Denní světlo v interiéru má značný vliv na naše zdraví. Tato skutečnost je poněkud složitější při projektování masivní dřevostavby

Redakce | Úterý, 14. duben 2020 |

Denní světlo má na zdraví a psychickou pohodu člověka velký vliv, a protože dnes mnozí z nás tráví v budovách většinu času, je třeba ho přivést co nejvíce právě do interiéru. Tuto skutečnost bychom měli mít na paměti již při projektování jakéhokoli domu, v případě masivní dřevostavby je problematika ještě o něco složitější.

Přirozené denní světlo v interiéru

V budovách obecně trávíme v současné době stále více času, ovšem jsme pořád součástí přírody a pravidelného střídání dne a noci, denní světlo a tma tedy ovlivňují naši existenci – vitalitu, únavu, rozpoložení, čas na odpočinek, na fyziologické procesy těla, aniž bychom si to často uvědomovali. A jestliže existuje v tomto směru dlouhodobě nerovnováha, začne se po čase projevovat na našem zdraví.

Důkazem mohou být psychické problémy severských národů, kde je denního světla po celý rok nedostatek. Proto je důležité mít při projektování domu na paměti také množství denního světla, které do domu přivedeme je pro náš organismus nejpříjemnější, nejlepší kvality a nic nás nestojí... Umělé světlo ho totiž nemůže nikdy zcela nahradit.

obr.: Propojení se zahradou: Velkým trendem, a vlastně i logickým vyústěním spojeným s technickými možnostmi současnosti, je otevření obytného prostoru směrem ven – buď na terasu, nebo k zajímavému výhledu či případně k obojímu. Elegantně toho dosáhneme využitím posuvných dveří – HS portálů. Čistý design kombinující dřevěné posuvné křídlo s bezrámovou fixní částí ladí s interiérem. Foto: SLAVONA

Na světlo je nutné myslet od počátku

Pokud jde o masivní dřevostavby, musíme mít na paměti, že dřevo svými barevnými odstíny a texturou světlo pohlcuje, je tedy nezbytné myslet již při projektování stavby na to, abychom do domu dostali co nejvíce denního světla přirozenou cestou. Na počátku optimálního řešení je tvar domu – ideální je minimálně členitý.

Důležitou roli hraje i jeho orientace vůči světovým stranám, pokud nám to okolní zástavba a pozemek umožňují, největší prosklené plochy by měly být na jižní straně domu, menší na straně k severu. Všímejme si také okolní zástavby a vegetace světelné zisky mohou snižovat vzrostlé stromy, terénní převýšení, případně okolní budovy.

obr.: Světlo a tradice: Klasické historické roubenky měly z praktických důvodů malá okna, dnešní moderní masivní dřevostavby se nedostatku tepla bát nemusí, mohou tedy přivést světlo do interiéru a přesto si zachovat tradiční vzhled. Foto: Truhlářství Šedivý

Tepelné zisky během roku lze regulovat vhodným přistíněním, například vysazením nižší zeleně na západní či východní straně, která odcloní nízké slunce, případně lze využít markýzy či rolety. Obecně je využíváno pravidlo, že plocha okna by měla odpovídat osmině až desetině užitkové podlahové plochy.

Důležitá je také výška místnosti. Ta by neměla převýšit 3,5 m, ideální hloubka je do 6 m. Ve velkých místnostech by měly být okenní plochy přizpůsobeny větším rozměrům. Platí také, že více světla propustí okna vysoká a úzká, případně střešní okna.

Náš tip:

"Samotné světlo může prostor domodelovat a vydefinovat využitím hry světla a stínů."

obr.: Prosklené štíty moderních masivních dřevostaveb – nádherná věc, většinou využívají krásný výhled do krajiny a dokonale prosvětlí interiér. Prostor s těmito štíty bývá ještě obvykle doplněn dalšími okny – střešními ve svislých konstrukcích – pro rovnoměrnější osvětlení prostoru. Vizualizace Radim Kyncl, návrh Ing. arch. Jiřina Pustějovská

obr.: Minimalizace tepelných mostů: Střešní okna jsou při přívodu denního světla do podkrovních prostor nepostradatelná. Díky moderním technologiím se dobrá světelnost pojí s výbornými tepelněizolačními parametry. Zasklení je osazeno ve speciálně vyprojektovaném rámu křídla, který je konstruován z oproti standardnímu oknu širších dřevěných profilů a minimalizuje vznik tepelných mostů. Foto: FAKRO

Jiná místnost, jiné osvětlení

Osobně na tuto záležitost nahlížím zejména z hlediska funkce daného prostoru. Každá část bytu či domu vyžaduje jiné osvětlení – pracovní prostory více, ložnice méně; každá místnost má různé zóny, z nichž některá může být pracovní, jiná relaxační, jindy je na místě celkově rovnoměrné světlo. Například pro ateliéry je nejvhodnější rovnoměrné osvětlení – ze severní strany.

Pracovní stoly by měly být orientovány čelem k oknu, ovšem pokud je to možné, měli bychom část pracovní plochy posunout tak, aby nebyla osvětlena, a na ni umístit monitor počítače nebo notebook – je nepříjemné koukat na obrazovku proti světlu. Pokud volíme pozici stolu do hotového interiéru, měli bychom ho postavit tak, abychom si při psaní nestínili rukou.

Dobře prosvětlená místnost určitě člověka nabije energií a povzbudí k větší aktivitě. Místnost s nedostatkem světla svádí k relaxaci a utlumení – takový prostor může také působit útulněji. Samozřejmě záleží významně na zaměření klientů – někteří milují prosklené a velmi světlé prostory, jiní mají rádi útulno.

Každopádně by měly být splněny normy denního osvětlení. Pokud se nachází prostor v útrobách domu, kam není možné navrhnout okno, můžeme využít vhodně zvolené stavební prvky:

• luxfery,
• nadsvětlíky,
• světlíky,
• světlovody,
• skleněné stěny,
• skleněné střechy,
• skleněné či prosklené dveře s různou mírou a typem prosklení.

obr.: Praktické světlovody: I v koupelnách, na chodbách, ve skladech a dalších podobných prostorech v domě bychom měli upřednostňovat přístup denního světla, jestliže je to možné. Kromě osvětlení tak vyřešíme i větrání, současně šetříme energii Foto FAKRO

"Záleží i na typu prosklení, dvojsklo propustí cca 85 % světla, ale trojsklo s pokovením třeba už jen 60 % světla."

obr.: Světlíky: Zajímavé je také experimentování se střechami roubenek – například světlíky kromě přívodu denního světla také osvěží obytné místnosti. Foto Martin Zeman, realizace OK PYRUS

Luxfery možná někdo vnímá jako pravěk, v živé paměti mnozí mají jejich využití v rodinných domech i veřejných budovách, ale myslím, že jsou stále in – nabízené v několika tvarových i barevných provedeních, navíc z nich lze vytvořit rovné či oblé stěny a předěly a oživit tak interiér. Z mého pohledu jsou stále nejoblíbenější luxfery průhledné nebo z mléčného skla, ale do masivních dřevostaveb si umím představit i barevné, respektive v neutrálních tónech.

Dalšího prosvětlení interiéru masivní dřevostavby lze docílit ošetřením stěn a vybavením. Obecně interiér nejvíce prosvětlí bílá barva – v masivních dřevostavbách jsou proto velmi často zděné stěny či funkční obklady právě v bílé barvě, další možností je nátěr masivního dřeva bílou lazurou nebo lakem s přídavkem určitého procenta bílé barvy, který dodá celku světlý nádech.

Pokud jde o vybavení domu, měli bychom se vyvarovat přemíry tmavých a těžkých textilií a tmavého nábytku. Ideální je minimalistický interiér a doplňky ve světlých barvách. Místnost provzdušní i lehké závěsy, případně textilní žaluzie, k rozptýlení světla pomohou záclony. K prosvětlení prostoru lze s výhodou využít také zrcadel.

Mohlo by vás zajímat:

obr.: Velkorysé prosklení: Systémy velkoformátových prosklených dveří umožňují propojení obývacího prostoru se zahradou. Foto Pol–skone

Připravila: Ing. arch. Jiřina Pustějovská