Pasivní dřevostavba inspirovaná severským stylem bydlení

Technické parametry

• Zastavěná plocha: 114 m²
• Užitná plocha: 171 m²
• Spodní stavba: základová deska bez podsklepení; vodorovná hydroizolace – svařovaná fólie nad základovou deskou, vodorovná tepelná izolace – EPS nad základovou deska
• Konstrukční systém: sloupková konstrukce „two by four"
• Tepelná izolace: minerální vata a dřevovlákno
• Fasáda: předsazený plášť s odvětrávanou dutinou, fasádní stěrka s probarvenou omítkou v kombinaci s dřevěným prkenným obkladem
• Střešní krytina: keramická pálená glazovaná krytina
• Okna: plastová šestikomorová okna DAFEPLAST
• Podlahy: nášlapné podlahové krytiny keramická dlažba a dřevěná vícevrstvá lepená lamela ve formátu prken
• Teplo: teplovzdušná jednotka Nilan Compact K, systém centrálního větrání s aktivní rekuperací odpadního tepla a dohřevem, doplňková elektrická přímotopná tělesa a elektrické podlahové rohože, teplá voda je připravována v elektrické větrací rekuperační jednotce Nilan se zásobníkem teplé vody o objemu 180 litrů
• Skladba stěny (směrem zevnitř): sádrokartonové desky, tl. 1x 12,5 mm, svislý dřevěný rošt 20/60 (kotven na vynášecí SDK příponky) s vloženou tepelnou izolací z desek z dřevovláknité hmoty, parobrzda OSB P+D EGGER tl. 18 mm s těsněním spojů lepením a přelepenými spoji AiR stop páskou, KVH dřevěné sloupky 60/120 + tepelná izolace z minerální vlny, vynášecí OSB desky 300/200mm tl. 15 mm + tep. izolace z minerální vlny, vnější latě 40/60 + tepelná izolace z minerální vlny, kontaktní difuzní folie
• Celková tloušťka stěny: 48,0 cm – fasáda stěrka, 44,9 cm – fasáda dřevěný obklad
• Součinitel prostupu tepla U stěnou: 0,116 W/m²K
• Projekt: Ing. arch. Lubomír Korčák (Projekty domů, s. r.o.); Ing. Radek Začal, Ing. Jan Růžička, Ph.D. (atelier KUBUS) www.kubus.cz
• Realizace: Ing. Radek Začal,Iing. Jan Růžička, Ph.D. (atelier KUBUS) a Stanislav Šturc, www.kubus.cz, 2013–2014

Komentář projektanta

Co bylo největší výzvou této realizace?

Klient za námi přišel na základě kladné reference již s jasnou představou o domě a jeho řešení, měl vyhotovený projekt pro stavební řízení, danou stavební konstrukci a technologii domu a vydané stavební povolení s tím, že má v úmyslu co nejdříve začít stavět. celá realizace byla připravována na konkrétního dodavatele stavby, který ale mezitím svoji stavební činnost skončil.

Výzvou pro nás bylo přeprojektovat celou konstrukci domu v omezeném čase. objekt byl původně navržen na konstrukční systém z prefabrikovaných dřevěných sendvičových panelů. Náš způsob výstavby byl v rámci této realizace nastaven na „two by four" systém s kompletně provětrávanou fasádou.

Zajímavým specifikem této stavby byla nutnost doladit konstrukci domu a přesně provést jednotlivé stavební otvory pro instalaci již předem vyrobených fasádních oken a vstupních dveří. Dalším ne zcela standardním prvkem u dřevostavby bylo použití rohových, již vyrobených oken, které neobsahovaly rohové podporové sloupky.

V rámci statiky domu tato část konstrukce nebyla zcela triviální. Rohová okna byla větších rozměrů a zatížení stropů a obvodových stěn druhého nadzemního podlaží bylo nutné nad těmito okny konstrukčně vynést. z tohoto důvodu náš statik navrhl provedení dřevěných příhradových vazníků vynášejících nadpraží těchto rohových oken.

Jak pasivní standard ovlivnil návrh a samotnou výstavbu?

Vzhledem k tomu, že se jedná o kompletní dřevostavbu, bylo nutné posoudit riziko letního přehřívání a navrhnout a především zrealizovat odpovídající technická opatření. V tomto případě se jednalo o instalaci exteriérového stínění oken (předsazené žaluzie) a možnost předchlazení větracím vzduchem.

Podstatným činitelem kvalitní pasivní stavby je také její vzduchotěsnost. Je dána dobře navrženou a především kvalitně zrealizovanou vzduchotěsnicí vrstvou stavby.  V našem případě byla například u obvodových stěn tvořena parobrzdnou a vzduchotěsnicí vrstvou z desek osb.

Na předešlé stavbě jsme se v tomto bodě nechali zlákat materiálovou novinkou a novou technologií, která se nám ale v rámci těsnosti nevyplatila. Pro zvýšení vzduchotěsnosti těchto desek jsme tehdy museli přistoupit k dodatečnému kompletnímu přetření vrstvy z OSB desek, abychom se dopracovali kvalitního výsledku blowerdoor testu vzduchotěsnosti.

Tentokrát jsme použili desky od renomovaného výrobce s deklarovanými parametry. bohužel scénář s přetíráním desek se opakoval. a to i přesto, že desky jsme kompletně ve spárách prolepovali a přelepovali air stop páskami. Kvalita použitých desek je pro vzduchotěsnost stavby zkrátka velmi podstatná a je potřeba ji nezanedbat.

Které detaily stavby stojí za zmínku?

Kromě zmiňovaných oken a vstupních dveří, které bylo nutno osadit do přesně připravených otvorů, byla dalším zajímavým prvkem instalace prefabrikovaného betonového schodiště do konstrukce dřevostavby domu. instalace probíhala za pomoci jeřábu do předem připraveného otvoru ve stropě prvního nadzemního podlaží.

Zde byl samozřejmě opět tlak na přesnost připraveného otvoru ve stropní konstrukci domu. Instalaci schodiště krátce po zahájení stavby si pochvalovali především všichni pracovníci na stavbě. v případě dřevostaveb bývá zvykem, že finální schodiště je spíše jednou z posledních truhlářských subdodávek a po dobu stavby se mezi patry pohybuje po provizorním schodišti a velmi často jen po žebříku, což samozřejmě veškeré přesuny materiálu a osob na stavbě komplikuje.

Ing. Radek Začal
ateliér KUBUS