Helena Petáková | Pátek, 27. leden 2023 |
Kouzelná rekreační chalupa Jiřího a Marty ve Vysokém nad Jizerou voní smrkovým a borovicovým dřevem. Jak hodnotí bydlení v dřevostavbě?
Jiří s Martou původně jezdili na chalupu k Sázavě. Časem ale přestala stačit rozrůstající se rodině a navíc si tady kvůli blízkosti Prahy moc klidu neužili. Ani druhé víkendové bydlení je nenadchlo: „Máme rádi hory, dlouhé túry, a proto jsme si nejprve koupili v Krkonoších apartmán na Horních Mísečkách. Mimo hlavní sezónu tu ale bylo mrtvo, někdy naše okno svítilo v areálu pěti nově postavených apartmánových domů samo do noci. A tak jsme hledali dál."
Zpátky mezi lidmi
Jiří s Martou věděli, že nechtějí chalupu starší, kde by je čekala nekonečná práce, protože na Sázavě se už napracovali dost. Jirka jako aktivní sportovec má sice Krkonoše na kole hodně proježděné, svou roubenku ale nakonec objevili náhodou při listování realitním časopisem: „V září jsme se sem jeli podívat a v polovině listopadu už byla jedna z prvních roubenek nové vesničky naše. Zaujala nás její poloha, příroda a nádherné výhledy. Vysoké nad Jizerou má oproti jiným horským střediskům výhodu, že je na kopci, není utopené v údolí. Pár kroků od chalupy je několik lyžařských areálů, udržované běžkařské trati, cyklotrasy a také mnoho inspirací pro krásné pěší výlety."
Při rozhodování kromě místa sehrálo u Jirky, který pár desítek let pracoval ve stavební firmě, důležitou roli provedení stavby: „Řemeslně byla roubenka provedená naprosto perfektně a architektonicky také. Co se na našem půdorysu dalo vybudovat, to se udělalo na maximum. Za velké plus také považujeme, že domky jsou nakreslené jednou rukou, takže až bude vesnička dokončená, bude mít jednotný styl a atmosféru. Projektoval ji milovník historických staveb, který navštěvoval muzea a zjišťoval, jak tady dřív chalupy v okolí vypadaly."
Hospodaření pod jednou střechou
Horské chalupy bývaly dobře stavěné pro tvrdé zimné podmínky. Když zmizely pod sněhem, obyvatelé v nich našli vše potřebné k životu. Na jedné straně hlavní chodby, kam také ústila pec na pečení chleba, byla roubená sednice pro celou rodinu, na druhé kamenné chlívky pro zvířata, na půdě seno na krmení. Dispoziční řešení architekt zachoval.
Naproti sednici máme v místě dřívějších chlívků ložnici a příslušenství. Podkroví je obyvatelné, jsou zde další dvě ložnice a pokoj pro hosty, nad ním je ještě malá půda, která slouží jako skladovací prostor. V celém domě máme tedy pět obytných místností a dvě sociální zařízení. Chalupa je pro nás ideální svou velkostí, jedna ložnice patří synovi a druhá dceři a tím i našim vnoučatům. Tak máme každý své soukromí a v hlavní místnosti žijeme společně.
Roubenka s moderním vybavením
Do vesničky je zaveden plyn a to si majitelé opět nemohou vynachválit: „Topení totiž ovládáme telefonem na dálku, což patří k standardnímu vybavení všech zdejších roubenek. Chalupu stále temperujeme na 10-11 stupňů a když sem jedeme v zimě na víkend, pošleme tak v Železném Brodě (vzdáleném asi 20 kilometrů) impuls a chalupa nás vítá příjemnými patnácti stupni. Pak hned zatopíme v kachlových kamnech, které sice teplo nějakou dobu akumulují, zato jejich plotna sálá okamžitě. Za chvíli je tu příjemně. V místnostech máme radiátory, ale i v zimě většinou vystačíme s kamny, která plní zároveň funkci klasického sporáku."
Za sedm minut v obchodě
„Na Mísečkách jsme byli odříznutí od světa a s dětmi a vnoučaty jsme se museli vejít na 55 metrů čtvrtečních. Tady jsem za chvíli na náměstí a ještě si při zpáteční cestě natrhám kytici lučního kvítí," pochvaluje si Marta. „Ve Vysokém je výborná pekárna a další obchody, kostelík, divadlo s ochotnickým souborem... Pořádají tu různé akce – vyhlášený Krakonošův divadelní podzim, to je přehlídka amatérských divadelních souborů, také tělovýchovná jednota organizuje například Lyžařské závody po staru v oblečení a s výbavou z počátků lyžování. Vysoké nad Jizerou bylo nejvýznamnějším prvorepublikovým střediskem zimních sportů, ještě dávno před Harrachovem nebo Špindlerovým Mlýnem."
Ve Vysokém se traduje, že návštěvu vítali domácí slovy: „Co nám nesete a kdy už zase pudete." V roubence nové vesničky se žije jejím majitelům dobře a další místo pro svou rekreaci už dál asi hledat nebudou. Protože by mimo jiné přišli o nejkrásnější výhled západních Krkonoš – na Kotel a Lysou horu, a to dokonce z vlastní ložnice! A tak se možná z prvotních návštěvníků a současných rekreantů časem stanou stálými obyvateli. Rozhodně to nevylučují.
Nejnovější články v kategorii “Návštěvy dřevostaveb”
-
Rodinná dřevostavba uprostřed rozkvetlé zahrady
Lukáš žil až do svých čtyřiceti let v bytovce na předměstí Hradce Králové a o stavbě domu neuvažoval. I když se považuje za celkem šikovného, se zedničinou nebo stavebnictvím…
-
Život na zkoušku ve vzorové dřevostavbě v Čakově
Září udeřilo v plné síle, prázdniny skončily, začala škola a s ní celý ranec každodenních povinností. Když tu ale ležím na terase, o posledním letošním tropickém víkendu, je…
-
Osudová přitažlivost
Říká se, že nic se neděje bezdůvodně. Když se Petr a Zuzana zamilovali do staveb jednoho architektonického ateliéru, neřešili, jestli jsou ze dřeva, nebo z cihel. Náhoda nebo chcete-li…
-
Jednoduchá a moderní dřevostavba na klíč splňuje nároky na bydlení mladé rodiny
Čistý vzduch, lesy, krásná krajina. Není divu, že je tato oblast nedaleko Prahy vyhledávaným rekreačním místem Pražanů už od 19. století. Jezdil sem třeba i Josef Lada nebo T. G.…