Volba stavět dům subdodavatelsky, místo na klíč, nebyla šťastná
Lucie Němcová | Středa, 01. září 2021 |
Příběh, který začal u katalogového projektu na úplně jiném pozemku, končí stavbou od architektů na novém místě a spokojenými obyvateli v jejich vysněném bydlení. Cesta sem však měla do idylky daleko. Prověřila majitele mnohými nepříjemnými lekcemi a nese celou řadu důležitých poučení pro všechny, které tento krok čeká.
Pozemek ve vedlejší vesnici a vybraný typový dům, o kterém jsme byli přesvědčeni, že bude fungovat – to byl náš start. Říkali jsme si ale, že by nebylo špatné, kdyby se na náš projekt podíval někdo znalý věci, a tak jsme oslovili kamarády, kteří měli kontakty na své známé – architekty.
Chvíli se na projekt dívali a pak celou věc zhodnotili slovy: „No, postavit se to dá, bydlet se v tom dá taky a možná byste v něm byli i šťastní, ale..." Následovalo asi deset důvodů, proč to není nejlepší nápad. Během necelé minuty bylo jasno. Takhle ne. Potřebné změny by celou věc natolik prodražily, že pokračovat touto cestou by nebylo rozumné. Původní myšlenku jsme opustili a zvažovali, co dál.
Dvě podlaží: Jeden z důvodu pro patrový dům je větší klid a pocit bezpečí například během noci, kdy jsou v ložnicích otevřená okna. Foto: Martin Zeman
Dva nové návrhy dřevostaveb od architektů
Pokračování již probíhalo za přítomnosti architektů a vznikly dva úplně nové návrhy, kterým jsme pracovně říkali stodola a kravín. Tedy jedna přízemní a jedna patrová dřevostavba, mezi kterými jsme se rozhodovali. Jak vidíte, vyhrál patrový dům.
Každý jsme tíhli k jedné verzi, ale pro mě byl patrový pocitově bezpečnější variantou, a tak v tomhle Tomáš ustoupil. Označení stodola se uchytilo i tady ve vesnici, což nás nijak neuráží, protože je pro nás potvrzením toho, že lidé naši dřevostavbu vnímají jako součást obce - venkova.
Jižní fasáda: Poznáme ji na první pohled podle většího množství prosklených ploch, které chytají slunce a vyhřívají dům, a také podle umístění terasy. Foto: Martin Zeman
Kdo se ujme stavebního projektu
Nechali jsme si připravit studii patrového domu a hledali firmu, která nám vytvoří projektovou dokumentaci. Později jsme zjistili, že tento krok nebyl dobrý – měli jsme nechat architekty spolupracovat na dokumentaci, aby pohlídali, že vše bude vypadat tak, jak má.
Naštěstí sami architekti měli velký zájem na výsledku, a tak do procesu tvorby dokumentace aktivně vstupovali a kontrolovali, že se jejich návrh nerozmělní v důsledku neodborného zásahu začínajícího projektanta.
Foto: Martin Zeman
"Přezdívka „stodola" se uchytila i ve vesnici a nám lichotí. Jde totiž o styl, který jsme si přáli. Dům vypadá přesně tak, jak jsme si ho vysnili."
Vchod: Dostatek prostoru, krytí před deštěm a větrem, příjemná energie z květin a světlo v předsíni díky mléčnému zasklení. Vstupní prostor, který vítá na jedničku. Foto: Martin Zeman
Pozemek vzácným nalezištěm
Na původním vybraném pozemku jsme nakonec stavět nezačali, jelikož nás zastavili archeologové. Ačkoliv jsme se před nákupem pozemku ujišťovali u pana starosty, že zrovna toto místo není předmětem zájmu ze strany archeologů, opak byl pravdou. Nebyla to ani první ani poslední protichůdná informace ze strany úředníků, se kterou jsme se v průběhu stavby setkali.
Terasa: Příjemně zasazená mezi dvě hmoty domu a tím chráněná před větrem i zraky kolemjdoucích. Foto: Martin Zeman
Stavebně technický dozor - dozor takzvaně odborný
Při samotné stavbě bychom dnes také dělali trochu jiná rozhodnutí. Například bychom si lépe vybírali stavební dozor. Náš člověk evidentně nebyl ten pravý. Ukázalo se, že nemá zkušenost s dřevostavbami, a jeho připomínky byly spíše obecné.
Naštěstí jsme dostali kontakt na pána, který naopak dřevostavbám rozuměl hodně, věděl, která místa jsou z pohledu kvality důležitá ke kontrole, a neomylně odhaloval detaily, které bylo třeba předělat. Znal úskalí konstrukčního systému two by four a dokázal věci dobře vykomunikovat s realizátory.
Přízemí: Propojení vnějšího i vnitřního prostoru skrze praktické posuvné dveře zní už jako klišé, ale zásadně mění vnímaní domova – sepjetí s venkovním prostředím je o mnoho větší a domov nekončí zdmi domu. Foto: Martin Zeman
"Stavět dřevostavbu subdodavatelsky, místo na klíč, bylo totální ztrátou času a energie, peníze raději nepočítáme."
Obytný prostor: V interiéru panuje bílá s akcenty dřeva a jasných barev. Foto: Martin Zeman
Úskalí stavby ve vlastní režii
Hrubou stavbu jsme si nechali provést dodavatelem a zbylé dokončovací práce už byly v naší režii. Sháněli a koordinovali jsme si řemeslníky sami. Neznali jsme ale návaznosti a fungování celého procesu stavby. Bylo to pro nás náročné i časově. Bydleli jsme ještě stále v bytě v Praze. Řemeslníci nám často něco slíbili a pak to nedodrželi.
Každý odborník nám radil něco jiného. Když jsme zvažovali, jestli nejdřív malovat a pak lít podlahu nebo naopak, v názorech se rozcházeli a my to nakonec stejně udělali špatně – čerstvě namalované stěny byly postříkané od lití podlah. Klasickou situací bylo, když přišel nový řemeslník po předchozím a prohlásil: „Kdo vám to tady dělal?!"
Naštěstí to neplatilo u všech a o poctivosti řemesla i člověka nás naopak přesvědčil obkladač, truhlář a instalatéři. Záměrně je vyjmenovávám, protože jejich odvedené práce si opravdu vážím.
Kuchyně: Promyšlená, kompaktní a řešená v elegantní bílé. Praktické je krytí pracovní plochy "barem" – ať už se na lince odehrává cokoli, v obývacím pokoji to prostě není vidět. Foto: Martin Zeman
Volba stavět dřevostavbu subdodavatelsky nebyla nejšťastnější
Tohle bychom dnes prostě řešili jinak. Mysleli jsme, že si řemeslníky sami seženeme lokálně a že tím ušetříme. Představovali jsme si, že srovnáme jejich nabídky. Ale to bylo naprosto nemožné! Například jsme poptali sádrokartonáře a někdo to nacenil od metru, někdo po vrstvách, někdo po místnostech a nabídky tak byly prakticky neporovnatelné.
Volba stavět dům subdodavatelsky, namísto na klíč, tedy zpětně hodnoceno nebyla nejšťastnější. Z hlediska času jsme ztratili náskok získaný bleskurychlou realizací hrubé stavby, z hlediska vynaložené energie to bylo naprosto úmorné a co se týče peněz, neušetřili jsme a konkrétní částky jsme v jisté chvíli přestali počítat. Chtěli jsme mít hlavně hotovo. Nemít prováděcí dokumentaci, položkový rozpočet a stavět takhle, bylo bláhové.
Foto: Martin Zeman
Dojmy z dřevostavby
Věděli jsme od začátku, že chceme dřevostavbu. Byla nám pocitově bližší a také jsme předpokládali, že stavba půjde rychleji, což se v našem případě nepotvrdilo, ale na vině nebyl konstrukční systém jako takový. Výhodou jsou nižší provozní náklady a také musím říct, že se do stavby dělají jednoduché zásahy.
Výborné je, že nemáme sádrokarton, ale sádrovláknité, výrazně nosnější desky. Není problém zavrtat jeden vrut, který se správnou hmoždinkou udrží i 85 kg. Žádná speciální ztužující konstrukce není třeba.
Slabinou je akustika, což není záležitost dřevostavby, ale zvolené podlahy. Je tu všechno slyšet. Ve zděných domech, kde jsme oba vyrůstali, se zvuk nese jinak. Ale aspoň o sobě stále víme – hlavně o dětech, které nám dupou nad hlavou.
Ložnice: Lehkost a hravost: v jednotlivých pokojích se ke slovu dostávají daleko více i výraznější barvy. Foto: Martin Zeman
Péct buchty v létě se v dřevostavbě nevyplácí
Když jsou velká vedra přes 30 stupňů, interiér se ohřeje. Ale dá se to ovlivnit – ráno vyvětrat a pak prostě zavřít a zatáhnout. Má-li přijít návštěva a pečou se buchty, dřevostavba se rázem vyhřeje o pět stupňů, a to už v létě nevyvětráte.
Je výborné, když jsou v místnosti dvě okna a vzduch zde může proudit. V pokojích, kde je pouze jedno, vzduch víc stojí a není to ideální. Další doporučení tedy je navrhnout dispozice tak, aby bylo možné udělat průvan. Výhodou je, že dřevostavba neudrží teplo moc dlouho. Když jsou vedra a pominou, už druhý den je tu zase příjemně.
TIP: Stínicí technika - Jak zabránit slunci v přehřívání dřevostavby?
Koupelna: Výrazné barvy odstínům šedé a bílé prostě sluší. A protože jsou pouze v doplňcích, je možné je kdykoli změnit. Foto: Martin Zeman
S dřevostavbou jsme spokojeni lekcím navzdory
Největší radost máme z toho, že náš dům opravdu vypadá tak, jak jsme si ho vysnili a nakreslili. Chvíli se to zdálo nereálné. Ano, jsou tu detaily, které se nepovedly, ale v porovnání s tím, co se povedlo, je to zanedbatelné. Podařilo se nám nakonec najít moc pěkný pozemek. Největší změnou je úplně jiný životní prostor v porovnání s činžovním bytem v Praze – více světla, více místa, jiný kontakt s přírodou a zahradou, jiné soukromí, jiné propojení s okolím, a tedy jiná lepší kvalita života.
Foto: Martin Zeman
Komentář architektů
Co se vám prvně vybaví při vzpomínce na projekt tohoto rodinného domu?
Příjemná spolupráce na návrhu a realizaci s investory. Svěřili nám důvěru pro návrh svého bydlení a společně se nám podařilo jejich cíle splnit. Výsledkem je reprezentativní moderní dřevostavba, ovšem za přijatelné peníze.
Jaký detail by nám neměl uniknout?
Hranatý skrytý (respektive částečně zapuštěný okap) a hranaté svody v rozích – tento detail jsme prosadili a pro realizační firmu to byla první zkušenost s touto aplikací.
Dále bych zmínila ostění z Cembritu, případně skleněná zábradlí před vertikálními okny, hladké tmavé tašky (v tomto případě Bramac Tegalit) orámované bez přesahu pouze oplechováním v kraji – tento detail jsme také museli prosadit proti realizačním zvyklostem a stínící pergola zavěšená na lankách.
V interiéru originálně řešené obklady koupelen (kde ovšem truhlářské prvky na míru částečně nahradily jiné skříňky) a na míru navržené dětské pokojíky.
Přinesl tento projekt nějaké poučení nebo cennou zkušenost?
Pro nás to byla spousta zkušeností, jelikož se jednalo o jednu z prvních dřevostaveb, kterou se nám podařilo dovést až k realizaci. Dům a klienty pravidelně navštěvujeme, zjišťujeme zejména jejich uživatelské zkušenosti. Při poslední návštěvě nás například šokovalo, o kolik se změnil odstín obkladu. Investoři s tmavnutím a stárnutím počítali a líbí se jim (stejně jako nám podotýkám, ovšem ne každý by s tím souhlasil).
Po realizaci nám také dali za pravdu, když jsme prosazovali připevnění obkladu vruty. Firma trvala na standardním kotvení „sponkovačkou" a výsledkem je reklamace a výměna mnoha prken obkladu.
Dále dřevostavby mají obecně problém s letním přehříváním spíš než zimním vytápěním. Zde se zavrhly zděné příčky kvůli finančním úsporám a jednodušší realizaci, ale akumulační hmota určitě chybí. I přes aktivní vnější stínění je v létě uvnitř celkem teplo. Svůj vliv má i větrání. Naopak topení v krbu investoři příliš neholdují, v zimě mají dostatek tepla, takže je to ani tolik neláká.
Co vnímáte jako největší kvalitu této dřevostavby?
Nejdůležitější pro nás je spokojenost investorů, protože oni jsou uživatelé domu. Jeho kvalitou je, že ve vesnickém prostředí nepůsobí sebestředně a zapadá sem. Čím je starší, tím vypadá snad i lépe. Těším se, až i zahrada bude plná vzrostlých stromů a bude vypadat zabydleně.
Ing. arch. Viktor Johanis a Ing. arch. Blanka Johanisová
Endemit
Komentář majitelů
Co doporučujeme budoucím stavebníkům?
- Nechat si zpracovat všechny fáze projektové dokumentace od jednoho projektanta či architekta.
- Nešetřit na přípravné fázi a projektu. Většina lidí nechce investovat 70 nebo 100 tisíc do podrobnější dokumentace. Nevidí v tom hodnotu. Ale ve fázi realizace je toto rozhodnutí doběhne.
- Sehnat si opravdu kvalitní stavební dozor.
- Zvolit stavbu na klíč nebo si alespoň nechat vypracovat podrobnou realizační dokumentaci a položkový rozpočet.
- Na všechno uzavírat smlouvy. Nic nedomlouvat pouze na dobré slovo.
Kristýna a Tomáš
TIP: Svou dřevostavbu si postavte pouze s OVĚŘENÝM DODAVATELEM DŘEVOSTAVEB
Komentář redaktorky
Většina z nás nestaví desítky domů za život, ani si nevyzkouší desítky typů bydlení. Přesto si mnohdy připadáme jako odborníci na (své) bydlení a proces stavby. Vidíme to vše tak nějak jednoduše a idealisticky. Jenže pokud celou tuto problematiku podrobně nestudujeme, můžeme být maximálně tak odborníci na své potřeby, ne na něco tak složitého, mnohovrstevnatého a proměnlivého, jako je stavebnictví, organizace stavby a architektura jako taková.
Mám radost, že do procesu vzniku tohoto domu včas zasáhli architekti a pomohli výsledek posunout někam jinam, než se na začátku rýsovalo. Přesto mě mrzí, když vidím, kolik si stavebníci přidělali práce snahou ušetřit a převzít koordinaci dokončování stavby. V tomto případě už proběhl šťastný konec a na tyto náročné momenty se vzpomíná s humorem (a bez nějakých zásadních nepříjemných důsledků). Považuji to ovšem za důležité poselství těm, co se stavět teprve chystají, neboť tento scénář potkávám na redakčních návštěvách až příliš často.
Ing. arch. Lucie Němcová
redaktorka
Foto: Martin Zeman
Technické parametry
- Typ domu: nízkoenergetický
- Zastavěná plocha: 146,2 m2
- Užitná plocha: 197,2 m2, bez garáže 167 m2
- Konstrukční systém: two by four, fošinková dřevostavba
- Teplo a větrání: tepelné čerpadlo vzduch/vzduch – ukládá teplo do integrovaného zásobníku + krbová vložka v 1 NP (bez akumulace nebo ukládání tepla); rozvody teplovodní 1 NP – podlahové topení, 2 NP – otopná tělesa + podlahové topení v koupelně
- Měrná roční potřeba tepla: 65 kWh/m2
- Větrání: přirozeně okny
- Součinitel prostupu tepla stěnou: U = 0,205 W/m2K
- Projekt: Endemit (Blanka Johanisová, Viktor Johanis), 2011
- Realizace: TFH dřevěné skeletové domy s.r.o. – hrubá stavba + lokální dodavatelé, 2014
Autor všech fotografií v článku: Martin Zeman, Vizualizace TFH dřevěné skeletové domy s.r.o.
Náklonnost k přirozeným materiálům a dřevu jsem objevila již při studiích architektury a šíření osvěty a inspirace z této oblasti mi dává velký smysl. Baví mě lidi motivovat k tomu, aby bydleli zdravě, komfortně a více či méně soběstačně.
Nejnovější články v kategorii “Návštěvy dřevostaveb”
-
V objetí lesa
Místo, kde stojí tahle moderní roubenka, navigace ještě ani nezná. Jan na nás proto čeká na návsi, aby nám zbytek cesty ukázal osobně. Mineme poslední domy, kousek jedeme mezi poli,…
-
Pohoda v srdci Orlických hor
Horská silnice mě vede dolů podél hřebene Orlických hor, těsně u hranic s Polskem, k obci s příznačným názvem Orlické Záhoří. Nebe je bez mráčku a i přes první zářijové dny je…
-
Okouzlující roubenka s kachlovými kamny v barvě chilli
Navštívit tuto okouzlující roubenku na okraji Olomouce jsme měli možnost jen v jednom pevně daném dni. Michal s Barborou totiž hodně cestují, a tak se v ní i oni zastavili v podstatě jen…
-
Jednoduše vymazlený srub
Pojem „na samotě u lesa" může mít více výkladů, tahle návštěva mu jde ale až na dřeň. Navigace vás sem dovede bezpečně, když ale zavelí, že máte odbočit z uzounké lesní cesty…
Vytvořeno v xart.cz
