Petr Houška | Středa, 10. duben 2013 |

Ve společnosti převládá milná domněnka o skupině postižených, kterých se týká bezbariérovost veřejných i soukromých staveb. Požadavky na bezbariérové řešení jsou uvedeny ve vyhlášce č. 137/1998 Sb. a její úpravě z roku 2006. Tato vyhláška je „kuchařkou" pro projektanty jakýchkoliv staveb. V praxi občas nastanou speciální stavební případy, které vyhláška neobsahuje – zde musí nastoupit selský rozum, díky kterému lze jakékoliv stavby vytvořit/upravit tak, aby vyhovovaly potřebám všech postiženýcha tím byla zajištěna bezbariérovost jejich pohybu - života.

Bezbariérovost staveb není jen pro vozíčkáře

1) Osoba s těžkým postižením pohybového aparátu používá obvykle ruční či elektrický vozík o rozličných rozměrech a váze pro svůj samostatný pohyb. Do skupiny patří i dětský kočárek s doprovodem a osoba s dočasně omezeným pohybem. Pojezdové trasy je nutné navrhovat pro co nejširší škálu osob s pohybovým postižením. Projektant musí pamatovat, že i sebemenší stupeň schodu bývá velkou překážkou.

2) Osoba se sníženou schopností pohybu chůze je ta, která pro svůj pohyb využívá hole, berle a chodítka či svůj pohyb zvládá s obtíží. Pro tuto skupinu postižených je velmi důležitý protiskluzový povrch, výtahy, rampy, madla a zábradlí. Do této skupiny se řadí senioři, osoby se zraněním dolních končetin či rodiče s dětmi.

3) Osoba s částečnou nebo úplnou ztrátou sluchu je také považována za osobu, která pro svůj pohyb potřebuje určitá opatření. Je jím například světelná signalizace na přechodech, u výtahů či informační tabule na nádržích atd.

4) Osoby se zrakovým postižením mívají obtíže pohybu především z důvodu nepochopení jejich potřeb. Pro většinu populace znamená bílá hůl jednoduchý soud – dotyčný nic nevidí. To je však milná domněnka, neboť bílou hůl potřebuje i jedinec, který má i částečně poškozený zrak. Pro zajištění bezbariérového pohybu slabozrakých postačuje většinou použití zmíněného selského rozumu projektanta, komunikace s postiženými a tím pochopení jejich vnímání prostoru. Slabozrakým lze pomoci například zdůraznění orientačních bodů či dokonalé osvětlení prostorů – přítmí bývá trendem v poslední době především na úřadech, a to z důvodů úspor. Pro nevidomé je důležité logické uspořádání komunikačních prostor a do nich neumisťování různých bariér (stojany, židle, výstupky, čiré skleněné stěny apod.). Pro zrakově postižené je v neznámém prostředí například velkou „podpásovkou" i malý schůdek, díky kterému může dojít k zakopnutí a vážnému zranění.
Umožnění bezbariérového pohybu této skupiny je finančně nenáročné.

Mně se to stát nemůže

Ukázkový příklad nové dřevostavby pro rodinné bydlení: Přízemní dům v mírném svahu s hlavním vstupem po několika schodech, obytným podkrovím, úzkými chodbami a dveřmi mezi pokoji, klasickou vanou a WC o běžných rozměrech.

Ukázkový příklad stavebníků: Žena na mateřské a muž řidič profesionál.

Ukázkový příklad situace: Projektant se snaží eliminovat bariéry v domě, stavebník oponuje finanční náročností bezbariérového řešení s tím, že jemu se nic stát nemůže – dům je tedy proveden dle stavebníka.

Ukázkový příklad problému: Dojde k autohavárii majitele domu, výsledkem jsou vážně poraněné dolní končetiny a zlomená pravá ruka. Majitel domu bude dle lékařů dva měsíce na invalidním vozíku. Logicky se nedostane do domu bez pomoci dvou silných mužů, nemůže se dostat do vany, na WC a ani pohybovat mezi pokoji.

                                                                     Zdroj informací http://www.nipi.cz

Hodnocení uživatelů: 5 / 3
Líbil se Vám článek?03