Výběr izolace střechy je pro fungování skladby a komfort bydlení klíčové, podle čeho se při výběru řídit?

Redakce | Pondělí, 17. srpen 2020 |

Střecha je jednou z nejdůležitějších konstrukcí, které tvoří obálku budov. Pozornost stavebníka se upírá hlavně na její tepelněizolační schopnosti, takže pod drobnohledem je především izolační souvrství. To je pro fungování skladby a komfort bydlení klíčové, nicméně únik tepla v zimě rozhodně není jediný faktor, podle kterého bychom se při výběru izolace střechy měli řídit.

Základní požadavky na střechy můžeme najít ve vyhlášce č. 268/2009 sb. o obecných požadavcích na stavby. Mezi ty nejdůležitější nepochybně patří schopnost odvádět a zachycovat srážkovou vodu, zamezení vnikání vody do konstrukcí staveb, střecha také musí být staticky navržena tak, aby byla schopna bezpečně přenášet veškerá zatížení, která na ni působí. Velmi důležitý je požadavek na tepelně-technické vlastnosti při prostupu tepla, prostupu vodní páry a prostupu vzduchu.

Nosná konstrukce a izolace jako spojité nádoby

Volbu izolace determinuje řada aspektů, například i to, jakou nosnou konstrukci zvolíme, platí to ale i naopak; pokud si investor přeje určitý typ tepelné izolace, může to mít vliv na nosný systém střechy. U dřevostaveb je nosná konstrukce střech tvořena v drtivé většině na bázi dřeva, ve střechách je dřevo zastoupeno v podobě tesařsky vázaných krovů nebo dřevěných vazníků.

Vazníkové střechy se nejčastěji používají u bungalovů, které mají střechy sedlové nebo valbové, vazníková střecha je pro takový typ střechy ekonomicky výhodná. Plusem vazníků je rychlá montáž, mínusem pak omezená využitelnost podstřešního prostoru. Pokud si investor přeje obytné podkroví, zvolí pravděpodobně jako nosnou konstrukci střechy krov tesařsky vázaný. Jedná se o standardní konstrukční variantu, která je použitelná pro systémy s tepelnou izolací nad krokvemi nebo izolací mezi a pod krokvemi.

Klasické krovy můžeme kombinovat se všemi druhy tepelných izolací, počítat ale musíme s tím, že masivní dřevěné prvky v konstrukci střechy tvoří tepelné mosty. K jejich eliminaci musíme využít velké množství izolace, tím ale zvětšujeme tloušťku izolační vrstvy. U pasivních domů je vliv tepelných mostů od prvků krovu znatelnější a tloušťky tepelné izolace ve střeše mohou dosahovat i hodnot kolem 500 mm. Projektant pak řeší nelehký úkol, jak do střechy navrhnout dostatečnou tloušťku izolace, a přitom střechu příliš nekomplikovat.

Mezi krokve totiž můžeme navrhnout jen takovou tloušťku izolace, jaká je výška krokví, obvykle tedy okolo 180 mm. Jak řešit další vrstvy izolace? Lze použít dvojité rošty ze spodní strany krokví nebo na krokve nakotvit tzv. expandéry. Rošty i expandéry vytvoří prostor pro vložení izolace a zároveň oporu pro instalaci sádrokartonového podhledu. Obě řešení vyžadují větší pracnost a další materiál. Řešením je využití nosníků tvaru I, které se vyrábějí ve výškách až 500 mm. I nosníky vytvoří v jednom pracovním kroku nosnou konstrukci střechy – krokve – a zároveň mezi ně lze vložit až cca 500 mm tepelné izolace.

Krokev tvaru I také tvoří mnohem menší tepelný most než klasické dřevěné hranoly. Tento princip zatím ale naráží zejména na nedůvěru a nezkušenost tesařů. Z řemeslníků, které jsem na stavbách a při přípravě projektů potkal, větší polovina neměla s I nosníky žádnou zkušenost. I nosníky mají také statická omezení,lze je použít pro sněhové oblasti I až V. Projektant a statik rovněž musí vyřešit ztužení střechy proti klopení a další technické detaily, které jsou u I nosníků o něco složitější než u klasických krovů.

obr.: Nadkrokevní tepelná izolace BramacTherm Clima Comfort je vyrobena z tvrdé pěny Resol. Materiál kombinuje dvě výjimečné vlastnosti: vysoké tepelněizolační schopnosti a výborné difuzní vlastnosti. Tento typ izolace tak minimalizuje riziko kondenzace vodní páry z interiéru ve střešním plášti. Mezi jeho další výhody patří také mimořádná požární odolnost a šetrnost k životnímu prostředí včetně posudku zdravotní nezávadnosti. Foto: Bramac

obr.: Použití skelné vaty při zateplení podkroví. Foto: URSA

obr.: Krokve z dřevěných I nosníků Steico SJ výšky 360 mm. Po zaklopení OSB deskami z vnitřní strany vzniknou komory pro aplikaci foukané izolace. Foto: Jiří Teslík

Kritéria pro výběr izolace do střech

Základní funkcí tepelné izolace je schopnost tepelně izolovat. Čím více tepelné izolace do střechy vložíme, tím méně tepla bude z interiéru procházet do exteriéru, to samé ale platí i o teplu, které může procházet z exteriéru do interiéru v letních měsících. Majitelé starších nebo málo zateplených obytných podkroví jistě vědí o čem mluvím. Ukazatelem tepelněizolačních vlastností je součinitel tepelné vodivosti λ (W/mK), čím menší je jeho hodnota, tím lépe střecha izoluje. Se součinitelem λ pak souvisí tloušťka izolantu.

Doporučuji do střech aplikovat minimálně 30 cm tepelné izolace i pro nízkoenergetické domy, pro pasivní domy pak tloušťku tepelné izolace minimálně 36 cm, optimálně 40 cm. V některých případech ale může být velká tloušťka izolace problém, což platí například u rekonstrukcí. Pak je nutné hledat takovou izolaci, která má co nejnižší součinitel tepelné vodivosti.

obr.: Nadkrokevní tepelná izolace BramacTherm z tvrzené PIR pěny představuje celistvé zateplení střechy bez tepelných mostů. Desky jsou opatřeny shora střešní fólií s lepicími přesahy. Spoje desek na pero – drážku zajistí celistvé zateplení mez mezer. Tento typ izolace umožňuje přiznání dřevěného krovu jako estetické součásti interiéru. V případě rekonstrukcí lze zateplení provést bez zásahu z interiérové strany. Foto: Bramac

Možnosti aplikace izolace do konstrukce střechy

Důležitým kritériem je výběr způsobu aplikace tepelné izolace do konstrukce střechy. Zde máme na výběr tři základní možnosti – izolace vkládané, stříkané a foukané.

Vkládané izolace se vloží do pevné konstrukce, typicky mezi krokve, nebo se pokládají na rošt sádrokartonového podhledu a parozábranu u vazníkových střech. Ideálním materiálem pro vkládání jsou vláknité izolace, do střech se dají použít ve formě rolí nebo desek. Nejčastěji používané vláknité izolace jsou na bázi minerální nebo skelné vaty, alternativně pak například dřevovláknité izolace, spíše výjimečně se u nás používají i izolace z technického konopí nebo ovčí vlny.

U vkládaných izolací nepotřebujete žádné speciální vybavení ani velké zkušenosti, poměrně často se ale stává, že při aplikaci vznikají mezi jednotlivými kusy izolace spáry, které tvoří tepelné mosty. Tomu se dá předejít tím, že vložíme izolaci ve dvou vrstvách, nicméně například u vazníkových střech, kdy se izolace vkládá mezi vazníky, se dá tepelným mostům předejít jen velmi těžko. Je zde prostě mnoho tvarově složitých míst, která jsou často špatně přístupná.

Problém s tepelnými mosty umějí vyřešit izolace foukané. Foukané izolace se vyrábějí z celulózy, polystyrenových kuliček, skelných a minerálních nebo dřevních vláken.

Foukané izolace se aplikují volně nebo do uzavřených komor, strojně pomocí tlaku vzduchu. U vazníkových střech se izolace fouká obvykle volně na podbití střechy. Aplikace je velmi efektivní, rychlá a nevznikají při ní tepelné mosty. Dost často jsem se v praxi setkal s případy, kdy se u pár let starých domů dodatečně zateplovala vazníková střecha foukanou izolací. Důvodem byly problémy s tepelnými mosty a přehřívání interiéru z důvodu nedostatečně a nekvalitně provedené vkládané izolace.

Aplikace foukané izolace do komor se využívá zejména u obytných podkroví, například mezi krokve. Jelikož se izolace aplikuje pod poměrně velkým tlakem, je nutné vytvořit ve střeše uzavřené komory. Izolaci je možné zafoukat i ve velkých tloušťkách, což je důležité zejména u pasivních domů. Nevýhodu představuje nutnost použít aplikační stroj, tedy objednat si aplikační firmu. Ne vždy se dá také zkontrolovat, zdali je izolace zafoukána úplně všude, proto doporučuji obrátit se na aplikační firmy, které mají dostatek zkušeností a referencí. Pokud je foukaná izolace zafoukána do konstrukce správně a na správnou objemovou hmotnost, nemusíte se bát, že bude izolace sesedat.

Další možností zateplení střechy je pomocí stříkané izolace na bázi PUR pěny. Jejich výhodou jsou velmi dobré tepelněizolační parametry, stříkaná izolace umí zaizolovat bez tepelných mostů i velmi složité detaily. Povrch stříkané izolace má uzavřenou strukturu, funguje tedy i jako parobrzda a do střechy není nutné vkládat fóliovou parozábranu. To je však nutno ověřit výpočtem bilance vodních par. Nevýhodou stříkané izolace je její „nerozebíratelnost". Pokud konstrukci zakryjeme PUR izolací, není možné se k tomuto místu dostat bez poškození izolace. U vkládaných a foukaných izolací se dá v případě potřeby potřebné místo demontovat a izolaci vložit nebo dosypat.

obr.: Další kritériem při výběru izolace je schopnost akumulace tepla jako ochrana před přehříváním a schopnost absorpce vlhkosti, která může ve střeše kondenzovat během zimního období. Aby izolace ve střeše dobře fungovala, chránila interiér před zimou i teplem je potřeba umět zvolený typ a materiál izolace správně kombinovat s konstrukcí střechy. Pokud můžete, neřiďte se při výběru tepelné izolace pro střechu jen její cenou. V dnešní době levné i dražší izolace izolují skoro stejně, zásadní rozdíl ale může být v tom, jak umí izolace chránit vnitřní prostor proti přehřívání, jak bezporuchová může být, jaký má dopad na životní prostředí, atd. Foto: Climatizer Plus

obr.: Vazník je konstrukce složená z řady navzájem pospojovaných dřevěných prvků. A právě proto, že jde o konstrukci složenou odborně řečeno z velkého množství dřevěných pásů a diagonál, pospojovaných styčníky, je nutné tyto detaily řádně izolovat. V opačném případě bude konstrukce náchylná k vlhnutí a k hnilobám, obalí ji plísně a houby. Izolace Climatizer Plus® vazníky ochrání v detailech, nevynechá ani kousek. Nejčastěji se s tímto typem konstrukce potkáme u bungalovů. Foto: Ciur

Článek připravil: Ing .Jiří Teslík Ph.D., VŠB TU Ostrava

Mohlo by vás zajímat...