Petr Houška | Středa, 29. květen 2013 |

Před více jak sto lety nebyla plochá střecha prakticky využívanou konstrukcí, a to z důvodu absence vhodného/stálého hydroizolačního materiálu. Plochá střecha a navíc ozeleněná byla však „vynalezena" už velmi dávno – Vysuté zahrady Semiradiny jsem jedním z divů světa. Tehdejším hydroizolantem byl dřevní dehet. Vzhledem k tomu, že zahrady jsou datovány okolo roku 600 př.n.l., tak jsou argumenty (odpor) některých stavebníků na „novoty" ve stavebnictví na konto ploché střechy scestné a opěvování šikmé střechy jako nejlepšího a tradičního vzhledného řešení se jeví jako velmi archaické. Když dáte malému dítěti pastelku s papírem a poprosíte o nakreslení domečku, tak v absolutní většině to bude stavba se šikmou červenou střechou a kouřícím komínem...

O plochých střechách pojednává článek ZDE.

Dnes však provedeme porovnání kladů a záporů plochých a šikmých střech (obzvláště ve vztahu k našim financím).

Tradice?

Jak bylo zmíněno, plochá střecha nebyla dříve nijak zvlášť využívána z důvodu materiálového, avšak každý stavebník věděl, že lze i takto dům chránit před povětrnostními vlivy, ale nějak se obával co na „to" sousedé a zda nebude do domu zatékat. Na střechu šikmou (v dostatečném sklonu) lze použít prakticky jakýkoliv přírodní materiál (dřevo, sláma, rákos, břidlice, březové kůry v kombinaci s haluzím, atd.) či průmyslově vyrobené krytiny. Na těsnost střešního pláště šikmé střechy je zajisté brán zřetel, avšak lze tolerovat např. jisté „fuky" mezi taškami – sklon totiž nedovolí vodě pronikat do konstrukce. Plochá střecha však netoleruje netěsnosti – voda na ploše (do sklonu 5%) dokáže pronikat i sebemenším otvorem a umí i dokonce vzlínat neslepeným stykem dvou vertikálních plechů (např. u prostupů komínů atd.).

Není dnes sedlová střecha zbytečná?

Vezmeme si na pomoc čísla – ta vždy ukážou pravdu.

Jako příklad si uvedeme přízemní rodinný dům o půdorysu 8x10 metrů, který bude osazený vazníkovou střešní konstrukcí (sedlový tvar s klasickými štíty a sklonem 24°) a na bednění bude spočívat asfaltový šindel nejvyšší jakosti.

Vazníky systému Gang-Nail (článek o vazníkách ZDE) jsou velmi dobrou variantou pro rychlou výstavbu jakýchkoliv objektů – mají nespornou výhodu v tom, že jsou tzv. „dva v jednom". Vazníky se pokládají přímo na obvodové stěny a příčky – střešní konstrukce tvoří i stropní konstrukci, do které vkládáme tepelnou izolaci.

1) V našem případě se jedná o vazníky malého rozponu bez jakýchkoliv konstrukčních složitostí. Cena konstrukce tzv. na klíč osciluje okolo cifry 350Kč/m2 střešního pláště – 32 000Kč.
Pod krytinu potřebujeme bednění nejlépe z OSB – cena 320Kč/m2 – 29 000Kč.
Systémová pojistná folie cca 50Kč/m2 – 4500Kč.
Asfaltový šindel cca 250Kč/m2 – 23 000Kč.
Oplechování cca 3000Kč.
Spojovací materiál cca 3 000Kč.
Konstrukce štítů, oplášťování, tepelná izolace a fasáda cca 50 00Kč (dle skladby stěn dřevostavby).

Celková cifra šikmé sedlové střechy ze systému Gang-Nail, bude podle použitých materiálů oscilovat okolo 150 000Kč. Pultový tvar nijak zvláště neovlivní výslednou cenu. Záleží zajisté na množství prostupů komínů, světlíků, světlovodů atd. V případě klasické tesařské konstrukce se cena rapidně zvedá především z důvodu nutnosti vybudování samostatného stropu. Ceny jsou uvedeny s DPH a prací.

2) Pro porovnání budeme mít přízemní dům stejného půdorysu, kde však stropní konstrukce bude tvořit střešní rovinu - plochá střecha. Nároky na tepelnou ochranu plochých střech najdeme v ČSN. Plochá (ale šikmá v případě obytného podkroví) střecha má však vyšší nároky na mocnost tepelného izolantu.

Střešní konstrukce z I nosníků cca 350Kč/m2 – 28 000Kč.
Opláštění pod hydroizolaci nejlépe z OSB desek cca 320Kč/m2 - 26 000Kč
Hydroizolace s prací a oplechováním cca 500Kč/m2 – 40 000Kč.
Spojovací materiál cca 2 000Kč.
Konstrukce atik je součástí obvodové stěny.

Celková cifra ploché střechy z I nosníků, bude podle použitých materiálů oscilovat okolo 96 000Kč. Záleží zajisté na množství prostupů komínů, světlíků, světlovodů atd. Ceny jsou uvedeny s DPH a prací.

Regulativa

Je tedy více než zřetelné, že příkladná plochá střecha vítězí pořizovací cenou nad šikmou střechou především z důvodu nutnosti vybudování štítů a také mnoho plošných metrů fasády. V případě vybudování valbové střechy se cena konstrukce prodražuje a především se „prořeže" mnoho krytiny na hřebenech (hřebenáče jsou vždy velmi drahé).

V územním plánu obce (města) mohou být uvedena regulativa, která dokonce přikazují tradiční ráz stavby se sedlovou střechou o určitém úhlu. Tímto rozhodnutím však zodpovědné úřady připravují potencionální stavebníky o nemalé finanční prostředky a čas, který si nikdo nekoupí. Je logické, že v chráněných oblastech (Beskydy) jsou regulativa přísná, avšak v méně hodnotných lokacích se prakticky jedná „budování skanzenů" podnikatelského baroka.

 

Vaše komentáře (2)

Hodnocení uživatelů: 3 / 9
Líbil se Vám článek?45