Na místě staré rodinné chaty vybudovali útulnou dřevostavbu

Lukáš Marek | Pátek, 23. červenec 2021 |

Útulná dřevostavba poskytuje v hustém krytu zeleně absolutně veškerý komfort moderního bydlení nadosah městu a přesto v lese. Cesta k němu, ač to tak nevypadá, se však line už od poloviny minulého století, jak nám popsal majitel domu.

Rychlý život velké aglomerace si často žádá útěky za přírodou. Není proto divu, že volání klidného místa za městem podlehli rovněž majitelé navštíveného domu – v prvopočátku otec, pak jeho syn s rodinou. Od padesátých let sem moji rodiče jezdili na chatu strávit za městem příjemný a odpočinkový víkend. Dům s pozemky okolo je tak součástí naší rodinné historie, na niž nyní navazuji já s rodinou.

Doba víkendové chaty

Pozemky byly původně pronajaty od tehdy státního statku. Lokalita byla vyhlášenou chatařskou oblastí, výstavba chaty byla proto nasnadě. V důsledku rozrůstání rodiny a přirozeně se měnících nároků došlo také několikrát k přestavbě víkendového objektu.

Rodinné tempo chata vydržela zhruba padesát let, ke konci už jí vlivem věku a únavy materiálu docházely síly. V té době, v devadesátých letech, probíhala restituční řízení, v nichž byly zahrnuty rovněž pozemky obklopující naše letní sídlo. V první fázi přišla nabídka pronájmu, zanedlouho odkoupení rozlehlého údolí.

Restituenti nám dali podmínku: buď koupíte celých devět tisíc metrů čtverečních, nebo nic. Váhali jsme, protože v té době nebyla chata chatou, ale spíše boudou, na lokalitu nebyl vydán žádný územní plán a navíc tudy probíhal chráněný biokoridor. Nicméně pod vlivem silného genia loci, který vás tu dokonale pohltí, jsme pozemky koupili.

obr.: Ze zdánlivé nevýhody se stala přednost - díky svahu nabízí dům první nadzemní podlaží pro technické zázemí, dvě dřevěná nadzemní podlaží slouží pro bydlení. Foto: Martin Zeman

Doba úvah

Starou chatu už nebylo možné využívat k původnímu účelu, rekonstrukce nepřipadala vzhledem k jejímu stavu a konstrukčnímu pojetí v úvahu, museli jsme se proto rozhodnout, co s ní a pozemky dál. Ve fázi úvah jsme se však stále vraceli k myšlence zachovat původní ráz ze dvou třetin dřevěného objektu a nezničit onoho ducha místa a přitom postavit dům, který bude třeba jednou sloužit k trvalému obývání.

Když padlo definitivní rozhodnutí o realizaci nového bydlení při zachování půdorysu a prvků původní stavby, bylo především nutné zažádat o vyjmutí pozemků z půdního lesního fondu, což se podařilo.

Foto: Martin Zeman

Doba plánů

Dům v jeho dnešní podobě pochází z dílny architektonického studia 4DS od architekta Luboše Zemena. Dohromady nás svedla naše profesní dráha a už v době spolupráce na jiném projektu bylo cítit naše vzájemné porozumění v oblasti architektury.

Rozhodnutí právě pro firmu 4DS bylo tedy jednoznačné a osvědčilo se. Jejich přístup ke zpracování projektu byl totiž vzácný: ideální variantu novostavby hledali přímo na pozemku, kam jezdili velmi často. Vlastně měli na její tvorbu spoustu času, protože v té době nebyla ještě schválena změna územního plánu.

Chvíle strávené nad plánováním v objetí okolní přírody a pod střechou dřevěné chaty přinesly ovoce v podobě dokonale funkčního domu, který přitom díky dřevu a kameni harmonizuje s okolím.

obr.: Smrkové dřevo použité ke stavbě domu přirozeně stárne s okolní přírodou. Protože je impregnováno, nevyžaduje žádnou údržbu. Foto: Martin Zeman

Doba výstavby

Na ploše 60 metrů čtverečních pak podle architektonické dokumentace vyrostl od září 2004 do června 2005 ve dvou patrech dům k trvalému bydlení, který přes léto využíváme k dlouhodobějším pobytům, po zbytek roku k rekreaci. Jeho dispoziční řešení je pro naše potřeby ideální – v přízemí předsíň, sociální zařízení, velká kuchyně s obývacím pokojem, jehož dominantou je krb, v patře jsou pak tři pokoje a koupelna

Obytnou plochu po celý rok rozšiřují dvě terasy – jedna pro společenské chvíle s posezením a druhá pro soukromou relaxaci ve vířivce nebo na lehátku, kde trávíme většinu času. V takovém prostředí, jaké nás obklopuje, to ani jinak nejde. K tomu, že se tady cítíme opravdu příjemně, přispívá také volba konstrukčního materiálu rodinného domu – smrkového dřeva, které jsme chtěli v maximální možné míře zachovat.

Stavba je pojata ve stylu poštovny na Sněžce – vertikálně hlavní konstrukční dřevěné sloupky v rozpětí jeden metr a mezi nimi horizontálně trámky o stejném rozpětí, vše pak pobité hloubkově impregnovanými bezúdržbovými palubkami. Dům je vytápěn tepelným čerpadlem, pro jehož umístění vzniklo přízemní technologické podlaží z kamenné podezdívky. Uskladněna je zde také zahradní technika.

Foto: Martin Zeman

Doba relaxace

Pozemky přiléhající k domu jsme chtěli zachovat v původní podobě tak, abychom co nejméně zasahovali do přírodních zákonitostí. Zahradě proto říkáme "pacifikovaná příroda", protože zachovává její podstatu a zasahujeme do ní jen nutnými činnostmi jako je třeba sekání trávy, hrabání listí a podobně. Nemusíme si dělat ani starosti se zavlažováním.

Celé údolí je obklopeno vzrostlými stromy, protéká tudy potůček a v horní části vznikl na místě bývalého močálu rybník, takže je tu vlhké mikroklima, které zajišťuje přirozenou prosperitu rostlin. Do takové zahrady, kde je všechno svěží, je pak radost jezdit a užívat si odpočinku. Aby nebyl jen pasivní, zřídili jsme si u vjezdu hřiště pro petanque.

obr.: Příkladné řešení oddělené společenské a relaxační zóny na dvou terasách propojených lávkou po obvodu domu. Foto: Martin Zeman

Hodnocení uživatelů: 5 / 3
Líbil se Vám článek?03