Má smysl investovat do pasivního domu? Za co vlastně platíme?

Jiří Kuthan | Čtvrtek, 07. listopad 2019 |

Zájemci o pasivní výstavbu si většinou kladou otázku, o kolik je pasivní dům dražší než „běžný" nebo nízkoenergetický dům a kdy se investice díky levnému vytápění vrátí?

Zároveň panuje obava z přetechnizovaného a potenciálně poruchového vnitřního systému pro větrání a vytápění, bez kterého dům nebude fungovat, a strach až fobie z toho, že tyto technologie vytvářejí umělé a nezdravě sterilní vnitřní prostředí – jakoby jedinou a navíc hlavní výhodou pasivního domu bylo ekonomické zhodnocení investic a jakoby byl pasivní dům napěchovaný nějakou nevyzkoušenou speciální technologií a sám by byl bez ní nepřátelský pro kvalitní komfort. Pokusím se tyto obavy rozptýlit a ukázat opak.

Jako architekt a poradce pro úspornou a ekologickou výstavbu se zabývám tématem pasivních domů přes deset let. Za tu dobu jsme s kolegy realizovali desítky pasivních domů, většinou dřevostaveb, a mohli tak reálně zjistit jaké výhody pasivní dům přináší, jaký nabízí vnitřní komfort, jaké jsou reálné potřeby energií pro zajištění tohoto komfortu a jaké otopné systémy a zdroje tepla se ukazují pro pasivní dům jako vhodné.

TIP: Jsou drahé a plné poruchových technologií - čtyři mýty o pasivních domech

Obr.: Unikátní projekt hromadné výstavby 13 pasivních dřevostaveb v Koberovech

Co je potřeba pro kvalitní pasivní dům?

Pasivní dům není nic složitého. Nic, co by využívalo nevyzkoušené novinky ze světa techniky nebo nových materiálů. Jedná se pouze o optimalizaci dlouho používaných materiálů, konstrukčních řešení a jejich promyšlený komplexní a detailní návrh.

Ani technicky nevyužívá pasivní dům žádnou novinku. Tepelná čerpadla a větrání ventilátorem jsou využívány desítky let.

Pro kvalitní pasivní dům je potřeba zajistit:

• kvalitní architektonický návrh a projekt,
• kvalitní materiál,
• kvalitní řemeslnou práci,
• dobrou tepelnou izolaci bez tepelných mostů,
• kvalitní okna s trojskly,
• vysokou těsnost obálky domu,
• řízené větrání s rekuperací,
• úsporný zdroj tepla.

Obr.: Pasivní dřevostavba, rodinný dům v Praze-Kolovratech, vítěz ankety Dřevostavba roku 2018 - návštěva dřevostavby. Foto: Alexandr Hudeček

Kvality pasivního domu – smysl investice

Ve výše uvedeném souhrnu jsou vidět body pro úspěšnou stavbu pasivního domu, které vždy znamenají nějaký zvýšený náklad na realizaci. Tyto náklady jsou postupně snižovány velmi úsporným provozem pasivního domu. Výstavbou pasivního domu získáme ale mnoho dalších výhod, kvůli kterým má smysl se rozhodnout pro tento energetický standard. Co tedy pasivní dům přinese?

1. Optimalizovaný, individuální návrh pasivního domu

Pasivní dům by měl ideálně vycházet z individuálního návrhu, který zohledňuje všechny požadavky investora a potenciál využití pozemku. Návrh kvalitního domu dnes znamená kombinovat stovky materiálů, konstrukčních řešení a různých technologií, které se navzájem ovlivňují. Návrh se stává natolik komplexní záležitostí, že tradiční česká cesta, kdy „každý je sám sobě nejlepším architektem", přestává být ideální cestou k vyváženému domu.

Optimalizace znamená namířit investici do míst, která jsou pro stavebníka prioritou a která mají pro daný záměr (komfort, kvalita, úspora) největší vliv. Možnost optimalizace tedy znamená nejefektivnější využití financí pro daný záměr. Právě architekt je osobou, která určuje vzhled, funkci a cenu domu.

Nepromyšlený koncept může ve výsledku znamenat mnohem vyšší náklady na výstavbu, než kolik činí rozdíl mezi pasivním a běžným domem. Cenu, provozní náklady a celkový komfort domu určuje složitost konstrukce, detaily konstrukce vyžadující časté opravy, tepelnětechnické prohřešky, které se následně musí vyrovnávat náročnějšími systémy vytápění apod.

Zkušenosti a znalosti architekta jsou pro kvalitní dům zásadní a fáze studie má na cenu a kvality domu rozhodující vliv. Pasivní dům bez detailní přípravy, optimalizace a zkušenosti úspěšně realizovat nelze!

2. Kvalitní materiály a zpracování pasivních domů

Pro pasivní dům je důležité používat kvalitní materiály, které zaručí dlouhodobě stabilní požadované fyzikální vlastnosti. Podstatné je také kvalitní řemeslné zpracování, aby se co nejvíce přiblížilo navrženému řešení a tepelnětechnickému výpočtovému modelu v projektu. Je potřeba mít řemeslníky s chutí do práce, s citem pro detail, pro materiál a s pokorou k návrhu.

Vysoká úroveň práce je potřebná hlavně při zajištění těsnosti domu. Je potřeba zdůraznit, že těsnost na vnitřní straně obálky je sice výpočtově potřebná pro minimalizaci ztrát tepla prostupem vnitřního vzduchu vnější obálkou domu, prakticky je ale mnohem důležitější fakt, že těsnou obálkou neproniká do konstrukce z interiéru vlhkost, která by mohla být ve větší míře v konstrukci problematická. I tak je ale potřeba nespoléhat na vnitřní těsnou rovinu a navrhovat difuzně otevřené skladby dřevostaveb, které se dokážou případné vlhkosti v konstrukci samy zbavit difuzí do vnějšího prostředí.

Vysoká požadovaná kvalita řemesel je vlastně největší vícenáklad v ceně pasivního domu proti standardní výstavbě.

To ale neukazuje zvýšený náklad kvůli parametrům pasivního domu, ale spíše nízké standardy kvality řemesel v ČR u běžné výstavby. Pro úspěšnou realizaci je zásadní dobrá komunikace a porozumění mezi architektem, projektantem a realizační firmou.

Obr.: Výstavba pasivního domu dřevostavby v Horní Polici

3. Zdravé vnitřní prostředí pasivního domu

Díky dobrému zateplení a absenci tepelných mostů jsou vyloučena místa, kde by kondenzovala vnitřní vzdušná vlhkost a vytvářela prostor pro růst plísní. Do domu je neustále přiváděn čerstvý vzduch a odváděny škodliviny a pachy z něj. Příchozí čerstvý vzduch je zbaven filtrací prachu a škodlivin na něm ulpívajících. Je možné odfiltrovat i pylové částice a částečně i zápach.

Větráním je kontinuálně odváděn vnitřní vzduch a tedy i škodliviny v něm obsažené (pachy, CO₂, škodlivé látky z povrchových materiálů, lepidel, nátěrů, spotřebičů, pachy apod.). Řízeným větráním lze regulovat vlhkost v interiéru a udržovat optimální hodnoty. Díky možnosti větrání při zavřených oknech dosahujeme v interiéru vysokého akustického komfortu.

Centrální vzduchotechnická jednotka je slyšitelná pouze v technické místnosti a ostatní větrané místnosti včetně koupelen a WC hlukem z ventilátorů zatížena nejsou.

TIP: Rekuperace - vše, na co jste se chtěli zeptat ohledně řízeného větrání s rekuperací tepla

4. Tepelný komfort pasivního domu

Díky dobrému zateplení a kvalitním oknům s trojskly je v interiéru minimální rozdíl teplot mezi podlahou a stropem. V domech nestéká studený vzduch po chladných velkých oknech, tak jak nastává při zasklení dvojsklem, a nejsou tedy studené podlahy, a proto není nutné instalovat drahé podlahové vytápění či podokenní konvektory. Malá potřeba energie na vytápění, ale i chlazení, umožňuje pružnou regulaci teplot dle aktuální potřeby obyvatel.

Obr.: Krbová kamna - pasivní dřevostavba v Koberovech

5. Jednoduchost technologií pasivních domů

Navzdory všeobecné fobii ze složitosti vzduchotechniky s rekuperací se jedná pouze o dva ventilátory, prachový filtr a plastový výměník, kterým oběma směry vzduch prochází. Potrubí je realizováno vždy tak, aby bylo čistitelné, ale při správné výměně filtrů k zanášení i po letech nedochází.

Každý dům, i pasivní, potřebuje zdroj tepla pro vytápění. Díky minimálním ztrátám ho však pasivní dům potřebuje mnohem méně (pětkrát až sedmkrát) než dům běžný. Otopná soustava (rozvody otopné vody a otopná tělesa) jsou také mnohem menší. Navíc se mohou umístit v interiéru kdekoli, aniž by došlo k nerovnoměrnosti vytápění. Může se využít například i maloplošného stěnového nebo stropního vytápění. Návrh otopné soustavy se tímto zjednodušuje a její vliv na vzhled interiéru je minimální.

Pasivní dům ale také umožňuje využít systému větrání k vytápění objektu návrhem teplovzdušného otopného systému. Vytápění ohřátým příchozím čerstvým vzduchem celý technický systém jen dále zjednoduší a minimalizuje omezení zařízení interiéru. Systém je možné využít i pro chlazení objektu, takže větrá, chladí i vytápí jeden systém, jednoduše řízený a s minimalizací potenciálních poruch a velmi flexibilní regulací teplot.

Obr.: Interiér kuchyně - pasivní dřevostavba v Praze-Kolovratech

6. Ekologie pasivních domů

Čtyřicet procent energie vyrobené v Evropě se spotřebovává v budovách. Na střechu pasivního domu se vejde fotovoltaický systém, který za rok vyrobí více energie než potřebuje dům. Dům tedy může být bilančně za rok minimálně nulový.

Pokud je dům navíc z ekologických a recyklovatelných materiálů, využívá dešťovou vodu či šedou vodu ze sprch, má nakročeno opravdu k minimálnímu dopadu na životní prostředí.

TIP: Nízkoenergetický, pasivní, nulový dům? Pojďme se v tom zorientovat

7. Energetická nezávislost pasivního domu

Při výpadku energie a zdroje vytápění v domě klesá teplota velmi pomalu a teplo pro celý dům se dá vyrobit malým úsporným zdrojem s malým příkonem (malé tepelné čerpadlo), který lze pohánět malým bateriovým systémem či vlastní výrobou energie (fotovoltaika, agregát) a vytvořit tak dům bez závislosti na dodavatelích energií.

8. Tržní hodnota pasivního domu

Konstrukci pasivního domu nebude nikdy potřeba dále energeticky zlepšovat, například zateplovat. Bude stále v kategorii A, která se nemá konstrukčně kam posouvat. Na trhu bude mít tedy stále vysokou hodnotu a i po letech bude v kategorii nejlepších a nejkomfortnějších domů.

Snad si to brzy uvědomí i poskytovatelé úvěrů jako v západních státech, kde je půjčka na podobnou výstavbu i díky nízkým nákladům na provoz zvýhodněna.

9. Návratnost investice pasivního domu

Pokud budeme srovnávat srovnatelné, tedy kvalitní dům z kvalitních materiálů kvalitně postavený, budou vícenáklady proti domu vyhovujícímu normě tyto:

Dům 120 m², 1 NP s obytným podkrovím – zděná konstrukce

16 let přímá návratnost (bez zvyšování cen energií). S dotací z programu Nová zelená úsporám je návratnost asi šest let.

Obr.: Pasivní dům ve Lhotě u Vsetína

Kvalitní dům má vysoký potenciál pro kvalitní život

Ukazuje se, že pasivní domy jsou z mnoha stran vrcholem dnešní výstavby z pohledu kvality, komfortu bydlení. Stovky příkladů v ČR a tisíce realizovaných pasivních domů v zahraničí jednoznačně potvrzují vysoký standard bydlení v pasivních domech.

Ekonomická návratnost už je jen bonusem tohoto kvalitního bydlení, navíc v době dotace jsou vícenáklady vráceny v řádu několika let.

To, co dělá komfort a úspory v pasivním domě, nejsou technologie. Podstatná je kvalitní konstrukce domu. Je důležité stavět energeticky co nejúspornější konstrukci s dlouhou životností a malé potřeby energií dohnat jednoduchými technickými systémy než naopak stavět nekvalitní dům a komfort dohnat dodatečně drahou a složitou technologií. Dům se staví na 100 let, ale technologie mají životnost kolem 15–20 let.

Pokud investujeme do dražšího auta, ptáme se, jestli bude návratný vícenáklad při jeho provozu, nebo logicky zvažujeme i jiné stránky, díky kterým se pro investici rozhodneme? Neplatíme za nižší provoz, ale za komfort, bezpečí, jízdní vlastnosti, kvalitu, značku. Dům nestavíme proto, aby nám ušetřil peníze, ale aby poskytnul prostor pro život. V kvalitním domě je vysoký potenciál pro kvalitní život.

Pasivní dům je vrchol komfortního a zdravého bydlení navíc i bez dotace s návratnou investicí. Proč tedy dnes stavět cokoli jiného?

Připravil: Ing. Tomáš Krupa
Foto: A. Hudeček, M. Zeman
Redakčně upraveno pro web

Publikoval Jiří Kuthan

Nejnovější články autora