Na místě bývalého pískovcového lomu si Karel s Lucií postavili dům levitující nad terénem

Dana Jakoubková | Středa, 15. duben 2020 |

Kdo žil někdy v malé obci, ten ví, jak málo stačí k tomu, aby se stal člověk „podezřelým". Někdy stačí špetka fantazie, nepatrné vybočení z řady a vaše venkovská socializace utrpí vážný šrám. Postavit dům, který by byl v místě samozřejmý, hmotou současný, a přitom netuctový, spojit nesnadné podmínky samotné parcely, požadavky investora a kontext okolních staveb, není jen tak. Karel a Lucie, majitelé tohoto domu, měli štěstí – na architektku, pochopení úřadů i na dobré sousedy.

Obavy z terénu

Říkali jsme si, že když máme tak atypický pozemek, na kterém by možná leckdo ani nestavěl, bude to chtít i atypický dům. Vůbec jsme si ale neuměli představit, jakou podobu by ta odlišnost měla mít. To bylo vlastně zadání pro architektku. Aby měl dům dostatečnou plochu pro život, bylo třeba do něj prokopírovat terén a jeho specifika a celou stavbu vynést na pilotech nad rokli.

Měli jsme z toho trochu obavy, především na samotném začátku, kdy bylo třeba správně propočítat statické založení stavby tak, aby v budoucnu nedocházelo k neočekávaným problémům.

Ale povedlo se a nebyly ani žádné třecí plochy v jiných aspektech. Paní architektka nám maximálně vycházela vstříc a ve všech ohledech jsme se dokázali vždy shodnout. Celou stavbu jsme pak řešili vlastními silami a subdodavatelsky, a dokonce se nám podařilo dodržet i rámcový rozpočet.

Nízké náklady díky moderním technologiím

Do moderního domu jsme si přáli moderní technologie s nízkými náklady na provoz. Instalovali jsme proto systém, který dům vytápí, chladí, větrá a rekuperuje v něm teplo i vlhkost, vyrábí vlastní elektrickou energii a ohřívá vodu.

Systém je složen z tepelného čerpadla, které zajišťuje topení a chlazení, fotovoltaické elektrárny, která dotuje veškeré elektrické spotřebiče a dohřívá vodu, případně nabíjí bateriové úložiště vzduchotechnických rozvodů, které po domě rozvádí teplo, chlad a čerstvý vzduch.

A nakonec ze vzduchotechnické rekuperační jednotky, která v domě zajišťuje výměnu vzduchu. Vyhovuje nám to maximálně, jelikož si můžeme vše libovolně přizpůsobovat vlastním potřebám a celý dům jsme schopni ovládat vzdáleně prostřednictvím počítače či telefonu. Nízké náklady na provoz domu jsou příjemným bonusem.

Dům je založen na betonových patkách, do nichž jsou zapuštěny ocelové sloupy nesoucí dům, rozdělený na tři bloky, které dohromady tvoří jeden celek levitující nad terénem. Větší část – hlavní dům se skládá ze dvou půdorysně obdélníkových objemů menších proporcí, které kopírují svažitý terén pozemku.

Oba tyto bloky mají velkoplošná okna s výhledem na jih do krajiny, opatřená speciální fólií, aby neodrážela paprsky zpět do krajiny. Třetí objem je natočen o 90 stupňů od nich a je pojat jako samostatná garsonka pro návštěvy či dospívající děti. Objekty jsou přízemní, propojené krytou terasou, a mají různý sklon pultových střech.

Z dálky působí jako jeden celek a ze vzdálených pohledů od jihu jako jednopatrový dům, jehož mimikry doplňuje dřevěná fasády z nehoblovaných modřínových prken a vegetační střecha. Na sever jsou směřovány technické místnosti a vstup do domu.

obr.: Objekty jsou přízemní, propojené krytou terasou, a mají různý sklon pultových střech. Z dálky působí jako jeden celek a ze vzdálených pohledů od jihu jako jednopatrový dům, jehož mimikry doplňuje dřevěná fasády z nehoblovaných modřínových prken a vegetační střecha. Na sever jsou směřovány technické místnosti a vstup do domu. Foto: Michaela Chvojková

obr.: Celek: Do domu se vstupuje ze severní strany od místní komunikace, kde přibude ještě dřevěný přístřešek pro auta. Zde je dobře vidět terasu, která propojuje obě části domu tak, aby dohromady tvořily jeden kompaktní celek Foto: Michaela Chvojková

obr.: Atypický pozemek je formován bývalým pískovcovým lomem. Architektce bylo od začátku jasné, že zde nenavrhne klasický dům s pasovými základy. Tvar domu a jeho rozpad do hmot vyšel z hledání optimální náplněa využití svažitého terénu. Návrh současně podporuje původní venkovský urbanismus obce – volně „roztroušené" shluky hospodářských i obytných budov menších měřítek, které jsou v celé obci rozmístěny jak kolmo na svah, tak po vrstevnicích. Stejně tak sklony střech se v obci objevují v různých směrech. Samotný objekt domu na sebe nijak neupozorňuje, je vložen do krajiny. Ze severní přístupové cesty je zcela nenápadný, směrem k jihu se naopak otevírá do krajiny. Foto: Jiří Ernest

Z bytu ve městě blíže k přírodě

Srdce domu tluče v hlavní budově, kde je prostor formován mimoúrovňově. Na horním stupni s hlavním vchodem je kuchyně, na spodním pak obývák s panoramatickým oknem. Jelikož jsme se ženou výhledové typy, tak nás pohled z obýváku do okolní krajiny neustále fascinuje. Cítíme se být její součástí.

To byl také jeden z důvodů, proč jsme se rozhodli pro stavbu domu – dostat se z bytu ve městě blíže k přírodě a mít určité soukromí. Velká láska ke dřevu pak přirozeně směřovala k dřevostavbě. I proto jsme přiznali smrkový masiv také v interiéru.

Atypický pozemek je formován bývalým pískovcovým lomem. Architektce bylo od začátku jasné, že zde nenavrhne klasický dům s pasovými základy. Tvar domu a jeho rozpad do hmot vyšel z hledání optimální náplně a využití svažitého terénu.

Návrh současně podporuje původní venkovský urbanismus obce – volně „roztroušené" shluky hospodářských i obytných budov menších měřítek, které jsou v celé obci rozmístěny jak kolmo na svah, tak po vrstevnicích.

Stejně tak sklony střech se v obci objevují v různých směrech. Samotný objekt domu na sebe nijak neupozorňuje, je vložen do krajiny. Ze severní přístupové cesty je zcela nenápadný, směrem k jihu se naopak otevírá do krajiny.

"Dům v daném místě mluví sám za sebe. Pocit levitujícího objektu vnímáme hlavně z interiéru při pohledu z velkých oken daleko do krajiny."

obr.: Zóny: Hlavní obytný prostor je rozdělen schody na dvě výškové úrovně. Vstup do domu a kuchyně s ložnicí jsou v úrovni ulice a vchází se do něj přes krytou terasu. Do obýváku je pak třeba sejít níž. Foto: Jiří Ernest

Technické parametry

• Typ domu: energetická třída B – velmi úsporný
• Zastavěná plocha: 123 m²
• Užitná plocha: 102 m²
• Konstrukční systém: rámový two-by-four / sendvič
• Zdroj energie / teplo: ucelený systému vytápění, chlazení a větrání; obsahuje tepelné čerpadlo, fotovoltaickou elektrárnu, rozvody a rekuperační jednotku
• Součinitel prostupu tepla stěnou U: 0,27 W/m²K
• Autor arch. návrhu a projektu: Ing. arch. Michaela Chvojková, Ing. arch. Martina Bílková, Ing. arch. Alžběta Bláhová; BLOK architekti, www.blokarchitekti.cz
• Realizace: 2019, subdodavatelsky a svépomocí

Foto: Michaela Chvojková, Jiří Ernest

Autor článku Dana Jakoubková

Publicistka s náklonností ke smysluplným činům a věcem. Obdivuje brilantně provázané duchovní gangsterky, ale neodvrhne ani lyrické, tajemné, lakonické a současně vtipné příběhy s tématem originální syntézy křehkosti úmrtnosti.

Nejnovější články autora