Kolik stojí život v pasivní dřevostavbě

Petra Vaňková | Úterý, 05. květen 2015 |

Když jsme se s manželkou pustili do stavby našeho nového domova, byli jsme rozhodnuti, že to bude dřevostavba. Váhali jsme, zda postavíme dům nízkoenergetický nebo pasivní, ale dilema nám pomohl vyřešit dotační program Zelená úsporám, který v té době probíhal.

Pořizovací náklady na dům s užitnou plochou necelých 180 m2 v pasivním standardu nás vyšly na 5,9 mil. Kč včetně DPH. Ve standardu nízkoenergetickém by pak byl cca o 700 tis. levnější (počítáme-li s roční energetickou spotřebou zhruba 35 kWh/m2a). Pro povýšení domu do pasivního standardu bylo třeba přidat teplovzdušné vytápění s rekuperací tepla, tepelné čerpadlo vzduch-voda a solární fototermický systém. V obvodové stěně je také oproti nízkoenergetickému standardu o 140 mm více tepelné izolace. Rozdíl v ročních provozních nákladech pasivního a nízkoenergetického domu se pohybuje okolo 19 000 Kč. Vezmu-li v úvahu, že na tento konkrétní pasivní dům byla získána podpora ze Zelené úsporám v hodnotě 480 000 Kč, pak je návratnost investice se započítanou dotací zhruba 11,5 roku, samozřejmě při daleko vyšším komfortu bydlení.

S programem Zelená úsporám 

Se získáním dotací žádný problém nebyl, protože dům byl od počátku navrhován jako pasivní. I když to samozřejmě stálo spoustu papírování a byrokracie, rozhodně se vyplatilo vydržet. Dotaci jsme obdrželi osm měsíců od zažádání. Dům má dvě nadzemní podlaží o celkové užitné ploše 176,85 m2. Vytápění je teplovzdušné, větrání řízené s rekuperací tepla. Teplo pro ohřev teplé vody a vytápění zajišťuje tepelné čerpadlo vzduch-voda, tři solární termické panely a záložní přímotopná patrona.

V současné době v naší dřevostavbě žijeme už třetím rokem, proto se můžeme podělit o reálně změřená data spotřebované energie a o zkušenosti z provozu. Domácnost obýváme celkem čtyři – manželka na mateřské dovolené, dvě dcery ve věku 2,5 roku a půl roku a já, který pracuji z domova. Fungujeme v domě tedy 24 hodin denně všichni, udržujeme zde konstantní teplotu 22 stupňů. Naše dcera je navíc vodní tvor a tak je ráda, když jí napustíme 200 l vanu a ona se může spokojeně ráchat.

Samotného mě překvapilo, jak moc je markantní rozdíl s rekuperací a bez ní – ať už je člověk doma sám, nebo se mu sjede celá rodina, neustále má doma čerstvý vzduch. To má neuvěřitelný vliv nejen na fyzický, ale i na psychický stav člověka. Ve chvíli, kdy se nás sejde v domě více, je zcela zbytečné topit. Jako zápornou zkušenost uvedu příklad, kdy se žena ve třicetistupňových vedrech rozhodne péct. Slunce se díky předokenním žaluziím do domu nedostane, a tak je teplota i v létě zcela v normě, ovšem hodina provozu trouby celý dům spolehlivě rozpálí. Tento problém se samozřejmě dá velmi jednoduše a cenově přijatelně vyřešit klimatizací. Jelikož je v rekuperační jednotce připraven výměník na chladivo, je nutná pouze investice pár desítek tisíc do venkovní jednotky zdroje chladu. Poté by se ale z domu pasivního rázem stal dům nízkoenergetický, protože by měl vyšší potřebu primární energie než je pro pasivní dům určena.

Rekuperace tepla zlepšuje zdravotní stav

Dalším obrovským přínosem rekuperace je bezprašné prostředí a stálá teplota v celém domě. Z počátku jsem měl obavu z nízké vlhkosti vzduchu, ale i ta je překvapivě konstantní a drží se v průběhu roku na úrovni kolem 48-55 procent. Nastavením proudění vzduchu v jednotlivých kanálech jsme také dosáhli toho, že teplota v ložnicích může být až o 1,5 °C nižší než v obytné místnosti.

I se solárním systémem mám skvělé zkušenosti. Prakticky přes celé léto máme teplou vodu ohřívanou pouze sluncem. V zimě jsou zisky samozřejmě menší, ale také ne zanedbatelné. Pokud je v zimě např. -10 °C, je většinou jasno. Poté se dům kompletně vytopí pouze pasivními solárními zisky přes okna a solární systém připraví teplou vodu, která je využita na koupání či mytí. Samozřejmě je teplá voda využita také pro vytápění ve dnech, kdy je oblačno. Tepelné čerpadlo se ideálně doplňuje se solárním systémem. Když je zmiňovaných -10 °C, má tepelné čerpadlo mnohem menší účinnost, než když je kolem nuly. V tu dobu ovšem může být čerpadlo v klidu, protože vše utáhne solární systém. Naopak když je zataženo a teploty jsou kolem nuly, solární systém ztrácí účinnost a nastupuje tepelné čerpadlo.

Autor: Ing. arch. Lukáš Pejsar

Více podrobností o této pasivní dřevostavbě se dočtete v naší ročence Pasivní domy 2015, kterou si můžete zdarma objednat.

Hodnocení uživatelů: 5 / 5
Líbil se Vám článek?05