Petr Houška | Středa, 07. srpen 2013 |

Majitel zděné stavby většinou praví: „Dřevostavbu bych nikdy nechtěl." Neuvědomuje si však holý fakt, že jeho stavba je poloviční dřevostavbou – šikmá střecha je až na výjimky konstrukcí dřevěnou. Takový stavebník je po „usvědčení", že bydlí v poloviční dřevostavbě lehce překvapen a většinou mění názor na problematiku staveb ze dřeva. Tento článek je tedy i pro majitele připravovaných zděných staveb.

Nároky na úspory tepla jsou stále vyšší a tloušťka tepelné izolace tento logický trend reflektuje. Klasický krov však má průřez krokve nedostatečně vysoký a tím pádem se mezi krokve vejde většinou jen cca 16 cm tepelné izolace. V takovém případě je nutné vytvářet z vnitřní (případně i venkovní) strany rošty, do kterých se vkládá dodatečná tepelná izolace, která částečně eliminuje nejen nedostatečnou tloušťku vně krokví, ale i jejich masivní tepelný most. Klasické krokve bývají i velmi široké – je nutné měnit profily za vyšší, nebo užívat profilů typu „I". Tuto poučku by měl brát na zřetel stavebník, který chce mít podkrovní šikminy hladké.

Pro stavebníky, kteří chtějí doslova přiznat, že bydlí v dřevostavbě ( i v té poloviční), je variantou vytvořit střešní konstrukci z interiéru pohledovou. Pohledová konstrukce musí být vzhledná – tím se však zvyšují finanční náklady na provádění. Spoje musí být čisté, bez nevzhledných svorníků a hřebíků - spoje se zajišťují kolíky z tvrdého dřeva.

Nad krokví

Přiznaný krov není jen přínosem po stránce estetické, ale je i přínosem pro tepelně izolační vlastnosti šikmé obálky. Nosná konstrukce je uvnitř stavby v relativně stabilním prostředí – vlhkost i teplota v interiéru nijak zvlášť neoscilují. V případě užití rostlých trámů, se tak eliminuje jejich „pracování" uvnitř skladby – masivní dřevěný prvek i po vyschnutí vody vázané v buněčné struktuře může vyvolávat pnutí v konstrukci (v závislosti na teplotě a vlhkosti). Na či mezi krokve se provede opláštění materiálem dle požadavků (SDK Fermacell, dřevo), následně parobrzda či parozábrana a poté nosná konstrukce nejlépe z „íček". Některé certifikované skladby využívají speciálních držáků nosných prvků. Další alternativou je využití v tlaku pevných desek z PUR či PIR, které mají většinou po svém obvodu ozub pro přesné a těsné spojení a povrchy desek mohou být opatřeny parozábranou, hydroizolací atd. Nadkrokevní systém z tuhých desek je nejefektivnějším (rychlost montáže, nulové tepelné mosty a minimální váha). Ekologickou stopu tohoto izolantu zde zvažovat nebudeme.

Parametry desek

• součinitel tepelné vodivosti cca 0,022 W/m.K
• napětí v tlaku při 10 % stlačení cca 150 kPa
• formát většiny desek 1 200 x 2 400 mm /1200 x 600 mm
• tloušťky většiny desek 40 a 60 mm desky s rovnou hranou
• 80, 100 a 120 mm hrana ve tvaru pero-drážka (ozub)
• dlouhodobá teplotní použitelnost +90°C/-20°C, nasákavost do 0,9%, krátkodobá použitelnost +250°C
• měrná tep.kapacita cca 1400 J/kgK
• faktor difuzního odporu cca 35
• váha cca 30-40kg/m3

Součinitel tepelné vodivosti PIR desek je extrémně nízký – proto stačí užít výrazně slabší vrstvy izolantu, než při použití např. minerální izolace.
Cena nadkrokevních PIR izolantů je poněkud  vyšší (cca 7500 Kč/m3), cenou je vykoupena rychlost provádění a celková kvalita šikmé obálky stavby.

 

Vaše komentáře (1)

Hodnocení uživatelů: 5 / 4
Líbil se Vám článek?04