Původně to měla být víkendová chata, při dokončení stavby se však rozhodli, že v ní budou bydlet natrvalo
Dana D. Daňková | Neděle, 09. srpen 2020 |
Krušné hory kdysi stály za svým jménem, ale naštěstí už dávno krušné nejsou. Zdecimované porosty 80. let vystřídala bujná zeleň zdravých lesů, jsou krásné na pohled i na pobyt. Přitahují proto stále více lidí, kteří sem jezdí na dovolenou, pořídí si zde chatu nebo se sem přestěhují natrvalo.
Lucie a Radim se nejdříve rozhodli pro v pořadí druhou volbu, kterou časem přehodnotili na třetí. V době, kdy hledali pozemek tehdy ještě na stavbu chaty, naskytl se volný právě v této malé obci s dobrou dostupností do okresního města.
„Pozemek jsme si zamilovali na první pohled," vypráví Lucie, „tedy vlastně ten úžasný výhled, který tady máme. Od počátku jsme počítali s tím, že budeme dům využívat pro víkendové a prázdninové pobyty, jako chatu. Že tady zůstaneme, začalo být jasné teprve až při dokončování stavby...
Vytipovali jsme několik firem a nakonec jsme vybrali pana Pavlíčka, s nímž jsme si rozuměli i po lidské stránce. Pak už jsme ani neposuzovali cenu a rozhodli se pro něj. Vždycky jsme se na všem dohodli, vyšli si vstříc a vše se vyřešilo vzájemnou domluvou. A celý tým byl úplně úžasný. V oboru se pohybuji dlouho, a takový přístup a pracovní morálku jsem dávno neviděla."
Jak měla dřevostavba vypadat, a co v ní naopak být nemělo?
Byl to už náš třetí dům, představu jsme proto měli celkem jasnou. Záleželo nám na tom, aby kompletní řešení stavby mělo hlavu a patu, bylo logické a účelné. Pro mě byla důležitá kuchyně propojená s obývacím pokojem, se společenskou místností.
Vařím často a komunikace je pro mne i pro nás všechny zásadní. Rádi se scházíme, diskutujeme, povídáme si... A protože jsme na počátku vycházeli z předpokladu, že půjde o chatu, za nejpodstatnější jsme považovali co největší společenský prostor.
Jsme rozvětvená rodina a dům v Praze není velký, když jsme se v něm všichni sešli, bylo tam těsno. Takže jsme tady chtěli společenskou místnost s velkým stolem a otevřenou galerií s ochozem v podkroví. To vše dodává spolu s otevřením místnosti do krovu a proskleným průčelím interiéru na vzdušnosti.
Naopak místnosti na spaní jsou malé – na přespání stačí a nezabírají místo pobytovým denním prostorám. Důležitá byla také orientace domu na pozemku vůči světovým stranám a umístění terasy – část je na sever, část na jih, takže ji lze využívat během celého dne.
obr.: Krušné hory napoprvé, Krušné hory napořád. Tohle místo si Lucie a Radim zvolili pro svůj domov, protože z této oblasti pochází... Foto: Martin Zeman
obr.: Luciina profese je nasnadě hned v přívětivě upraveném vstupu do domu. Foto: Martin Zeman
"Lidé se tu pořád zastavují, i zazvoní a ptají se, dřevostavba se jim hodně líbí..."
obr.: Původně to měla být víkendová chata. Ale řekněte sami, chtělo by se vám z takového domu odjíždět? Foto: Martin Zeman
Projevilo se za dobu, co v dřevostavbě bydlíte, nějaké chybné řešení?
To ani ne, drobné potíže spíše vyplynuly z faktu, že původně měl dům sloužit jako chata. První změnu, přesunutí ložnice z podkroví do přízemí, jsme zvládli ještě před dokončením srubu. Určitým nedostatkem, který se nám napravit však nepodařilo, je málo úložných prostor, na chatě nejsou třeba, zatímco v domě k trvalému bydlení ano.
Není zde žádná šatna, jen technická místnost s pračkou, sušičkou a kotlem. Zachránilo nás manželovo přání, aby tady byla velká trojgaráž. Takže tam máme uloženo sportovní vybavení, sezónní oblečení pro celou rodinu, zahradní nářadí a další věci, které se za 25 let manželství nashromáždí.
Z tohoto pohledu bylo stěhování vlastně výhodou, protože při takové příležitosti člověk vždycky zjistí, že spoustu věcí nepotřebuje. Ale pokud jde o vybavení, jsem naopak zcela spokojená. Všechno velmi dlouho promýšlím do posledního detailu, ale když se rozhodnu a seženu opravdu to, co chci, už nic neměním.
Takže mnoho věcí v domácnosti máme dlouho, jsme k nim ohleduplní a vedeme k tomu i děti. Nábytek není zničený – není to běžná spotřební věc – dalo mi práci ho sehnat, a v neposlední řadě ho mám ráda a nechci se s ním rozloučit, ale používat ho, dokud bude sloužit, protože miluji dřevo (proto také máme srub) a dřevo stárne do krásy.
obr.: Otevřená galerie poskytuje celému vnitřními prostoru vzdušnost a plastičnost. Foto: Martin Zeman
obr.: Místnost je dokonale prosvěltena. Foto: Martin Zeman
obr.: Majitelka Lucie miluje dřevo, o tom není pochyb... Foto: Martin Zeman
obr.: Masivní dřevěný stůl, u nějž se rodina pravidelně schází, dokládá, že dřevo stárne do krásy. Foto: Martin Zeman
obr.: Nejen v kuchyni, ale v celém domě věnovala Lucie osvětlení velkou péči. Foto: Martin Zeman
Odkud berete vodu, máte studnu?
Ne, obec má vlastní rezervoár na vodu, takže vodu bereme odtud, mírný nedostatek se projevuje v létě nebo v době, kdy je dlouho sucho, jako je to nyní. Není tu veřejná kanalizace, takže máme vlastní čističku s třemi nádobami, do třetí nádoby jde přečištěná voda z čističky a voda ze střechy, a tou zaléváme.
Rozhodovali jsme se mezi septikem a čističkou, ale septik představuje pro čtyřčlennou rodinu velké provozní náklady, neboť je třeba alespoň dvakrát měsíčně vyvážet.
obr.: Prostor na galerii původně určený pro ložnici dnes slouží jako pracovna. Foto: Martin Zeman
Jak probíhala spolupráce s firmou?
Jsem designér, celý dům jsem si vymyslela sama. Manžel si přál v domě tři věci (trojgaráž, velkou terasu a velkou televizi) a zbytek nechal na mně. Nejdříve jsem tedy dům načrtla a nechala si projekt zpracovat od architekta. Od počátku jsem měla jasnou představu, ze které jsem neslevila, vše jsem důkladně promýšlela...
Příprava projektu trvala dva roky, pak jsme řešili provedení s panem Pavlíčkem, někdy z jeho pohledu i věci nezvyklé a zbytečně komplikované, ale ty dělají dům zajímavým – třeba přiznaná nerezová komínová roura vedená středem domu nebo skleněné zábradlí.
Ve výsledku je dům podle našich představ. Navíc jsem také díky své profesi odevzdala panu Pavlíčkovi podrobné výkresy instalací a zařízení koupelny, umístění světel, rozmístění nábytku v interiéru, s čímž byl velmi spokojený, protože měl vše dopodrobna rozvržené předem.
obr.: V koupelně jsou promyšleně zkombinovány „mokré" zóny s dřevěnou konstrukcí, praktičnost je zde povýšena na eleganci. Foto: Martin Zeman
Zvolte nejhezčí dřevostavby v anketě Dřevostavby roku
Pomozte nám zvolit nejhezčí dřevostavby! Každý rok vyhlašujeme čtenářskou anketu Dřevostavba roku, ve které soutěží domy představené v časopisech DŘEVO&stavby a sruby&roubenky. V anketě nevyhrávají pouze soutěžící, ale i hlasující účastníci. Hlasujte a získejte atraktivní ceny...
Hlasovat v anketě
obr.: Nerezový komín tvoří dominantu prostoru a uzavírá magickou trojici moderních materiálů „dřevo, sklo, kov". Foto: Martin Zeman
obr.: Dům dělají zajímavým neobvyklé detaily – bodové přisvícení schodiště, skleněné zábradlí... Foto: Martin Zeman
Jak jste spokojeni s dřevostavbou? Změnili byste něco?
Jediné, co nám zde chybí, je zmíněná šatna, jinak jsme s domem maximálně spokojeni, velmi dobře se nám zde žije.
obr.: Ideová linka domu je dílem Lucie, která do něj vložila trochu inspirace a mnoho své energie a invence. Foto: Martin Zeman
Technické parametry
- Zastavěná plocha: 125 m2 + venkovní terasy
- Užitná plocha: 187 m2
- Konstrukční systém: srubová konstrukce z lepených sušených hranolů s dřevěnou izolací a obkladem
- Ošetření stěn: interiér – matná lazura s šedým nádechem, exteriér – olejová lazura
- Teplo: tepelné čerpadlo, přízemí vodní podlahové topení, podkroví sálavé panely, doplňkový zdroj – krb
- Realizace: WOOD–LIFE CZ s.r.o.
Líbí se vám tato montovaná dřevostavba? Zašlete dodavateli dotaz nebo nezávaznou poptávku!
Společnost WOOD-LIFE CZ je dodavatelem atypických roubených a srubových staveb, dřevěných rodinných domů a chat. Stavby realizuje především podle individuálních představ a požadavků klienta. Preferuje dodávku staveb komplet na klíč. Filozofií firmy je poskytnout zákazníkům osobní servis.
Zaslat dotaz nebo nezávaznou poptávku
Nejnovější články v kategorii “Návštěvy dřevostaveb”
-
V objetí lesa
Místo, kde stojí tahle moderní roubenka, navigace ještě ani nezná. Jan na nás proto čeká na návsi, aby nám zbytek cesty ukázal osobně. Mineme poslední domy, kousek jedeme mezi poli,…
-
Pohoda v srdci Orlických hor
Horská silnice mě vede dolů podél hřebene Orlických hor, těsně u hranic s Polskem, k obci s příznačným názvem Orlické Záhoří. Nebe je bez mráčku a i přes první zářijové dny je…
-
Okouzlující roubenka s kachlovými kamny v barvě chilli
Navštívit tuto okouzlující roubenku na okraji Olomouce jsme měli možnost jen v jednom pevně daném dni. Michal s Barborou totiž hodně cestují, a tak se v ní i oni zastavili v podstatě jen…
-
Jednoduše vymazlený srub
Pojem „na samotě u lesa" může mít více výkladů, tahle návštěva mu jde ale až na dřeň. Navigace vás sem dovede bezpečně, když ale zavelí, že máte odbočit z uzounké lesní cesty…