Střešní okna a osvětlení podkroví

Lucie Němcová | Pondělí, 03. říjen 2016 |

Členitý a atypický prostor pod šikmou střechou nám připravuje řadu výzev. Jednou z nich je zajištění příjemného a přirozeného množství světla tak, abychom se zde cítili dobře a bydlení zde svědčilo naší psychické i fyzické pohodě. Jak na to?

Denní světlo v našem domově je zásadní pro naše zdraví. Ovlivňuje metabolismus, má antibakteriální účinky a funguje jako prevence rozmanitých zdravotních problémů. Jeho nedostatek může být příčinou bolesti hlavy nebo špatného vidění.

Prosvětlení obytných místností řeší naše legislativa „denní osvětlení obytných budov“ (§ Vyhláška 20/2012 Sb. ČSN 730580-2:2007 Část 2.), která požaduje splnění průměrného činitele denní osvětlenosti (ČDO) dvě procenta. Zkušenosti ukazují, že přesáhne-li ČDO v místnosti výrazně pět procent, dochází k přehřívání. Chceme-li v domácích podmínkách ověřit dostatečné prosvětlení, můžete použít zjednodušený přepočet (viz obrázek), který vychází z přepočtu velikosti oken na podlažní plochu. Obecně lze říct, že pokud vydělíte velikost místnosti v m2 číslem šest, výsledná hodnota zhruba odpovídá doporučené ploše střešních oken v m².

Tímto způsobem splníme oslunění místnosti, ale pro denní osvětlení je třeba zohlednit i rozložení světla. Například fasádní okno jako jediný zdroj světla nesplní požadavek normy u hlubších nebo širších pokojů. Takovéto místnosti je třeba doplnit o střešní okno, abychom naplnili požadavek ČSN 73 0580-2 Denní osvětlení obytných budov na dostatečné denní osvětlení a jeho rovnoměrnost v posuzované místnosti.

Vikýř versus střešní okno

Střešní okna poskytují za stejných podmínek nejméně dvakrát více světla než svislá okna stejných rozměrů a třikrát více světla než vikýře stejných rozměrů. Vikýř tedy sice zvětšuje obytnou plochu místnosti, kde se dá pohybovat bez ohýbání, ale osvětluje místnost méně – vlastní okno je vysunuté ven ze střechy a světlo se nedostane „za roh“. Střešní okno také umožňuje větší variaci intenzity osvětlení, což zvyšuje vizuální zajímavost místnosti. Střešní okna zajišťují vyšší jas stěn než okna ve vikýři a fasádní okna, což vede k jemnějšímu přechodu mezi vysokým jasem okenní výplně a sousední zdí a snižuje tak riziko oslnění.

Při návrhu je třeba promyslet:

• Velikost a počet střešních oken - čímž určíme množství přivedeného světla
• Rozmístění střešních oken – tím zajistíme rovnoměrnost osvětlení prostoru
• Výhled – výšku okna a parapetu, aby bylo i v sedě vidět ven

Okna, jejich počet i poloha jsou pro kvalitu prostoru zásadní. Nábytek většinou snadno přemístíme, okna však ne. Chybou jsou bez diskuze tmavé kouty. Do odlehlejších míst, kam je těžké přivést denní světlo, ideálně poslouží světlovod. Ten za pomoci vysoce odrazivého tubusu prozáří i tmavé chodby či šatny uprostřed dispozice domu. Lze jej také osadit zdrojem umělého světla pro lepší prosvětlení v noci.

                        Co dále zvážit při výběru střešních oken?

Sklon střechy – okna je třeba vybírat s ohledem na sklon střechy. Čím je úhel menší, tím delší by mělo být okno.

Světlo – více menších oken prosvětlí podkroví víc než jedno velké. Platí osvědčené pravidlo – celková plocha prosklení všech střešních oken představuje šestinu plochy místnosti.

Ostění – správně řešené ostění zajistí maximální osvětlení a přirozené proudění vzduchu kolem okenní tabule.

Kování – okenní zámek by neměl být výš než 200 centimetrů nad podlahou. Je třeba brát ohled také na uživatele, kteří budou okno ovládat.

Stínění – naprostou nezbytností je vhodná forma stínění, která ochraňuje před nadbytkem tepla v interiéru a také před ostrým slunečním světlem.

Ovládání – v případě oken umístěných ve velké výšce je třeba zvolit dálkové ovládání, kterým je možné manipulovat jak s oknem, tak stínícími prvky.

Zasklení – musí zajišťovat patřičnou tepelnou izolaci, zvukový útlum, vyšší odolnost i bezpečnost. Hraje důležitou roli také v otázce světla. Při výběru zasklení sledujeme několik základních parametrů:

• Ug = součinitel prostupnosti tepla ve středu skla (norma EN 673), W/m²K. Běžnou hodnotou Ug pro dvojskla je 1,0 – 1,1 W/m2 K. U trojskel je tato hodnota 0,7 – 0,5 W/m2K i nižší
• g = celková prostupnost solární energie (norma EN 410)
• τ = prostupnost světla (norma EN 410)

Musíme myslet i na snadný přistup k oknům a nábytek vhodně umístit, což oceníme během mytí oken, ale zejména při každodenní manipulaci. Důležité je také snadno dostupné ovládání okna, které je ve většině případů ve spodní části, jelikož horní hrana okna bývá až ve výšce nad dva metry.

A co po setmění?

Neméně důležitou složkou při plánování světla v podkroví je umělé osvětlení, které zásadně utváří kvalitu prostoru po setmění, ale i během pošmourných dní. Dobře navržené zdroje světla dodají tu správnou atmosféru, podtrhnou zajímavé detaily a dodají prostoru hloubku i výšku. Doporučujeme nezůstávat pouze u centrálního osvětlení. Je skvělé pracovat s různými druhy světla, s jejich intenzitou a kombinovat bodové a rozptýlené světlo. Tvar, velikost a barvu osvětlovacích těles je třeba volit podle celkového stylu zařízení interiéru. Přehnaně úsporné osvětlení negativně působí na psychickou pohodu člověka a naopak, dobře zvolené a umístěné světelné zdroje podporují výkonnost při duševní práci, vytvářejí příjemnou atmosféru při relaxaci a zklidňují smysly.

Autor článku Ing. arch. Lucie Němcová

Náklonnost k přirozeným materiálům a dřevu jsem objevila již při studiích architektury a šíření osvěty a inspirace z této oblasti mi dává velký smysl. Baví mě lidi motivovat k tomu, aby bydleli zdravě, komfortně a více či méně soběstačně.

Nejnovější články autora

Hodnocení uživatelů: 5 / 15
Líbil se Vám článek?114