Jak zatopit v dřevostavbě, než přijde velká zima?

Redakce | Úterý, 09. říjen 2018 |

Přechodné období na začátku topné sezóny přináší časté dilema: uvést do provozu hlavní otopnou soustavu, což může být z ekonomického hlediska zbytečné, nebo se smířit s tím, že než přijde opravdová zima, budeme trávit večery zachumlaní pod dekou? Rozumně projektovaný vytápěcí systém by měl počítat i s tím, že je zkrátka občas potřeba přitopit jen někde a někdy.

Kdy začít o přídavných zdrojích tepla přemýšlet?

V posledních letech se příchod i odchod zimy protahuje ze dní na týdny a než přijde skutečná zima, může být topení hlavním topným systémem zbytečné nebo neekonomické. Zvlášť, když přes den bývá docela ještě teplo, je to v případě dřevostaveb opravdu zbytečné.

Přesto se někdy trochu více tepla navíc hodí - když venku prochladneme, je příjemné se rychle ohřát; občas potřebujeme rychle usušit vhlké svršky; nebo v koupelně při koupeli.

Hlavní typy přídavných zdrojů tepla

Elektrická topná tělesa jsou zdrojem rychlého a dobře regulovatelného tepla, jejich nevýhodou pro dlouhodobé používání jsou však vysoké provozní náklady. Ve chvílích, kdy se třeseme zimou, si ale obvykle jejich zapnutí snadno zdůvodníme. Nejběžnější variantou jsou konvektory, možností je však více.

Sálavé panely

Sálavé panely fungují na principu infrazářičů, hodí se tedy jen tam, kde budou ohřívat přímo člověka: do koupelen, pracoven nebo tam, kde chceme odpočívat. Prodávají se v nespočtu variant, z nichž převážná většina je pojata jako dekorativní prvek. Můžou vypadat jako zrcadlo, tabule nebo třeba kamenný obklad.

Sálavé konvektory

Sálavé konvektory kombinují výhody infračerveného sálavého vytápění a konvekčního vytápění. Vyznačují se úspornějším provozem a rovnoměrnějším rozložením teplot než konvektory, lepší dynamikou a výhodnějším poměrem cena/výkon než infrapanely.

Sálavý konvektor předá minimálně 50 procent tepelné energie sáláním, což je u přídavných zdrojů vítané zvláště tam, kde je potřeba rychle předat teplo přímo člověku a nikoli ohřívat vzduch v prostoru. Ve směru sálání konvektoru se také částečně eliminuje efekt studené podlahy.

Elektrické podlahové vytápění

Elektrické podlahové vytápění ve formě kabelů nebo rohoží je možné instalovat i dodatečně. Existují varianty, které lze díky minimální tloušťce využít při rekonstrukcích pod dlažbu i pod masivní dřevěnou podlahu, do suchých a dokonce i do vlhkých prostor, včetně koupelen nebo domácích wellness. U dřevěných podlah musíme pouze počítat s tím, že ne každá je určena pro pokládku na podlahové topení. Výhodou topných kabelů a rohoží je snadná obsluha a rychlá a přesná regulace. Přestože mají vyšší provozní náklady než jiné typy podlahového vytápění, pokud s nimi počítáme pouze pro nárazový provoz, tato nevýhoda do značné míry odpadá.

Krb, krbová kamna

Krb nebo krbová kamna jsou ve většině moderních dřevostaveb ideálním řešením pro období, kdy se nemůžeme rozhodnout, jestli to bez topení ještě vydržíme. Pokud s ním původní projekt vytápění nepočítal, lze bez náročných stavebních úprav nainstalovat volně stojící krb, ať už s odtahem do komína nebo přes zeď. Je přitom ale třeba myslet i na úskalí, které přitápění krbem představuje pro domy v nízkoenergetickém nebo pasivním standardu – pro ty je výkon krbu často nadměrný.

Solární kolektory

Solární kolektory mohou nejen ohřívat vodu, ale i přitápět tam, kde je součástí otopného systému akumulační zásobník otopné vody nebo kombinovaný zásobník. K tomu jsou vhodné zejména soustavy s kondenzačními zdroji tepla, u nichž se nízké teploty také vyskytují. Plocha kolektorů 10 až 15 m² přitom může pokrýt až čtvrtinu celkové roční potřeby energie na vytápění a přípravu teplé vody v rodinném domku. Jsou sice náročnější na projektování a montáž, to však bývá vyváženo ekonomičtějším provozem.

Agáta Jankovská

Upraveno pro web

Zajímavou variantou vytápění je také stěnové topení. Přečtěte si článek Stěnové vytápění v dřevostavbě - vysoká efektivita a úspora

nebo také Koncept topného systému v dřevostavbě? Řešte výkon, návratnost a komfort při obsluze