Láska ke srubu zvítězila nad zděným domem

Dana D. Daňková | Pátek, 07. květen 2021 |

Důvody k pořízení masivní dřevostavby mohou být různé. V tomto případě šlo o vůni dřeva a lásku na první pohled. Ale cesta od „chtěli bychom" k „máme" bývá často delší. Majitelé srubů či roubenek jsou totiž, kromě jiného, nejen cílevědomí, ale také rozvážní. Výsledek ovšem stojí vždy za to.

Původně měl být rodinným sídlem velký zděný dům. Paní Jana se ale zamilovala do srubu. „Sruby jsem viděla v časopise a byla to láska na první pohled. Po čase jsme na výletě viděli poutač firmy, která sruby stavěla, jeli jsme se tam tedy podívat a začali přemýšlet o srubu na víkendy. Už jsem nechtěla zděný dům, chtěla jsem srub." „Já jsem s dřevostavbou souhlasil", doplňuje manželku Sergej.

„Pocházím po mamince z Irkutské oblasti od Bajkalu, tatínek je z Ruska a přirozenou ruskou stavbou je přece dřevostavba. Dřevěný dům je mi tedy velmi blízký a příjemný, se srubem jsem se proto ztotožnil. Ustoupili jsme od velkého projektu zděného a postavili jsme dřevostavbu. A mohu říci, že jsem s tímto svým rozhodnutím spokojený a už bych se nechtěl vrátit do živobytí v cihle. I když je cihla materiál pro zdravé bydlení. Ale myslím, že živé dřevo je živé dřevo, nic se mu nevyrovná. Navíc jsem měl štěstí při výběru stavební firmy, neboť do srubu při výstavbě „vložila duši" a poskytla veškerou pomoc a rychlý servis. Například jeden kuláč se nám při sedání zkroutil, firma ho opravila v rámci reklamace."

Nechť vznikne srub

A pak už šlo vše docela rychle. Soused udělal základy, dřevo bylo objednáno, manželé Sergej a Jana požádali o změnu stavby před dokončením – ze zděné na srub, a mohli začít. Na stavbu se především Sergej dobře připravil. Studoval stavby, které jsou v kraji domovem, první roubenky, ovšem současně chtěl moderní dům.

„Našel jsem fotografii z počátku 19. století, na ní byla stará dřevěná stavba. Byla rozdělena na větší obytnou část napravo a menší hospodářskou nalevo. Využitý byl i půdní prostor, protože střecha byla vyšší. S paní projektantkou Pavlou Burou jsme pak zpracovali velmi podobný návrh. Chtěl jsem, aby srub byl zvnějšku tradiční, protože jsme v Beskydech, máme tu les, ale uvnitř měl být maximálně komfortní tak, jak to dnešní doba nabízí. Proto je tu moderní kuchyňská linka, zabudovaná a harmonicky vložená do sruboviny, takže sem přirozeně zapadá. Snažili jsme se společně s manželkou, protože ona je ta, která má cit pro estetiku."

Do srubu se vchází přes zádveří, přízemí pak vyplňuje společný obytný prostor s jídelnou a kuchyní. Jídelně dominuje velký bytelný stůl. „Já jsem chtěla velký stůl,", říká Jana, „my jsme oba jedináčci a chtěli jsme velký stůl, aby se tu celá rodina scházela. Což se mi povedlo..."

V patře je knihovna, původní dětský pokoj, který nyní slouží jako hostinský, a ložnice. Ovšem protože měl být nejdříve srub rekreační stavbou, přísluší ke každému pokoji samostatná koupelna, prostě bydlení ve stylu malých apartmánů.

obr.: Bez nadsázky lze říci, že srdcem domu jsou velká kachlová kamna s krbovou vložkou. Částečně dům vytopí, slouží však pouze jako doplňkový zdroj tepla. Foto: autorka článku a majitel srubu

obr.: Dřevěná stavba vydává obrovskou energii. Každá naše návštěva, obzvlášť ženy, mají potřebu dřevo objímat a dotýkat se ho. Slunce, které proniká okny, naplňuje interiér medovým nádechem, který poskytuje uklidňující útulný pocit tepla domova. Foto: autorka článku a majitel srubu

Živé dřevo srubu

Srub je postaven se syrového smrkového dřeva, na sedání byli manželé připraveni. „Celá stavba sedala, praskala, v noci jsme to slyšeli, občas nás to probudilo. Ale to k syrovému dřevu patří, není to žádná překážka v bydlení. Když je člověk šikovný, udělá si potřebné úpravy sám, není to nic těžkého. Protože zde vanou silné větry, zatmelili jsme také spáry mezi kuláči."

Na první pohled složitě vypadá také napojení zděné příčky na srubovou stěnu v kuchyni. „Původně napojená nebyla," vysvětluje Sergej, „napojili jsme ji až před dvěma roky. Osm let tam byl vzduchový prostor zakrytý lištou, čekali jsme, až sedání skončí. Nejvíce sedal srub první tři roky, pak už sice méně, ale raději jsme ještě počkali. I když v rozích je stejně vidět, že stavba pracuje – „dýchá", mikroprasklinky tu vždy budou. Ale to podle nás ke dřevu patří."

V domě jsou instalovány elektrické podlahové otopné rohože, v každém pokoji je pak počítač, který řídí mikroklima. „Dnes bych se určitě rozhodl pro vodní podlahové topení, tepelné čerpadlo vzduch/voda, doplnil bych je solárními panely, a možná ještě dodatečným zásobníkem na teplou vodu o objemu 300 litrů, protože když přijedou děti a vnuci, je spotřeba teplé vody větší. Nyní platíme za topení, vaření a provoz všech spotřebičů zálohu na elektřinu 7.900 Kč měsíčně, spotřebujeme cca 36 MWh. Dnes bych se díky moderním technologiím rozhodl jinak."

obr.: Napojení příček v masivní dřevostavbě je vždy oříšek. Vyžaduje preciznost, pečlivost a trpělivost. Foto: autorka článku a majitel srubu

Dřevo je živý materiál a nezmění se ani ve chvíli, kdy ho svážeme do pravidelné konstrukce. Zaslouží si náš respekt.

obr.: Velká koupelna v patře je zařízena v námořnickém stylu, Sergej s Janou milují plachtění, kousek života mořských vlků chtěli mít i doma. Foto: autorka článku a majitel srubu

To však není jediná věc, kterou by Sergej změnil

Stavební technologie se vyvíjí velmi rychle, dnes by dům podle svých slov postavil zcela jinak. Jisté však je, že by to byla opět dřevostavba ze syrového dřeva. „Poněkud váhám, ale dnes by možná byl dům z cedru pro jeho příznivý vliv na lidské zdraví. Má antiseptické a léčivé účinky. Časem bychom chtěli postavit saunu s kuchyní a s odpočinkovým pokojíkem. A ta by již měla být z cedru."

Jediná velká oprava čeká severní stranu domu, kde došlo k poškození dřeva vlivem povětrnostních podmínek. „Udělali jsme přesah střechy pouze 1,2 metru," vysvětluje Sergej, „v horách by však měl být větší, aby byla dřevostavba z návětrné strany chráněná. Takto nebyly kuláče kryté a dřevo začalo na koncích degradovat. Chystáme se to opravit. Ovšem není to chyba firmy, ale moje a projektantky. Měl jsem tehdy také strach, že když bude přesah větší, tak by mohl vítr nadzvednout nebo poškodit střechu... Ale je to zkušenost..."

obr.: Po čase získal srub patinu, jeho masivnost zjemňuje také květinová výsadba. Foto: autorka článku a majitel srubu

obr.: Vstupní dveře dělí stavbu na dvě poloviny, toto členění vychází z tradice místních staveb a tak si to majitelé přáli. Foto: autorka článku a majitel srubu

Hospodaření s vodou

V domě je zaveden vodovod, odpad je však sveden do tříkomorového septiku se zemním filtrem. „Voda je zde velmi kvalitní, úpravna vody je nedaleko nad pozemkem. Když na jaře taje sníh, cítíte to i v té vodě, voní. Nekupujeme balenou vodu, pijeme z kohoutku. Jímáme vodu stékající se střechy, ve třetí komoře septiku je instalováno čerpadlo. Vodu používáme na zalévání."

obr.: Terasa je zde opravdu velkorysá a je i pohodlně zařízená, v teplém období roku se stává plnohodnotným obytným prostorem domu. Foto: autorka článku a majitel srubu

Technické parametry

• Zastavěná plocha: 137 m²
• Konstrukční systém: kanadský srub, průměr kulatiny 270–350 mm
• Ošetření stěn: vnitřní – vodou ředitelny lak s UV filtrem vnější – Xyladecor, odstín pinie
• Teplo: topeni podlahové elektrické, kachlová kamna s krbovou vložkou
• Součinitel prostupu tepla stěnou: méně než 0,3 W/m²K
• Projekt: Ing. Pavla Burá
• Realizace: SRUBY PACÁK, s.r.o. www.srubypacak.cz

Autor článku Ing. Dana D. Daňková

Ráda přicházím věcem na kloub, z čehož mé okolí někdy ztrácí nervy :-), a ráda se učím, v životě i v práci potřebuji tvořivost. Zajímá mne architektura, stavební technologie a funkční design

Nejnovější články autora

Hodnocení uživatelů: 5 / 18
Líbil se Vám článek?117