Dana Jakoubková | Pátek, 31. srpen 2018 |
Jednou ze zásadních věcí, které stavebníci řeší, je volba dodavatele stavby. Aby používal kvalitní materiály, aby vše bylo precizně provedené, aby nemuseli řešit žádné reklamace. Při této návštěvě se ale ukázalo, že i když si zvolíte firmu, která patří ke špičce na trhu a domu jako takovému nelze nic vytknout, doběhne vás vaše vlastní slabá představivost. Aby bylo bydlení v praktickém ohledu spokojené, je totiž nutné myslet daleko dopředu už při zadávání zakázky.
Když jsem se rozhodl postavit dřevostavbu, byl jsem sám a na rodinu jsem tehdy nemyslel. Šlo mi o to, abych mohl spojit bydlení s podnikáním a na domě je to samo sebou vidět. Měl jsem rámcovou představu, které nejlépe odpovídal stavební systém vybrané firmy, přičemž jsem vycházel z typové nabídky, kterou jsem si nechal individuálně upravit. Kompaktní proporce domu tak získaly určité specifikum v podobě dvou místností předsunutých původnímu půdorysu. Za účelem bydlení bylo uvažování o „bytě" v patře a přízemí jsem chtěl vyčlenit na prodejnu.
Panelová dřevostavba bylo perfektní rozhodnutí
Hrubá stavba dřevostavby trvala dva týdny, ale zbytek se dodělávat poměrně dlouho, protože místní subdodavatelé nebyli dostatečně zkoordinovaní a neustále s něčím bojovali. Nicméně konstrukční systém dřevostavby jako takový je dokonalý. Jednotlivé panely byly předvyrobené v hale, osazené okny a dveřmi už v hale a sedí na milimetr i v délce dvaceti metrů. Byl jsem úplně unešený z precizní práce; každé prkénko dokonale ohoblované, i to, které je v konstrukci skryté a není vidět. Prostě německá kvalita. Do dřevostavby bych proto šel určitě znova, protože i skvěle funguje.
Náš dům je sice nízkoenergetický, ale blízko pasivnímu standardu, takže téměř nemusíme topit. Vlastně kdybych tušil, že lidé a počítače z prodejny vygenerují takové množství tepla, možná bych topení neřešil vůbec, nebo bych volil jinou skladbu stěny. Typ Ultra Mega Wand totiž disponuje nejen výjimečnou tepelnou izolací při relativně malé tloušťce, ale také výbornou tepelnou akumulací. Patro se proto díky provozu dole někdy až přehřívá. A to máme poměrně malé plochy oken, takže sluneční zisky nehrají velkou roli. Také proto jsme dodělávali klimatizaci. Kdybychom ale měli stavět znova, určitě bychom volili centrální řízené větrání.
Praktický provoz dřevostavby
Máme přípojku plynu, respektive plynový kotel, proto na plynu vaříme a ohříváme užitkovou vodu pro kuchyni, koupelnu a podokenní radiátory. K tomu máme elektrické podlahové topení. Nicméně kdyby nás nevyhřívala provozovna, volili bychom podlahovku vodní. Je pocitově příjemnější a jistě i provozně levnější.
Také máme pocit, že není právě praktické mít propojenou kuchyni s obývákem. Je fajn vidět na sebe, být spolu, ale pokud dělá každý v jednu chvíli něco jiného, například manželka vaří a sleduje přitom receptář v kuchyňské televizi, já koukám na fotbal a do toho brebentí děti, je to na zbláznění. Stačila by možná nějaké přepážka, šoupačka.
V kuchyni také hodně postrádáme špajz. Architekt, kterého jsme si najali, na úpravu dispozic a interiéru říkal, že na to máme dost skříněk. Ale uchovávejte cibuli nebo brambory v pokojové teplotě, zvlášť když máte podlahové topení a větší lednice se do kuchyně nevejde.
Další věc, která se ukázala, až když jsme byli rodina, je absence druhého umyvadla v koupelně. Dnes už to asi řeší stavební předpisy (my jsme stavěli před deseti lety), ale i jedna koupelna, respektive jeden záchod je pro rodinu nedostatečný.
Stejně tak považujeme za nepraktický prostor pod schody. Teoreticky se tam dá leccos schovat, ale prakticky nedosáhnete až dozadu ani ze štaflí.
A nakonec jedna důležitá informace. Vyžádejte si u stavební firmy dokumentaci tras všech instalací. Až budete chtít cokoliv přivrtat, bude se vám hodit.
Pro web upravila Jana Morávková.
Další obrázky a půdorys této dřevostavby najdete v anketě Dřevostavba roku, kde můžete pro tento dům také hlasovat.
Vaše komentáře (1)
Nejnovější články v kategorii “Návštěvy dřevostaveb”
-
V objetí lesa
Místo, kde stojí tahle moderní roubenka, navigace ještě ani nezná. Jan na nás proto čeká na návsi, aby nám zbytek cesty ukázal osobně. Mineme poslední domy, kousek jedeme mezi poli,…
-
Pohoda v srdci Orlických hor
Horská silnice mě vede dolů podél hřebene Orlických hor, těsně u hranic s Polskem, k obci s příznačným názvem Orlické Záhoří. Nebe je bez mráčku a i přes první zářijové dny je…
-
Okouzlující roubenka s kachlovými kamny v barvě chilli
Navštívit tuto okouzlující roubenku na okraji Olomouce jsme měli možnost jen v jednom pevně daném dni. Michal s Barborou totiž hodně cestují, a tak se v ní i oni zastavili v podstatě jen…
-
Jednoduše vymazlený srub
Pojem „na samotě u lesa" může mít více výkladů, tahle návštěva mu jde ale až na dřeň. Navigace vás sem dovede bezpečně, když ale zavelí, že máte odbočit z uzounké lesní cesty…