Dana D. Daňková | Čtvrtek, 30. červenec 2020 |
Už před několika lety, kdy jsme tady byli na návštěvě poprvé, nás tento srub zaujal svými netradičními postupy, které architekt Zdeněk Šimoník přenesl ze zděných domů do konstrukce masivní dřevostavby. Po letech jsme se přijeli přesvědčit, zda a jak fungují a jestli jsou majitelé i autor spokojeni.
Systém konstrukce stavby zachovává tradiční postupy, předpokládanému sedání okolo 15 centimetrů byly přizpůsobeny dispozice, nátěry i řešení zařizovacích předmětů. „Ve spárách mezi trámy je vložena ovčí vlna, i to je tradiční postup," vysvětluje Zdeněk Šimoník. „Utěsnění dodatečně vzniklých mezer ovčí vlnou či tmelem jsme tady nedělali, byli jsme přesvědčeni, že tepelná stabilita domu je i tak dostatečná."
Foto: Martin Zeman
Foto: Martin Zeman
Dřevu kov nevadí
A i po čase zaujmou stejné věci – hojně využité klempířské prvky a kovové obložení, to vše je nejen funkční, ale také příhodně kontrastuje s masivním dřevem. „Použili jsme klasické klempířské prvky, využívané na zděných domech," pokračuje architekt, „neboť mají své opodstatnění a používají se takto stovky let. Dřevo není mimořádně trvanlivý materiál a připravit ho o konstrukční prvek oplechování není podle mého úplně rozumné, protože se pak každá závada špatně opravuje. S odstupem času již víme, že naše postupy jsou funkční."
obr.: I v interiéru je stavba včetně nátěru stěn víceméně beze změn, což je „dobrá zpráva". Foto: Martin Zeman
obr.: Stavba z masivního dřeva snese citlivě při citlivém zakomponování i moderní prvky - kuchyně i plastové židle nepůsobí nepatřičně, ale interiér naopak odlehčí. Foto: Martin Zeman
obr.: Prostor pod schody ukrývá miniaturní útulnou pracovnu. Foto: Martin Zeman
obr.: Perfektní provedení konstrukčních prvků nejen že zajišťuje funkčnost, ale je i dokonalým estetickým zážitkem. Foto: Martin Zeman
obr.: Geometrické linie ve srubu? Že to nejde? To slovo neexistuje! Foto: Martin Zeman
Zvolte nejhezčí dřevostavby v anketě Dřevostavby roku
Pomozte nám zvolit nejhezčí dřevostavby! Každý rok vyhlašujeme čtenářskou anketu Dřevostavba roku, ve které soutěží domy představené v časopisech DŘEVO&stavby a sruby&roubenky. V anketě nevyhrávají pouze soutěžící, ale i hlasující účastníci. Hlasujte a získejte atraktivní ceny...
Hlasovat v anketě
obr.: Okna s hliníkovými rámy výrazně přispívají k tepelné stabilitě objektu, současně je hliník součástí záměrného kontrastu kovu a masivního dřeva. Foto: Martin Zeman
obr.: Nejlepším obkladem za umyvadlem v koupelně je zrcadlo - je kvalitní, bezespárové a prosvětluje prostor. Jen se musí pravidelně leštit... Foto: Martin Zeman
Stěžejní je ochrana dřevostavby
Velká pozornost byla věnována nátěru stavby. Není divu, ten vlastně nahrazuje jiné ochranné kabáty domu – obklady či omítku, musí tedy vydržet mnoho. I zde se rozvaha a pečlivost vyplatily. „Použili jsme čiré nátěry, které zachovávají nejvíce původní strukturu a barvu dřeva.
Nanášejí se ve třech vrstvách – první je impregnace a další dva jsou ochrana proti UV záření. My jsme si první nátěr dělali sami s partou kamarádů částečně i proto, že jsme chtěli, aby byl udělán opravdu precizně, aby vydržel.
Musím říci, že to bylo „zábavné martyrium", natírali jsme týden v šesti lidech a od té doby víme, že už bychom to nechtěli absolvovat znovu, a opravdu zodpovědně zacelujeme každou chybičku v nátěru. Standardně by se měl nátěr obnovovat vždy po třech až pěti letech, my jsme stavbu natřeli kompletně jednou a od té doby stačí dílčí opravy již mnoho let, takže dnes bych to s klidným svědomím doporučil i klientovi.
My jsme to tady odzkoušeli v extrémních podmínkách – jsou zde velké výkyvy teplot, hodně tu prší. Radost máme i z toho že si srub zachovává stále stejnou barvu, nevybledl ani neztmavl."
obr.: Srub si zachovává stále stejný odstín, správný výběr barvy a pečlivě provedený nátěr nesou své ovoce. Foto: Martin Zeman
obr.: Střecha terásky nad vchodem nedrží původní směr krokví, aby neměla tak velký spád a nestínila interiér, na původní krokve jsou přisazeny „falešné", méně šikmé. Foto: Martin Zeman
obr.: Srub v šumavské krajině nedoznal během uplynulých let výraznějších změn. Použité netradiční postupy se osvědčily. Foto: Martin Zeman
obr.: Půdorysy srubu.
Otázky pro majitele srubu
Udělali byste dnes něco jinak?
Strávili jsme velmi mnoho času přípravou a správnost námi zvolených řešení se nám potvrdila, v některých případech nás to až překvapilo. Nebylo tu například možné využít vytápění plynem, protože tu není přípojka a my jsme nechtěli rezervoár na propan.
Jako další zdroj ke kamnům na dřevo jsme proto zvolili elektrické vytápění s elektrokotlem a s teplovodním rozvodem, pod okny jsou konvektory a v patře radiátory. Počítali jsme s tím, že budeme většinou topit kamny a na přitápění bude elektřina. Ovšem ten dům má tak velký tepelný odpor, že je spotřeba elektřiny minimální, takže topení není ve výsledku drahé.
Zvolil byste i podruhé velké prosklené plochy?
Vložit do srubu velkou prosklenou plochu je možná trochu kontroverzní, ale my jsme se nechtěli nechat svazovat stavebními tradicemi, takže jsme zvolili velká okna. Ta ovšem znamenají i velkou tepelnou ztrátu, rosení a podobně, rozhodli jsme se proto pro z mého pohledu nejkvalitnější typ – hliníkové rámy.
Výsledkem je sice pro mnohé svérázný a netradiční vzhled, ale z hlediska kvality provedení – trojsklo plněné argonem v hliníkovém rámu – jsou nedostižná a v mrazech dokonale izolují.
Postavili byste i teď znovu srub? Byla to dobrá volba?
I když se mi dům moc líbí, vzhledem ke své profesi mám potřebu pořád zkoušet něco nového a se zděnými domy mám větší zkušenosti. Takže já bych asi váhal, jestli znovu stavět srub, ale spíše pro chuť zkusit něco nového. Ale kdybyste se zeptali mých rodičů, zvolili by bez váhání znovu srub, protože jsou z něj nadšeni.
Ing. arch. Zdeněk Šimoník
architekt a stavitel
Nejnovější články v kategorii “Návštěvy dřevostaveb”
-
V objetí lesa
Místo, kde stojí tahle moderní roubenka, navigace ještě ani nezná. Jan na nás proto čeká na návsi, aby nám zbytek cesty ukázal osobně. Mineme poslední domy, kousek jedeme mezi poli,…
-
Pohoda v srdci Orlických hor
Horská silnice mě vede dolů podél hřebene Orlických hor, těsně u hranic s Polskem, k obci s příznačným názvem Orlické Záhoří. Nebe je bez mráčku a i přes první zářijové dny je…
-
Okouzlující roubenka s kachlovými kamny v barvě chilli
Navštívit tuto okouzlující roubenku na okraji Olomouce jsme měli možnost jen v jednom pevně daném dni. Michal s Barborou totiž hodně cestují, a tak se v ní i oni zastavili v podstatě jen…
-
Jednoduše vymazlený srub
Pojem „na samotě u lesa" může mít více výkladů, tahle návštěva mu jde ale až na dřeň. Navigace vás sem dovede bezpečně, když ale zavelí, že máte odbočit z uzounké lesní cesty…