Kraj v blízkosti řeky Oslávky majitelům učaroval již v době, kdy sem chodili v mládí na vandry. Jakmile tedy začala být aktuální otázka bydlení pro rozrůstající se rodinu, volba lokality byla jasná. Na základě konkrétních představ o budoucím domově vznikl perem architekta projekt, který svým neotřelým vzhledem zkrátka vzal majitelům dech.

Přízemní nepodsklepená dřevostavba, nízkoenergetický dům z přírodních materiálů izolovaný slámou, bez rekuperace, vytápěný pecí nebo krbem, s obytnou plochou kolem sto metrů čtverečních – tak zněly jedny z našich požadavků na počátku celého návrhu. Prostorná jídelna s kuchyní a obývacím prostorem jako srdce domu, klidová část oddělená od té obytné denní a také minimum chodeb. Snad až na větší užitnou plochu a rekuperaci, pro kterou nás architekt Mojmír Hudec pádnými argumenty naštěstí včas přesvědčil, byl počáteční záměr splněn a nás hřeje u srdce, že nám dům plně vyhovuje přesně tak, jak je.

Originál vítězí

Záliba v přírodních materiálech nás od začátku vedla jasným směrem. Kombinace slámy a hliněné omítky nám vyloženě učarovala. Výběr architekta Mojmíra Hudce i dodavatele stavby – společnosti Vala Dřevostavby – byl pak celkem snadný právě pro jejich zkušenost s tímto typem stavění. Vybírali jsme ze dvou architektonických návrhů od různých autorů a tento nás dostal už jen svým tvarem, který připomínal vesmírnou loď jako ze Star Treku. Navíc se podobal jurtě, která v našich úvahách chvíli také figurovala. Pochopitelně tento organický tvar v průběhu občas přinesl složitější konstrukční řešení, ale nechtěli jsme to vzdát. V minulosti bylo postaveno tolik krásných a mnohem komplikovanějších staveb, byli jsme tedy přesvědčeni, že řešení se dá vždycky najít.

Pomalu ale hodnotně

Kruhový dům má průměr necelých čtrnáct metrů, místnosti jsou orientovány podél obvodu a střed tvoří obývací pokoj. Dominantou obytného prostoru jsou finská nízkoteplotní akumulační kamna, kde si můžeme třeba i upéct chleba. Nesmí chybět praktická kuchyňská linka z masivního dřeva s žulovou pracovní deskou a samozřejmě velký jídelní stůl pro šest lidí. V interiéru máme spoustu věcí vyráběných na míru – knihovnu, kuchyni, kamna, mozaiku za kuchyňskou linkou, ale třeba i obrázky. Takto vytvořené věci pro nás mají zcela jinou hodnotu a nevadí nám ani to, že přibývají pomalu a postupně.

Směrem k jihu se dům otevírá do krajiny skrze největší prosklenou plochu v domě, která nádherně opticky propojuje interiér se zahradou. Odtud je také vstup na terasu krytou proti dešti a letnímu slunci přesahem střechy a mírným valem. Kontakt s přírodou kolem domu díky nízké úrovni podlahy vůči terénu je pro nás asi největší odměnou.

Dřevo, sláma a hlína v absolutní shodě

Nosnou konstrukci tvoří vnitřní prstenec zděný z vápenocementových cihel. Balíky slámy po obvodu domu jsou opatřeny místy až deseticentimetrovou vrstvou hliněné omítky. Spolu s vnitřní nosnou stěnou a zděnými příčkami tvoří masivní akumulační hmotu, takže vůbec nevíme, co je to přehřátí domu. Fasáda je z neošetřeného modřínu a hlíny, do které je v exponovanějších částech přimíchán kravský hnůj. Omítka se tak stává pevnější a odolnější. I přesto je na západní straně již dost vymytá, jednou z obrovských výhod ale je, že se dá kdykoli bez problémů opravit. Strop a sloupy v interiéru jsou z neošetřeného smrku, podlaha zase z olejovaných modřínových prken. Střecha domu je rovná a osázena extenzivními rostlinami tak, že tvoří efektní kruhový obrazec – mandalu.

Celý proces realizace našeho domu jsme průběžně sdíleli na stránkách www.kulatydum.cz, kde lze najít také podrobné technické informace a fotografie z jednotlivých fází stavby.

Připravila Lucie Němcová
Foto Martin Zeman