Dřevostavba postavená k Ještědu čelem

Lucie Němcová | Úterý, 19. červen 2018 |

Komplikovaný pozemek? Pro někoho překážka, pro jiného potenciál. Tento dům na parcele neměl mnoho prostoru, přesto na ní dnes stojí sebevědomý a krásný. Je veskrze protkán přírodními materiály a navržen tak, aby jeho provoz stál co nejméně. Lichoběžníkový půdorys spolu s několika zaoblenými stěnami kouzlí s interiérem a navozuje jedinečný pocit uvnitř. Největší libůstkou je ovšem bezchybný výhled, který téměř dává křídla.

Naše současné bydlení vlastně ovlivnili kamarádi, majitelé jednoho ze sousedních domů a členové architektonického studia, z jehož dílny pocházejí oba objekty na pozemcích vedle našeho, a nakonec i náš dům. Tato třetí parcela byla prodaná, ale v určitý moment ji majitelé uvolnili znovu k prodeji. Využili jsme tedy příležitosti a rozhodli se sousedství rozšířit.

Teplotně stabilní dřevostavba

Byli jsme přesvědčeni, že pasivní dům je racionální volba. Drží si v čase určitou hodnotu. Může se stát, že za dvacet let objekt v nižším energetickém standardu bude na hodnotě ztrácet. Ceny energií porostou. Máme za sebou dvě topné sezóny, které jen potvrdily, co bylo deklarováno. V běžných zděných stavbách topí od rána do večera, my topíme jednou za dva dny na pár hodin. Funguje zde úžasná tepelná setrvačnost. Architekt do návrhu záměrně zakomponoval spoustu akumulační hmoty – v přízemí jsou cihlové stěny a nahoře příčky z vápenopískových cihel. Teplotní výkyvy mezi dnem a nocí prakticky neexistují. Dá se říci, že když se v zimě přestane topit, chladne dům za den o stupeň, stupeň a půl, podle toho, jak mrzne.

Líbí se vám tato dřevostavba? Dejte ji svůj hlas v soutěži Dřevostavba roku!

---

Mýty o rekuperaci neobstály

Jsme hodně spokojeni s nuceným větráním a rekuperací, protože vnitřní prostředí je ohromně příjemné z hlediska teploty i vlhkosti. Hlavně v zimě. Není zde onen typický vydýchaný vzduch. Samozřejmě jsme na začátku měli představu, že když je v domě rekuperace, nesmí se otevřít okno. Bylo nám vysvětleno, že to tak není. V létě máme pořád otevřeno na terasu, neustále se tu prochází a v podstatě žijeme venku. V zimě je ovšem příjemné, že okno otevírat nemusíme, když nechceme. Nasávání venkovního vzduchu je pod domem, takže v létě jde dovnitř vzduch s alespoň trošku nižší teplotou (rekuperace je vypnutá a běží pouze výměna vzduchu). I tak je samozřejmě teplo, když jsou třicetistupňová vedra. Větrání běží neustále. Zvolili jsme jednoduchý režim, kdy je permanentně zapnuté na sníženou intenzitu a spíná se na vyšší výkon jen tehdy, když je potřeba, podle digestoře nebo podle spínačů v koupelnách. Přísun čerstvého vzduchu je tak zajištěn lépe, než když se větrá v určitých intervalech okny. Objem vzduchu by měl proběhnout celým domem zhruba za dvě hodiny.

Pohled redaktorky
Ing. arch. Lucie Němcová

Tento dům je pro mne nádhernou mozaikou neotřelých řešení podtrženou přírodními materiály. Usazením ve svahu dává nadhled nad celou krajinou a přináší pocit lehkosti a otevřenosti. Velmi příjemné jsou struktury přírodních povrchů a oblé tvary v dispozici. Jaký rozdíl oproti přísně pravoúhlým místnostem z dokonale hladkého sádrokartonu. Klobouk dolů, že i v takto limitovaných podmínkách se podařilo vytvořit energeticky úsporný objekt s úžasnými parametry.

---

Tvůrčí proces návrhu dřevostavby

Volba architektonického studia byla přirozeně dána našimi přátelskými vztahy a tím, že se nám zdejší již hotové domy líbily. S architektem jsme se sešli tady na pozemku a úvahy zakreslovali na papír. Třeba na jakém místě se cítíme nejlépe. Shodli jsme se, že je důležité do návrhu zakomponovat výhled na Ještěd. Bylo to takové společně tvoření, kdy se krok za krokem utvářel a odsouhlasoval dům. Vlastní koncept reaguje na ochranné pásmo vysokého napětí, které prochází 15 metrů podél domu. Nosná stěna jej prakticky kopíruje, stojí asi 10 centimetrů od něj. Pozemek to činilo skoro z poloviny nezastavitelným. Myslíme, že je ale skvěle využit. Okolní parcely jsou již zastavěné, takže je garantován stávající perfektní výhled. A to nejen z hlavního obytného prostoru, ale v podstatě ze všech pokojů.

Přírodní dřevostavba...  až do morku kostí!

Záměrem bylo uplatnit v domě co nejvíce přírodních materiálů. V celém objektu jsou hliněné omítky, v patře jen povrchová vrstva a v přízemí kompletní až sedm centimetrů, které se podílejí na akumulaci a pomáhají stabilizovat vlhkost. Líbí se nám různé oblé rohy a stěny. Jsou opravdu příjemné a samotné by nás taková řešení nenapadla. Nejen pro to jsme vděční, že jsme měli architekta. Stejně tak jsme velmi rádi za realizační firmu, která byla dobře sladěná s architektem na základě dřívější spolupráce a skvěle odvedla svou práci, ale také vždy aktivně přistupovala k řešení problémů, které v průběhu realizace vznikly.

Asymetrický interiér dřevostavby

Téměř žádná místnost v domě v podstatě není obdélníkového půdorysu. Je zde mnoho asymetrií. Obývací prostor se zajímavě otevírá k výhledu a celkově nás baví víc, než běžné pravoúhlé prostory. Své místo zde mají také recyklované materiály: například cihly ve stěně v obýváku jsou z rušené fabriky a dům stojí na bývalých sloupech vysokého napětí.

A co nás nejvíc těší? Výhled na krajinu a zdejší lokalita se skvělými sousedskými vztahy, dopravní dostupností i přírodou. Cítíme se zde bezpečně a příjemně. Dům více než naplňuje očekávání z hlediska úspornosti i komfortu, což je nejen skvělá odměna za vloženou energii, ale i úžasná změna po předchozím panelákovém bydlení.

Žije se nám tu opravdu krásně.

Autor článku Ing. arch. Lucie Němcová

Náklonnost k přirozeným materiálům a dřevu jsem objevila již při studiích architektury a šíření osvěty a inspirace z této oblasti mi dává velký smysl. Baví mě lidi motivovat k tomu, aby bydleli zdravě, komfortně a více či méně soběstačně.

Nejnovější články autora

Hodnocení uživatelů: 5 / 5
Líbil se Vám článek?05