Také znáte ten pocit, kdy se obklopeni krásou cítíte na jedné straně klidně a zakotveně a na druhé vnímáte její prchavou proměnu k nedokonalosti? Onu smyslnost stárnutí materiálu a formy, která v toku času odhaluje podstatu, aniž by z ní vymizela poezie? Pak už nejspíš víte, jak se asi cítí majitel tohoto domu, a také snad tušíte, že „tohle" si nepřinesl v krabici z obchoďáku.

Byť dům vychází z klasického venkovského tvarosloví, je více alegorický než archetypální. Kombinace perfektně nedokonalé vnější a zcela jinak zjednodušené vnitřní krásy skrývá totiž potenciál, jehož rozsah lze pouze tušit. Je to obraz plný tajemné, bohaté předtuchy, jak asi bude tenhle domov vypadat v kontextu velké, staré zahrady – bývalého ovocného sadu za rok, za pět či za dvacet let, jak bude v čase působit na obyvatele i jak jej budou vnímat. Podle mého soudu k něčemu tak nejistému, otevřenému je třeba notné dávky odvahy a sebepoznání, přičemž se patrně nevyhneme setkání s vlastním stínem. Když jsem plánovala vlastní domek, neustále jsem se potýkala s pochybnostmi a mohu potvrdit, že „stín" je trýznivě těsná štěrbina v mysli, která vám nedá nic zadarmo. Když jsem se jí, sice hodně sedřená, ale protáhla, byla jsem šokována rozsáhlým prostorem ke spočinutí mysli, který se přede mnou rozprostřel. Krajina „sympatiku", kde se všechno prolnulo a člověk s tím splynul, mi ukázala onu bezprostřední sounáležitost se světem kolem, bez kterého si domov už neumím představit.

Takovéto domy vyžadují jiný přístup. Nejsou to jen šablony přenesené z papíru na pozemek. Pro svět, který sleduje dokonalost často na úkor zdraví, blahobytu a dokonce i vztahů, je koncept otevřené jednoduchosti a přirozenosti dozajista balzámem.

Nordic styl a Wabi-sabi

Není těžké pochopit, proč je severský styl tak oblíbený. Kromě čistých linií, elegantního designu a celkově vzdušného dojmu však existuje jeden klíčový rozdíl mezi severským a jinými minimalistickými interiéry. Je to pohodlí. Zatímco mnoho interiérů může vypadat trochu přísně nebo chladně, skandinávské prostory jsou teplé a útulné, a to i přes značné zastoupení světlých odstínů a hladkých povrchů. A právě uklidňující přízvuk severu je klíčem k příjemnému interiéru tohoto domu.

Barevná kompozice je velmi minimalistická. Zvenčí je dům černý a uvnitř převážně bílý. Barevnost a design vytvářejí hlavně detaily a nábytek, pohodu a útulno pak krb na dřevo a množství polštářů, dek a svíček v lampionech. „Propojení interiéru s exteriérem velkými okny a terasami je hlavním motivem našeho konceptu rodinného domu, který se stává Domovem," uvádí autor návrhu architekt Michal Kunc. „Stavba stojí na výjimečném místě – uprostřed zeleně, kde bylo možné dům perfektně propojit se zahradou. Je do ní zakomponován tak, aby ji minimálně zatížil a časem se stal její nedílnou součástí.

Při navrhování jsme hodně mysleli na japonskou filozofii wabi-sabi, krásu v nedokonalosti. Počítáme s tím, že černá fasáda časem dostane patinu, oprší, dřevěné terasy zestříbří, doroste tráva a luční kytky, vše se nádherně propojí a splyne do jednoho organického celku, dům, místo... i lidé."

Étos wabi-sabi zjednodušeně znamená naučit se milovat nedokonalost života ve všech jeho podobách, přijímat přirozený cyklus růstu, rozkladu a smrti. Je založen na hlubokém spojení se zemí a na autenticitě ve všech aspektech života. Není ani tak o vzhledu jako o filozofii, která nabízí cestu k domovu jako svatyni, jednoduchému místu zbavenému nadbytku věcí a rušivého rozptýlení. Wabi-sabi je objektiv, který oceňuje fenomén času a promítá jej do života obyvatel domu. To a nejen to bylo důvodem, že tento dům získal už mnohá ocenění.