorandy ČVUT, kde oba dva vyučujeme. Výsledky nás velice příjemně překvapily. Ukázalo se totiž, že dům vytváří v interiéru výborné mikroklima pouze s malým množstvím CO2.
Fotografie v infračerveném oboru prokázaly dobrou izolaci pláště domu bez tepelných mostů. Díky tomu si provoz domu (včetně ohřevu teplé vody) ročně vyžaduje částku do pouhých 20 000 Kč, což odpovídá nízkoenergetickému standardu.
Foto: Martin Zeman
Opravdové skvosty interiéru
Největší prosklená plocha v domě směřuje na jih. Přesah sedlové střechy je konstruován tak, aby zimní slunce, které stojí níže, ohřívalo interiér, zatímco v létě byl vnitřek domu kryt před přehříváním. Budova prokázala také výborné akustické vlastnosti. Hluk se nepřenáší mezi jednotlivými pokoji ani zvenku. A to se nedaleko domu nachází frekventovaná železniční trať – v domě jsme však žádný vlak doposud neslyšeli. Obzvlášť si ceníme toho, že jsme si nechali poradit a využili služby interiérové architektky, kterou nám dodavatelská firma doporučila.
Sami jsme si desítky hodin lámali hlavu nad barevným řešením interiéru, ale nakonec bez výsledku. Architektka Ing. Jolana Hejnicová nám navrhla nejen barvy stěn, ale také koncepci a zařízení koupelny a osvětlení v domě. Dominantou obývacího pokoje je gramofon, který získal ocenění na výstavě v Saint Louis již v roce 1904! Na protější stěně ho doplňuje sada starých budíků.
Tyto i jiné starožitnosti, které jsme časem nasbírali, se architektce Hejnicové podařily barevně zakomponovat a uspořádat v domě tak, že tvoří s moderním designem originální kombinaci. Raritou v domě je bezesporu kočičí vchod, který zhotovila na míru dodavatelská firma – naše čtyři kočky se tak mohou ze svých toulek kdykoli nerušeně vracet.
obr.: Podle původního návrhu mělo být dřevo přiznané také na vnitřních stěnách v domě. nakonec však byly stěny zakryty sádrokartonem. Interiér tak působí jednodušším a elegantnějším dojmem. Foto: Martin Zeman
obr.: Nejvýraznějším doplňkem obývacího pokoje je bezesporu gramofon, který je i přes své vysoké stáří stále funkční. Foto: Martin Zeman
obr.: Sada starých budíků na polici v obývacím pokoji prozrazuje majitelovu zálibu, je totiž hodinář amatér. Foto: Martin Zeman
Foto: Martin Zeman
Komentář architekta
Na setkání a práci s investory tohoto domu vždy rád vzpomínám. Dali mi velkou důvěru a věřím, že je dům nezklamal. I když se jednalo o jeden z prvních domů, který jsme nejen navrhovali, ale i stavěli, dovolím si říci, že výsledek dopadl velice dobře, a to v nemalé míře díky přístupu investora i jeho technickému dozoru. V domě jsem měl možnost ovlivnit mnoho drobných detailů jak v exteriéru, tak v interiéru a tato péče a věnovaný čas při vlastní realizaci se na domě pozitivně projevil.
Ing. arch. Pavel Horák
Prodesi | Domesi
Technické parametry
- Velikost pozemku: 691 m2
- Zastavěná plocha: 146 m2
- Podlahová plocha: 123 m2
- Spodní stavba: betonová základová deska
- Stavební systém: skeletová dřevostavba (lehký dřevěný skelet)
- Tepelná izolace: minerální vata
- Fasáda: „zavěšená fasáda" – deska cetris s RAL nátěrem, betonové pásky
- Krov: dřevěný, trámový
- Střecha: sedlová
- Střešní krytina: betonová taška
- Okna: dřevěná eurookna
- Zasklení: dvojité
- Podlahy: průmyslová litá podlaha, dlažba
- Vytápění: zemní plyn
- Skladba stěny: směrem zvenku – skládaná fasáda, provětrávaná mezera, tepelná izolace (minerální vata) v dřevěném roštu, OSB deska, tepelná izolace (minerální vata) v dřevěné konstrukci, parozábrana, sádrokartonová předstěna
- Hodnota U stěny: U = 0,2 W/m2K
- Realizace: Prodesi | Domesi (2011)
Nejnovější články v kategorii “Návštěvy dřevostaveb”
-
Rodinná dřevostavba uprostřed rozkvetlé zahrady
Lukáš žil až do svých čtyřiceti let v bytovce na předměstí Hradce Králové a o stavbě domu neuvažoval. I když se považuje za celkem šikovného, se zedničinou nebo stavebnictvím…
-
Život na zkoušku ve vzorové dřevostavbě v Čakově
Září udeřilo v plné síle, prázdniny skončily, začala škola a s ní celý ranec každodenních povinností. Když tu ale ležím na terase, o posledním letošním tropickém víkendu, je…
-
Osudová přitažlivost
Říká se, že nic se neděje bezdůvodně. Když se Petr a Zuzana zamilovali do staveb jednoho architektonického ateliéru, neřešili, jestli jsou ze dřeva, nebo z cihel. Náhoda nebo chcete-li…
-
Jednoduchá a moderní dřevostavba na klíč splňuje nároky na bydlení mladé rodiny
Čistý vzduch, lesy, krásná krajina. Není divu, že je tato oblast nedaleko Prahy vyhledávaným rekreačním místem Pražanů už od 19. století. Jezdil sem třeba i Josef Lada nebo T. G.…