Jak vybrat kvalitní stavební dřevo pro dřevostavbu
Dana D. Daňková | Pondělí, 12. červen 2017 |
Dřevo je stále živý materiál, a i když vyschne či ho uměle vysušíme, nařežeme a slepíme, stále bude do určité míry měnit své rozměry a objem. Jeho reakce na teplotu či vlhkost a další aspekty vnějšího prostředí výrazně ovlivňují nejen druh, ale také jakost. Vybrat kvalitní kulatinu, případně trámy na stavbu roubenky, stropu či krovu není vždy jednoduché.
Nepříznivé podmínky pro růst stromu jsou navždy zapsány i ve vytěženém dřevě a mohou k nám promlouvat v podobě „neklidného" trámu po staletí.
Přesně dodržet všechny níže zmíněné podmínky nákupu kulatiny či trámů se nám zřejmě podaří jen stěží, přesto se vyplatí dbát těchto rad v co největší míře, ušetříme si tak možné pozdější problémy.
Výběr stromu v lese „nastojato"
Vhodné stromy pro dřevo na stavbu domu vybíráme uvnitř lesa. Stromy by měly mít rovný kmen s větvemi rozmístěnými rovnoměrně okolo kmenu. Kmen by měl být rovný – určitě nevhodné jsou ohnuté stromy, rostoucí na svahu. Kořenové náběhy by měly být také rovné (nestáčivé doleva ani doprava), z nich lze usuzovat i na rovnoletost na povrchu dřeva kmene. Důležitý je také celkový vzhled stromu, pokud má například v koruně málo zelených větví, lze soudit, že má málo „mokrého" bělového dřeva – koruna nepotřebuje tolik vody pro svůj růst. Pokud je špička stromu uschlá a ze stromu opadává kůra, je možné, že je strom napaden kůrovcem.
Vhodné a nevhodné dřevo pro dřevostavbu
V případě, že by strom měl být v následujících letech poražen, můžeme strhnout pořízem nebo sekyrou pás kůry až na lýko (cca 30 cm dlouhý) a na obnaženém povrchu vidíme točivost vláken:
a) levotočivé – nevhodné pro stavbu dřevostavby
b) rovnoleté – hned za kulatinu majiteli zaplatíme
c) pravotočivé – točivost by měla být menší než 1:10 (vlákna se stáčí o 1 cm na 10 cm délky kmene)
Těžba dřeva pro dřevostavby
Nejvhodnějším obdobím pro těžbu dřeva je prosinec a leden a současně dlouhotrvající mrazy. Pravověrní tesaři doporučují kácet stromy těsně před posledním novoluním před zimním slunovratem, protože na stavbu je potřeba co nejsušší, tudíž tvarově nejstálejší materiál. Měsíc a jeho síla působí na stromy podobně jako na vodu v mořích – svou gravitací vytahuje tekutiny z kořenů do kmene (jako příliv). Stromy navíc vnímají přibývající denní světlo po zimním slunovratu a začnou si pomalu chystat mízu na jarní rozpuk. V uvedeném období je tedy vody v kmenech nejméně... Konkrétní doba kácení však závisí na klimatických podmínkách konkrétní oblasti a teplotních poměrech dané zimy.
Výběr kulatiny „naležato" v lese či na pile
Větve/suky by měly být rozmístěny rovnoměrně po obvodu kmene, malých rozměrů a v nízkém počtu (nevhodné jsou „chlupaté" špičky stromů, případně zavětvené krajové stromy či solitéry. Dřeň/duše kmene má být pokud možno v geometrickém středu příčného řezu kulatinou. Na příčném řezu by nemělo být tmavé tlakové dřevo. Ideální je, pokud jádrové dřevo vyplňuje co největší plochu příčného řezu kmene, bělové naopak co nejmenší. Vzdálenost letokruhů v kvalitním dřevě je menší než 2 mm, na obvodu příčného řezu jsou letokruhy co nejužší, často těžko okem rozlišitelné (známka biologicky starého stromu, který již moc nepřirůstal a měl málo bělového dřeva — málo zelených větví v koruně). Kvalitní dřevo je rovnoleté či mírně pravotočivé (viz předchozí kapitola), pokácené v prosinci či lednu (pokud lze zjistit dobu těžby). Dřevo v kůře vybíráme a necháváme pořezat nejvýše do dubna – hlídáme hnilobu a přítomnost dřevokazného hmyzu. Čas kácení stromu a doba od pokácení do zpracování kmene (odkornění, otesání, rozřezání) je závislá na klimatických podmínkách konkrétní oblasti a teplotních poměrech dané zimy a jara.
Výběr nařezaných trámů pro dřevostavbu na pile či v obchodě
V tomto případě si všímáme prasklin v trámu – měly by být rovnoběžné s hranou trámu, tak lze odvozovat rovnoletost vláken. Určitě nebereme trám stočený „do vrtule" (poukazuje na šikmá vlákna ve dřevu). V trámu by mělo být málo suků, popřípadě spíše menších. Suky jsou rovnoměrně rozmístěny ze všech stran trámu, vzdálenost letokruhů na příčném řezu by měla být menší než 2 mm, v rozích trámu pak ještě blíže. Jádrové dřevo by mělo zaujímat co největší plochu příčného řezu trámu, bělové opět co nejmenší. V trámu nejsou otvory po dřevokazném hmyzu, není nahnilý (ovšem zamodrání, zvláště u borovice, není na závadu, jestliže nebude použita ve stabilně suchém prostředí). Při výběru si všímáme také kvality podélného řezu – trám by měl mít stabilní rozměry po celé délce.
Obecně nekupujeme čerstvě nařezané, nepopraskané trámy, těžko pak poznáme točivost vláken. Dřeň/duše by měla být v geometrickém středu trámu (pokud tomu tak není, trám bude nejspíše prohnutý – v tom případě zhodnotíme míru prohnutí a použitelnost na konkrétní účel.
Texty jsou součástí výukových skript pro Kurzy tradičního tesařského řemesla (www.roubenkyAsruby.cz/kurzy-info).
Spolupráce a foto Ing. Robert Malý, ilustrace Steinar Modal
Ráda přicházím věcem na kloub, z čehož mé okolí někdy ztrácí nervy :-), a ráda se učím, v životě i v práci potřebuji tvořivost. Zajímá mne architektura, stavební technologie a funkční design
Vytvořeno v xart.cz
