Stavba roubenky na větrné hůrce byla opravdu zasloužená

Helena Petáková | Neděle, 16. květen 2021 |

Na krásném místě na kopci v jesenickém podhůří vyrostla sympatická roubenka. Její vznik nebyl jednoduchý a peripetie volby domu zajímavé. O tom, že neměla být původně roubenkou, ale srubem i mnoha dalších zajímavostech nám vypráví na terase chráněné všudypřítomným větrem majitel domu.

Konstrukce a podoba dřevostavby se musela přizpůsobit dané oblasti

Zamilovali jsme se s manželkou do dřevěných staveb a vážně jsme uvažovali o srubu. Našli jsme velký pozemek na kopci v sousedství pastvin, ale pak jsme zjistili, že asi 200 metrů před pozemkem probíhá hranice chráněné krajinné oblasti. Pokud bychom měli pozemek před ní, srub by byl možný.

Za touto pomyslnou čarou nám ale povolili vzhledem k původnímu stylu zástavby Jeseníků roubenku – stavbu z kmenů hraněných, ne kulatých. A tak bylo rozhodnuto nejen o typu stavby, ale brzy i o jejím staviteli: na Pustevnách jsme viděli krásnou novou roubenou salaš od firmy Sruby Pacák, která nás nadchla, a s firmou jsme se rychle dohodli.

Projekt roubenky musel brát v úvahu požadavky CHKO Jeseníky: hlavně velikost oken a jejich členění nejméně na čtyři pole, spodní okna musela být větší než v podkroví, sklon střechy jsme museli zachovat minimálně 40 stupňů, vchod do domu umístit z boční, ne ze štítové strany.

TIP NA ČLÁNEK: Stavba domu v harmonické a ničím nerušené krajině CHKO Jeseníky vyžaduje jistá pravidla

obr.: Slunná jižní terasa a balkon nad ní jsou chráněny před větrem. Foto: Martin Zeman

Dřevo pro roubenku? Jedině z místních lesů

Když jsme vyřešili požadavky úřadů, nastal další problém – náhle nebylo dřevo. Udeřil totiž orkán Kyril a probíhaly pouze urgentní kalamitní těžby, na těžbu dřeva na dům nezbýval čas. Tak se stalo, že náš dům je nakonec místo z beskydských stromů postavený z jesenických jedlí a smrků, dřevo se těžilo přímo ve zdejších horách.

Takováto náhoda nás nakonec přiblížila ke způsobu stavění našich prapředků, jejichž dřevěná stavení také vznikala z dřeva dostupného v okolí. Nevím, ale zdá se mi, že tím získá člověk ke svému domu o to silnější vztah.

Když roubenka stála, pustili jsme se s elánem kromě zařizování domu i do úpravy jeho okolí. Ohradili jsme pastvinu, kde jsme chovali kozy a ovce, postavili malou salaš, ale po pár letech nebyl při zaměstnání na zvířata čas, tak jsme salaš přestavěli na „hotýlek" pro hosty.

Jsme tady na větrném kopci, často vydatně fouká, museli jsme proto vymyslet, jak dům trochu zaclonit, abychom aspoň na terasách mohli sedět za větrem. Pomohla nám zeleň, kolem domu jsme vysázeli rychle rostoucí stromy.

Terasa před jižním štítem je vyrobena ze sibiřského modřínu, druhá, která probíhá podél celého domu, je ze smrkových fošen. Pozemek se od domu hodně svažuje, v dolní části máme dřevěnou garáž, seník, dílnu, v horní části zase vrt na užitkovou vodu.

obr.: Cestu vzhůru k domu lemují jednoduchá svítidla vybraná s citem pro tvar i barvu. Foto: Martin Zeman

obr.: Pan domácí nejdřív postavil tuhle salaš, po pár letech ji uvnitř přestavěl na malou noclehárnu. Foto: Martin Zeman

obr.: Metry dřeva na kopci spolu se stromy za nimi fungují jako hradba postavená větru. Foto: Martin Zeman

Dřevu fandíme ve všech podobách

Co je v naší roubence méně obvyklého? Možná schody, které jsou typické srubové, a pak roubené vnitřní příčky.Jsou stejné jako obvodové stěny, jen užší (15x30 cm místo 30x30cm). Příčky dodávají interiéru hřejivý i autentický vzhled, cítíme se opravdu jako v původní jesenické horské chalupě.

Jídelní stůl a židle máme v kombinaci bříza a borovice, jejich autorem je místní řemeslník, který zvláštním způsobem umí tyto dva druhy dřev zkombinovat. Také všechny vnitřní dveře a kuchyňskou linku vyrobili místní stolaři, dvířka kuchyně například jsou z masivní borovice.

Po celém domě jsou podlahy ze smrkových palubek, pod dlažbou v koupelnách a v kuchyni je elektrické podlahové topení. V přízemí doplňuje velký obývací prostor s kamny a kuchyni ještě sklad a koupelna. V ní je malá sauna, kterou jsem vyrobil pro změnu sám. V podkroví jsme v ložnicích využili dřeva, jak jen to šlo. O co menší je koupelna v přízemí, o to více místa jsme jí nechali v patře.

obr.: Kouzlo otevřeného prostoru. Za dlouhým a bytelným jídelním stolem se vchází do kuchyně. Foto: Martin Zeman

obr.: Ložnice, která opravdu ctí jako hlavní materiál dřevo. Foto: Martin Zeman

obr.: Koupelně v patře byla ponechána velká plocha, podařilo se jí zařídit vkusně a funkčně. Foto: Martin Zeman

Kachlová kamna v centru všeho dění

Máme vynikající kachlová kamna, topíme v nich tvrdým dřevem. Je to nadmíru důmyslné zařízení vytápějící celý dům, které je možné dokonale regulovat. Kamna disponují dvěma systémy vytápění: po roztopení kamen a uzavření komínové klapky začne kamna ohřívat horký kouř, který odevzdává teplo šamotu, kachlím.

Podařilo se nám vybrat spirálové kachle s prohlubní, která násobí topnou plochu. Hlavní ohřívání ale zajišťuje tepelná litinová vložka zabudovaná v kamnech, která se rozpálí a po otevření druhé klapky proudí otvory v kachlích teplý vzduch do celého přízemí. V místnostech nahoře jsou pak uzavíratelné průduchy, kterými lze přívod tepla regulovat nebo zcela zastavit.

Velká místnost je díky kamnům moc příjemná, pěkné je posezení kolem velkého stolu, v létě díky zastínění terasy máme příjemný chlad, v zimě nepřekonatelnou pohodu kolem kamen. A to tady ještě schází piano – hrával jsem, ale už je pryč, jeho místo zaujala knihovna a křesla.

Milujeme blízkost lesů; v létě i v zimě podnikáme dlouhé pochody se psy do hor, do míst, odkud vlastně vzešel náš dům něj. Horám tak s trochou nadsázky splácíme za dům třeba tím, že jsme oba strážci přírody – takže hory na oplátku uklízíme a staráme se o ně.

obr.: Krásná kachlová kamna, houpací křeslo a knihy, víc už snad tahle místnost nepotřebuje. A to tady ještě dříve stávalo piano... Foto: Martin Zeman

Technické parametry

• Spodní stavba: betonová základová deska
• Stavební systém: roubenka
• Krov: dřevěný
• Střešní krytina: černá betonová taška Bramac
• Dveře vstupní: dřevěné
• Okna: dřevěná eurookna
• Zasklení: izolační dvojsklo
• Podlahy: dlažba a smrkové palubky na roštu
• Topení: krbová kamna, podlahové topení
• Pozemek: 5000 m²
• Zastavěná plocha: 112 m² (bez teras)
• Podlahová plocha: 210 m²
• Realizace: Sruby Pacák s.r.o., www.srubypacak.cz

Autor článku PhDr. Helena Petáková

Nejnovější články autora

Hodnocení uživatelů: 5 / 17
Líbil se Vám článek?017