Nejeden příběh obyvatel dřevostaveb začíná klasickým dilematem – město, nebo venkov? Která z variant zvítězila v tomto případě je zřejmé hned z první fotografie. A že to bylo rozhodnutí velmi dobré, vnímají majitelé sympatické dřevostavby každý den při pohledu na údolí a západ slunce.

Po deseti letech, kdy naším domovem bylo město Kladno, začalo klíčit rozhodnutí nechat děti vyrůstat někde, kde se člověk nezamotá do igelitového pytlíku a nešlápne do psího exkrementu hned, jakmile vykročí z domu. Podvečerní návštěva u manželova bratra v jeho novém domku připomínajícím prosklenou stodolu naše rozhodnutí jen utvrdila – ve městě nemůžeme zůstat už ani minutu.

Když si architekt rozumí s klientem

Nějaký čas jsme hledali inspiraci a dospěli k jednoznačné volbě – společnost Domesi na nás působila profesionálně a jejich domy přesně korespondovaly s naším vkusem. Ve chvíli, kdy jsme na veletrhu viděli video o stavbě jednoho takového domu z dřevěných panelů, nás nadchla rychlost výstavby a bylo jasné, že naším novým domovem bude dřevostavba. S architektem Pavlem Horákem jsme si od prvního okamžiku velmi sedli. Dokázal vnímat naše potřeby a reflektovat je naprosto skvěle v návrhu domu. Objekt měl pochopitelně taky reagovat na konkrétní místo. Požadovali jsme stavbu, která nám bude sloužit a také nás nezruinuje – jinými slovy, měla být rozumně úsporná. Žádné složité technologie a v domě hlavně přírodní materiály – dřevo, kámen a nejlépe žádné textilie, které drží prach. Přáním byl hodně prosklený a otevřený objekt s krytou terasou.

Součástí okolní přírody

Pozemek, který se nám podařilo sehnat, by se dal označit za snový. Je ve vesničce, kde vlastním chalupu, takže mám k tomuto místu vztah. Leží ve svahu a díky perfektní jižní orientaci se do něj celý den opírá sluníčko. Neunikne nám východ ani západ slunce a navíc máme výhled na okolní zástavbu a údolí. Díky prosklení máme pocit, že jsme součástí okolního lesa, o čemž nás čas od času přesvědčí návštěva laně nebo jelena. Vidět takové zvíře z očí do očí asi metr za prosklenou stěnou je opravdovým zážitkem.

Celý proces stavby i realizace jsme nechali na firmě Domesi, byli jsme tak ušetřeni veškerých starostí – obíhání úřadů, koordinace řemeslníků nebo neustálého dojíždění na pozemek. Stavba trvala s pauzami přibližně tři čtvrtě roku, vše běželo jako na drátkách a my jen pohodlně přihlíželi, jak objekt postupně roste. Naší starostí bylo pouze stěhování včas před začátkem školního roku, což bylo do puntíku splněno.

Léto ani zima nás nezaskočí

Dům vytápíme krbovými kamny, která po většinu roku stačí k prohřátí celého domu. V pokojích jsou také klasické radiátory, které v případě potřeby vytopí místnosti pomocí doplňkového zdroje – elektrokotle. Ten také zajišťuje, aby teplota v domě neklesla pod devatenáct stupňů v době naší nepřítomnosti. První rok jsme se báli teplotních extrémů zimy i léta. A hned napoprvé dům prošel náročnou zkouškou. Zima byla dlouhá a mrazivá, stejně jako léto bylo opravdu horké. V obou případech však dům obstál skvěle.

Velká okna pomáhají spořit

Velká okna a skvělá orientace domu má mnoho výhod – tepelné zisky za slunečného počasí a zároveň dostatek světla. Mnohem více využíváme přirozeného osvětlení a bez svícení vydržíme až do pozdních hodin. Snad jedinou drobností, která nás překvapila, byla vyšší vlhkost v interiéru a následná kondenzace na oknech. Dokonalá těsnost domu si zkrátka žádá pravidelný režim větrání a dostatečného topení, aby se vlhkost vzduchu udržela v normě. Teď už o tomto mechanismu víme a dáváme si větší pozor, intenzivně větráme a více topíme, a je po problému.

Připravila Lucie Němcová
Foto Martin Zeman