Jak předejít prasknutí skla a zajistit jeho bezpečnost

Komerční sdělení | Pátek, 25. říjen 2024 |

Sklo je klíčovým materiálem ve stavebnictví, využívaným nejen pro okna, ale také pro skleněné stěny a příčky. Aby však zůstalo funkční a bezpečné, je nutné vybrat vhodný typ a vyhnout se chybám při jeho užívání. Prasknutí skla může mít vážné následky, proto je důležité správně posoudit jeho vlastnosti již při návrhu zasklení.

Jednou z častých příčin prasknutí je teplotní šok (termální lom), ke kterému dochází při nerovnoměrném zahřívání povrchu skla, které způsobí tepelné namáhání a tím pnutí uvnitř skleněné tabule. Jde o lom, který je typický tím, že se šíří kolmo od okraje tabule a pak se široce větví. Různé typy skel mají odlišnou tepelnou odolnost, což ovlivňuje jejich schopnost odolávat prasknutí.

K prasknutí může dojít, pokud je sklo vystaveno pnutí, například když je jeho část zastíněna stromem nebo budovou. Podobný efekt mohou způsobit také částečně spuštěné žaluzie, které vedou k nerovnoměrnému zahřívání skleněných částí. Tepelnému šoku skla se ale dá účinně předejít použitím kaleného skla, které dokáže při teplotním namáhání přenést v ploše tabule teplotní rozdíl převyšující 200 °C. Je tak nezbytné brát v úvahu všechny faktory ovlivňující odolnost zasklení.

„Teplotní šok může způsobit i topení umístěné v těsné blízkosti okna, proto je třeba již v projektu myslet na tyto detaily," říká Roman Dufek, obchodně-technický zástupce z Glassolutions. Mezi další rizika patří klimatizace směřující k oknu nebo tmavé závěsy, polepy či přiléhající předměty. Všechny tyto okolnosti mohou přispět k teplotnímu šoku, zejména u běžného skla, které snese maximální teplotní rozdíl 40 °C.

Typy skel a jejich vlastnosti

Float sklo

Běžné plavené sklo s nízkou teplotní odolností, která se pohybuje mezi 25 až 40 °C. Je náchylné na prasknutí při náhlých teplotních změnách. Při rozbití vznikají ostré střepy.

Tepelně tvrzené sklo (kalené, ESG)

Kalené sklo má větší pevnost i pružnost, vydrží tak i větší tepelné namáhání. V ploše tabule odolá i rozdíly teplot převyšující 200 °C. Při rozbití se rozpadá na malé neostré kousky.

Vrstvené sklo (lepené, VSG)

Skládá se z více vrstev spojených PVB fólií, která drží sklo pohromadě i po rozbití. Odolnost teplotnímu šoku je dána jeho skladbou, často se používá pro jeho výrobu tzv. tepelně zpevněné sklo (polokalené, TVG), které dokáže odolat rozdílu teplot kolem 100 °C, a navíc se rozpadá na větší střepy, které si mohou udržet částečnou zbytkovou pevnost.

Foto: Fotobanka

Riziko prosklených posuvných portálů

Prosklené posuvné portály, často využívané pro vstupy na terasy či zahrady, představují další rizikový faktor. Při otevření vzniká mezi skly prostor s minimálním prouděním vzduchu, kde teplota může v létě dosáhnout až 80 °C, což zvyšuje riziko teplotního šoku.

Pokud jsou protilehlá skla při otevření kalená, mají prostřední vrstvy trojskel broušené hrany a krajní plochy jsou z vrstveného skla SGG STAPID® s PVB fólií, riziko poškození teplotním šokem se výrazně snižuje. „Vrstvená skla spojená PVB fólií zůstávají při rozbití vcelku, což udržuje jejich pevnost a odolnost, dokud nejsou vyměněna," doplňuje Roman Dufek z Glassolutions.

Foto: Fotobanka

Další příčiny prasknutí

Nárazová trhlina, kterou může způsobit míč nebo jiný předmět, patří mezi další časté důvody poškození skla. Tato prasklina je snadno identifikovatelná díky třeskutému vzoru, který se objeví v místě nárazu. „Sklo může být ohroženo také mechanickým zatížením. Například silný náraz větru nebo tlak vody během povodní může vést k trhlinám a trvalému poškození zasklení," říká Roman Dufek.

Méně časté jsou tlakové trhliny, které se vyskytují převážně u izolačních trojskel. Mohou být způsobeny výraznými tlakovými rozdíly mezi vnějším prostředím a uzavřeným prostorem mezi skly. Důsledkem bývají změny počasí nebo rozdílná nadmořská výška mezi místem výroby a instalací oken. Podcenění tloušťky skla tak může vést k nutnosti kompletní výměny okna.

„Posouzení oken se zvýšeným rizikem během fáze projektování může představovat řešení. Je důležité se zaměřit na okna, která budou vystavena tepelnému namáhání v závislosti na orientaci budovy, a ta navrhnout jako tepelně tvrzená," uzavírá odborník z Glassolutions. U kaleného skla hrozí riziko teplotního šoku až při rozdílu 200 °C a jeho odolnost částečně zvyšuje také opracování hran skla.

Foto: Fotobanka