Poloroubenku postavili s úctou k místu a původní dispozici roubeného domu

Dana D. Daňková | Úterý, 08. únor 2022 |

Rekonstrukce staré dřevostavby obvykle předpokládá, že zůstane zachována alespoň část původního objektu a vytvořením kompletu starého a nového s katalyzátorem v podobě lidské práce, energie a umu vznikne dům nový. Zůstane zachován genius loci, zhodnocený přidanou hodnotou nové lidské generace. V případě roubenky v obci Krátká zbyl vlastně jen zmíněný duch místa, což, jak se ukázalo, není právě málo.

Architekty investor původně oslovil s žádostí o řešení rekonstrukce starého památkově chráněného roubeného domu. Stavba však byla neudržovaná a zchátralá, byl tedy proveden stavebně-historický průzkum, jenž odhalil, že technický stav objektu je tak neuspokojivý, že by muselo při opravě dojít k výměně prvků z devadesáti procent, což znamenalo nenávratnou ztrátu autentičnosti stavby.

Foto: Jiří Ernest

Místo kompletní rekonstrukce, stavba nové poloroubenky

Bylo tedy rozhodnuto o sejmutí památkové ochrany z objektu a o stavbě zcela nové poloroubenky, která hmotově i vzhledem odpovídala původnímu domu. „Konstrukce byla daná, určená charakterem objektu," popisuje jeden z autorů projektu Vít Sladký, „měla vzniknout opět dřevěná masivní stavba, avšak ne prostá kopie ani objekt s historickým exteriérem a moderním interiérem. Snažili jsme se o respekt k místu, zároveň jsme chtěli v únosné míře zachovat tradiční skladbu původní dispozice, aniž by to jakkoliv omezovalo život dnešního člověka."

Foto: Jiří Ernest

Staré v symbióze s novým

Protože měla roubenka sloužit jako víkendový dům pro rodinu, zadání se příliš neodchylovalo od stávající, a tedy tradiční dispozice, jejímž základem je obytná světnice. V přízemí je dále jedna samostatná ložnice a v přístavku vznikla na místě chlévů koupelna a toaleta. V patře jsou pak ve štítu dvě samostatné ložnice, ve střední části byl ponechán otevřený prostor, využívaný jako herna, do něhož ústí schodiště. Původní dům byl posazen, jak bývalo obvyklé, na plochých kamenech – hloubka těchto „základů" byla asi 30 cm. Ty byly nahrazeny základovou deskou kombinovanou s obvodovými základovými pasy. Dům je roubený z masivních trámů, dřevo bylo vytěženo nedaleko obce.

„Přihlíželi jsme při stavbě k tradičním postupům, nedodržovali jsme je však do všech detailů. Roubenka nebyla vyprojektována a vyřezána na CNC stroji, dělal ji tesař, byly používány současné nástroje, trámy však nebyly ručně tesané, tradiční postupy byly propojeny s moderními způsoby snadnější realizace. Všechny trámy a další prvky včetně spojů byly připraveny v dílně, roubenka se pak skládala na místě, pouze byly upravovány spoje a detaily."

Foto: Jiří Ernest

obr.: Jídelní části světnice dominuje velký stůl a rohová lavice. Bílé židle ladí s kuchyňskou linkou stejné barvy a také se zděnou podezdívkou. Prostor tak nepůsobí fádně, ale přímo zve k posezení. Foto: Jiří Ernest

obr.: V roubence jsou použity poctivé materiály. Kvalitní, a současně nepříliš nákladná je i sériově vyrobená kuchyňská linka. S vyměněnou pracovní deskou a neobvyklými plechovými doplňky získala zcela jiný ráz... Foto: Jiří Ernest

obr.: Dřevěné schodnice schodiště do patra jsou vetknuty mezi zeď a příčku. Díky preciznímu provedení jsou současně spolu s čedičovou dlažbou i elegantním dekorativním prvkem. Foto: Jiří Ernest

obr.: Dříve běžné založení domu na plochých kamenech nahradila základová deska a kamenná podezdívka, vysoká asi jeden metr. Rozvody energií a dalších sítí jsou primárně vedeny touto podezdívkou. Tam, kde takové řešení nebylo možné, jsou rozvody umístěny v kanálcích vyvrtaných v roubených stěnách. Foto: Jiří Ernest

Foto: Jiří Ernest

Úskalí poloroubené konstrukce

Jde vlastně o dům poloroubený, v přízemí je kombinována roubená a zděná konstrukce. V podkroví jsou stěny v interiéru opláštěny smrkovými prkny o tloušťce 25 mm. Pro odlehčení je dřevo ošetřeno bílým olejem. „V tomto regionu je vápenný nátěr tradiční povrchovou úpravou," upřesňuje Vít Sladký, „protože na stavby domů bylo používáno laciné dřevo. Zděné domy tehdy platily za nákladné, honosné a vápenný nátěr budil dojem zděné stavby. Avšak vápno má také další význam – jednak odráží slunce, takže dřevo není tak zatěžováno vysokými teplotami, a celkově ho chrání." V přízemí jsou trámy v interiéru natřeny bezbarvým olejem, zvenku byl zatím aplikován pouze olej s tím, že výhledově by mohly být stěny obíleny vápnem, ovšem byla by tak překryta zdařilá tesařská práce.

TIP NA ČLÁNEK: Celodřevěnou roubenku nebo poloroubenku?

obr.: Díky použité technologii zvedání dřevěné části stavby při sesychání nevznikl v místě, kde docházelo k přechodu roubené stěny ve zděnou, v hřebenu střechy zlom. Použitý systém eliminuje možné poruchy, k nimž by vlivem sedání stavby mohlo dojít. A i když je poloroubená konstrukce komplikovanější z hlediska realizace, přináší své výhody, pokud jde například o akumulaci tepla. Za pozornost stojí šindelová střecha a dřevěný okapní žlab. Foto: Jiří Ernest

Nenápadnost nemusí vždy znamenat všednost

„Pokud jde o vzezření domu, snažili jsme se vyhnout extrémům," vysvětluje Vít Sladký, „nechtěli jsme vytvořit skanzenový ani příliš moderní interiér. Nepátrali jsme ve starožitnostech po původním vybavení, používali jsme nejen kvalitní věci moderní, ale i tradiční, využívané současným způsobem. A myslím, že se nám podařilo skloubit vše do příjemného výsledku. Zajímavě působí například čedičová dlažba kolem kamen a na chodbě či v koupelně, oproti ní nepříliš nákladná kuchyňská linka z Ikea, ale s jinou pracovní deskou a neobvyklými plechovými doplňky také vypadá, jako by sem patřila... Naší snahou bylo, aby dům nebyl „ukřičený", aby spíše zapadl do okolí, i z toho důvodu byl zvolen pro okna a dveře modrý odstín."

obr.: Kachlová kamna pokračují z obytného prostoru přes zeď i do další místnosti. Foto: Jiří Ernest

Foto: Jiří Ernest

Foto: Jiří Ernest

obr.: Kombinace roubených a zděných stěn odpovídá regionálním stavebním zvyklostem, ale má význam protipožární i tepelně akumulační. Foto: Jiří Ernest

obr.: Transparentní nátěr s příměsí běloby zjasňuje a zjemňuje interiér v podkroví. Foto: Jiří Ernest

"Navrácení tradiční stavby na původní místo má v tomto případě význam i pro celou památkovou rezervaci."

obr.: Obložení stěn v koupelně je dílem z kategorie takzvaných patterned tiles, obkladů a dlaždic s retro vzory, geometrickými tvary a patchworkovými motivy. Foto: Jiří Ernest

obr.: Dekory, které nás vrací zpět v čase, byly použity i ve sprchovém koutu, ovšem s citem – v kombinaci s bílou vytváří velmi čistý celek. Vzory připomínají výrazná období minulosti a dodávají moderním i historickým interiérům atmosféru a styl. Foto: Jiří Ernest

obr.: I koupelna byla navržena do posledního detailu. V bílé barvě jsou stěny, sanita i na míru vyrobený nábytek. Barevný kontrast do ní vnáší výše zmíněné obklady a čedičová dlažba. Foto: Jiří Ernest

Technické parametry

• Zastavěná plocha: 108 m²
• Užitná plocha: 155 m²
• Konstrukční systém: zdivo z keramických tvarovek + masivní dřevěná roubená konstrukce
• Ošetření stěn: olejový nátěr v exteriéru i interiéru
• Teplo: elektrokotel + kachlová kamna
• Návrh: Ing. Vít Sladký a Ing. Martina Sladká, MAVIOM ARCHITEKTI
• Realizace: 2014

Zdroj: Ing. Vít Sladký

Autor článku Ing. Dana D. Daňková

Ráda přicházím věcem na kloub, z čehož mé okolí někdy ztrácí nervy :-), a ráda se učím, v životě i v práci potřebuji tvořivost. Zajímá mne architektura, stavební technologie a funkční design

Nejnovější články autora

Hodnocení uživatelů: 3 / 11
Líbil se Vám článek?65