Jaké trendy v konstrukcích dřevostaveb ukazuje veletrh FOR ARCH 2015?

Michal Doležel | Pátek, 18. září 2015 |

Na veletrhu FOR ARCH vystavuje také celá řada dodavatelů dřevostaveb. Téměř všechny vystavující dodavatelské firmy nabízí difuzně otevřené skladby stěn. Stále častěji se také jako vnější izolační vrstva používají dřevovláknité desky.

Difuzně otevřená skladba stěny umožňuje transport vodní páry z interiéru do exteriéru. Díky tomu jsou pak dřevostavby méně náchylné k poškození vlhkostí, ke kterému může dojít například při nechtěnému porušení foliové parozábrany v difuzně uzavřených konstrukcích. Konstrukce dřevostaveb prostupná pro vodní páru má také lepší tepelnou setrvačnost a v létě je tedy pobyt v těchto stavbách daleko příjemnější, protože se tolik neprohřívají.

Skladby stěn tvořené sádrokartonem nebo OSB deskou, které fungují jako parobrzda, ale stěnu proti vlhkosti neizolují neprodyšně, a s izolací z minerální vaty a dřevovláknitých desek v nabídce vystavovatelů jednoznačně převažují. I přesto se dají najít i skladby stěn s parotěsnou folií a tepelně-izolační vrstvou z polystyrenu. Podle některých odborníků je ale tento způsob konstrukce už překonaný. „Překvapuje mě, že difuzně uzavřené konstrukce stěn ještě vůbec někdo nabízí,“ sdělil například Karel Murtinger, energetický poradce ze sdružení Ekowatt. „Difuzně uzavřená stěna ale není z principu špatná, musí mít ale dobře dimenzovanou vnější tepelnou izolaci, aby se vlhkost nemohla srážet v dřevěné konstrukci,“ doplnil Murtinger.

Foukaná izolace – výhodou je rychlost realizace

Mnoho dodavatelů nabízí dřevostavby, jejichž střecha a konstrukce stěn je tepelně izolována pomocí foukané izolace. Důvodem nejspíš bude kromě dobrých tepelně izolačních i akustických vlastností hlavně rychlost a jednoduchost aplikace. Izolace se totiž během krátkého času strojově nafoukává do už hotové konstrukce, což stavbu může urychlit. Pokud se navíc využije foukaná izolace složená z celulózy, je celá stavba i ekologičtější, protože jde o snadno rozložitelný odpad.

Jak mi ale vysvětlil jeden řemeslník, problémem může nastat, když do takové stěny potřebujete později nějak zasáhnout – například vybudovat nový prostup třeba pro komín nebo lokální větrací jednotku. V takovém případě se nejspíš všechna izolace z dané konstrukční sekce vysype ven a bude potřeba ji doplnit či nahradit. Při dobrém projektu dřevostavby jsou ale samozřejmě další zásahy do už hotových stěn nepravděpodobné.

Větší využití dřevovláknitých desek

S rozšířením difuzně otevřených skladeb stěn souvisí také častější používání dřevovláknitých desek (Hofatex, Steico atd.) jako vnější izolace. Tyto desky také začínají nahrazovat minerální vlnu, jejíž doménou zůstává hlavně zateplení prostrou mezi sloupky konstrukce. Desky z lisovaných dřevěných vláken mají dobré tepelně-izolační i akustické vlastnosti. Mají také poměrně vysokou měrnou tepelnou kapacitu a díky tomu i relativně dobře akumulují teplo. Navíc jde o ekologický materiál. Nevýhodou zůstává vyšší cena. Ta i podle názoru jednoho z vystavovatelů stále ještě brání většímu rozšíření těchto materiálů.

Autor článku Michal Doležel

Již několik let popularizuji stavební technologie a design s drobným akcentem k trvalé udržitelnosti a přírodním materiálům. Chápu to jako poslání. Jsem také opatrný sadař a včelař teoretik.

Nejnovější články autora

Hodnocení uživatelů: 5 / 12
Líbil se Vám článek?010