Pasivní dřevostavba bytového domu v Drážďanech

Dagmar Šimonová | Čtvrtek, 29. září 2011 |

Díky exkurzi Centra pasivního domu jsme se mohli podívat do útrob novostavby pasivního domu v Drážďanech a pohovořit si s jejím tvůrcem, Dipl. Ing. Heiko Behrensem. Moderní dům jednoduchého tvaru je zasazen do proluky se severojižní orientací v letité zástavbě v centru města - dvorní fasáda je otočena směrem k jihu. Sedmipodlažní objekt má nosnou konstrukci ze železobetonového skeletu, vnější stěny jsou však řešeny jako difúzně otevřená dřevostavba s izolací z celulózy.

Problémová lokalita se nakonec ukázala jako správná volba

Stavební parcela v proluce zela dlouhou dobu prázdnotou, protože výstavba na ní byla komplikovaná hned z několika důvodů. Soused vyžadoval vytvoření průchodu, kterým by se daly vyvážet popelnice ze dvora, navíc jsou na daném místě velice složité základové podmínky. Oba problémy ale samozřejmě měly řešení, proto se Heiko Behrens rozhodl parcelu v příhodné lokalitě zakoupit a vybudovat na ní dům s několika byty.

„Díky promyšleným dispozicím nám na průchod v prvním nadzemním podlaží vybylo dostatek prostoru, problémy se založením jsme vyřešili 16 betonovými základovými pylony, které jdou až do hloubky 14 metrů," vysvětluje Heiko Behrens.

Vnější stěny jsou řešené jako difuzně otevřená dřevostavba

„Naše rozhodnutí vybudovat dům v pasivním standardu podpořily státní dotace, které se snaží nízkoenergetickou výstavbu podporovat a také fakt, že jelikož se jedná o dům v proluce, budou se muset řešit vlastně jen dvě venkovní fasády," prozradil Heiko Behrens a doplnil i informace o možnostech dotací. Ty lze prý v Německu získat až do výše 100 Euro/m2, ovšem v maximální výši 40 000 Euro (400 m2). Omítnuté vnější stěny jsou konstrukčně řešené jako difuzně otevřená dřevěná konstrukce s izolací z foukané celulózy o celkové tloušťce 50 cm. Z důvodů požární ochrany je v místě, kde k fasádě dobíhají stropní desky, použita izolace z minerálních vláken.

Nosné dřevěné sloupy jdou vždy na výšku jednoho podlaží (skeletová dřevostavba platform-frame), na vnitřní straně skladby je umístěná parobrzda ve formě OSB desek s hliněnými omítkami, na straně vnější jsou tvrdé dřevovláknité desky. Požární odolnost vnějších stěn je minimálně 90 minut. Vnitřní železobetonový skelet umožnil vybudovat uvnitř poměrně volné dispozice jednotlivých bytů.

K pasivnímu standardu přispívají i špaletová okna s dvojskly

V budově jsou osazeny dva druhy oken. Některá disponují izolačními trojskly, některá dvojskly – aby ale efektivně splňovala pasivní standart, jsou dvojitá (špaletová). „Špaletová okna s dvojskly jsme zvolili z důvodu lepší tepelné regulace interiéru. Sluneční záření ohřívá vzduch mezi okny a podle toho, zda chceme teplo odvádět dovnitř nebo ven se vyklopí vnitřní nebo vnější okno," názorně ukazuje architekt. Ve střešní konstrukci je vybudován vikýř, na jehož izolaci byly použité vakuové izolační panely, díky nimž je jeho obvodová konstrukce velice subtilní (čtyři centimetry tlustý panel nahradí 50 cm klasické izolace).

"Z důvodu kvalitního bydlení jsme trvali i na třech balkonech, při jejichž provádění byl kladen opravdu velký důraz na eliminaci tepelných mostů. Stejně opatrně se řešilo i zábradlí střešní terasy," vysvětluje pan Heiko Behrens.

Nekonveční byt majitele se rozprostírá přes tři podlaží

Navštívili jsme byt, kde investor a architekt v jedné osobě sám bydlí. Byt se rozprostírá přes tři spodní podlaží a oproti ostatním jednotkám v domě je řešen velice nekonvečně. Otevřené společné prostory jsou propojené vzdušným schodištěm, poslední patro bytu pak tvoří už jen ložnice rodičů, do které se vystupuje po schodišti uprostřed dispozice. V přízemí se kromě kuchyně s jídelnou nachází i technická místnost s malou vzduchotechnickou jednotkou, která doupravuje vzduch předehřátý ve vzduchovém kolektoru v zahradě. Ostatní byty se nachází vždy v úrovni jednoho podlaží, krom většího bytu v posledním patře, jehož dispozice je roztažena přes dvě podlaží a disponuje rozlehlou střešní terasou. Vzduchotechnické jednotky těchto bytů jsou větší, protože se starají o úpravu veškerého vzduchu – nádechy a výdechy můžeme vidět na fasádě.

Pasivní dřevostavba ušetří svému majiteli značnou sumu pěněz

Celková spotřeba na vytápění je 11 kWh/(m2.a) a provozní náklady na vytápění klasického bytu jsou tak kolem 100 Euro/rok. „Pasivita" domu vydělává jeho majiteli, architektu Behrensovi, protože nájemné je v jeho bytech stejné jako nájemné v okolních objektech. Jeho zisk pak tedy spočívá v ušetřených nákladech. „Spotřeba tepla na vytápění tohoto domu je shodná s potřebou tepla pro klasický rodinný dům. S teplou vodou je to samozřejmě horší, přeci jen nás tu bydlí asi dvacet," směje se architekt Heiko Behrens. „Navíc teplo, které spotřebujeme je ekologické, protože dálková výtopna pro tuto oblast funguje na biomasu. V budoucnu plánujeme přidat na střechu ještě několik solárních kolektorů."

Hodnocení uživatelů: 5 / 9
Líbil se Vám článek?09