Když se řekne tepelný most...

Redakce | Pondělí, 08. srpen 2016 |

Objevují-li se v domě v chladném období na obvodové obálce v interiéru plísně a kondenzace vody, jde o jasný signál toho, že po tepelně izolační a konstrukční stránce není něco v pořádku. Lokální kondenzace vody na stěnách a následné plísně dokážou velmi vážně degradovat nosnou konstrukci stavby, její funkční vrstvy a zatížit vnitřní prostředí domu sporami toxických hub.

Za tepelný most u staveb považujeme místo v obvodové obálce, které má výrazně zhoršené tepelně izolační vlastnosti oproti zbylé části obálky – dochází k masivnímu tepelnému toku. V teplém období roku se tepelný most nijak zvlášť neprojevuje, ale v chladném období dochází tepelným mostem k masivnímu úniku tepla a ve většině případů vznikají v interiéru kondenzace – tak zvaný rosný bod, tedy místo, kde vodní pára vlivem poklesu teploty mění skupenství z plynného na kapalné.

Tepelné mosty - skrytý problém

Pokud si v průběhu stavby či alespoň při jejím předání od dodavatele nenecháme provést odborníkem nezávislou kontrolu obvodové obálky termokamerou s vysokou rozlišovací schopností, která dokáže odhalit jakýkoliv tepelný most, dozvíme se o případném problému hned první zimu. To už je však pozdě – oprava problematického místa bývá řešitelná jen velmi komplikovaně. Nad situací ale nesmíme mávnout rukou – tepelný most v každém domě je problém, v dřevostavbě se ale jeho nebezpečnost zvyšuje, protože dřevo za vysoké vlhkosti snadno podléhá biologickým vlivům.

A jak takový tepelný most vlastně vypadá? Může mít podobu neodborně provedené (i lokálně chybějící) tepelné izolace, špatně navržené a provedené nosné konstrukce, průniku trubek či kabelů z exteriéru do interiéru, nosníku balkonu a podobně. Existují však být i tepelné mosty způsobené pronikáním vzduchu konstrukcí.

Překrývat, těsnit

Konstrukce sloupkových dřevostaveb může být sama o sobě velkým tepelným mostem, proto je nutné ji z obou stran překrývat tepelnou izolací. Běžná přízemní dřevostavba sloupkové konstrukce má plochu konstrukčních prvků vystavených do exteriéru či interiéru svislé obálky zhruba 15 m². Dřevo má tepelným izolantům vkládaným do konstrukce zhruba pětkrát horší tepelně-izolační vlastnosti – to je již markantní rozdíl hodnot pro vznik tepelného mostu.

Klasická roubenka je na tom s tepelnými mosty o poznání lépe než srub. Roubená stavba má konstantní tloušťku stěn (kromě stropu – řeší se dodatečnou vrstvou tepelné izolace), a tak vznik tepelného mostu prakticky nehrozí. Srub je ze své podstaty naopak jeden velký tepelný most – kritickými body jsou totiž místa vodorovného styku kmenů nestejných průměrů. V těchto místech je minimum dřeva (ucpávky eliminují pouze průvzdušnost), a tak dochází k masivním tepelným ztrátám. Tepelný most tak vzniká pronikáním vzduchu konstrukcí, naopak kondenzace vody hrozí ve srubu jen výjimečně, protože konstrukce je difuzně otevřená.

Současná legislativa však již neumožňuje roubenky či sruby stavět pro jiné než rekreační účely, protože nesplňují tepelně technické požadavky dané normami a vyhláškou. Řešení je jednoduché – realizují se dřevostavby z masivu, ať již lepených velkoplošných panelů nebo z kulatiny, které mají uprostřed či z jedné strany přidanou souvislou tepelnou izolaci.

Minimalizovat tepelné mosty

Mohlo by se zdát, že styk jakýchkoliv dvou materiálů může vyvolat vznik tepelného mostu. Nemusí tomu tak být vždy. Styk dvou konstrukcí, například okna a stěny, nazýváme tepelnou vazbou. Tou je například i styk skla a okenního rámu. Při použití běžného dvojskla s hliníkovým rámečkem zde dochází ke kondenzaci vodní páry na skle. Řešením jsou trojskla a moderní konstrukce rámů – například český výrobce Slavona uvedl na trh speciální okna s konstrukčně rozšířeným, sníženým a z exteriéru prakticky neviditelným rámem, který je zakryt tepelným izolantem. Okno této konstrukce je dokonce certifikováno pro použití v pasivních stavbách.

Autor: Petr Houška, Odborná spolupráce a foto Ing. Roman Šubrt, Energy Consulting, o. s.

Hodnocení uživatelů: 5 / 10
Líbil se Vám článek?19