Dřevostavba Lenky a Vlastislava je inspirována japonskou architekturou

Lenka, Vlastislav a jejich dům s nádechem Orientu

Jak jste dospěli k dřevostavbě ve stylu japonské architektury?

Závodil jsem v Japonsku, kde jsem k tomu přilnul, a Lenka k tomuto stylu taky inklinuje. Chtěla dům, ve kterém by byly zohledněny principy feng šuej, i když není v tomto ohledu nijak ortodoxní. Architekti Radim Babák a Ondřej Tobola přistoupili k návrhu domu zodpovědně a hned první studie, kterou připravili, nás nadchla a v průběhu dolaďování detailů doznala jen minoritních změn. Architekti například detailně sledovali, jak sem v různých ročních obdobích svítí slunce. Takže dnes máme na terase stále stín, jen jezírko se koupe ve slunečním svitu.

Dům má vůbec neobvyklé klima. Je to jednak tím, že je na okolí Prahy posazen dost vysoko – ve výšce 475 metrů nad mořem. Pozemek jsme vybírali asi dva roky, chtěli jsme mít dům na kopci s výhledem do přírody. V zimě, když už všude v okolí sníh roztaje, my máme zahradu ještě pod sněhem.

A v létě je tu i v největších vedrech příjemně, protože koupací jezírko vytváří v atriu příjemné mikroklima. Zatímco před vchodem bylo v letních čtyřicítkách nesnesitelné horko, u vodní plochy se to dalo vydržet. A vnitřní atmosféru samozřejmě určuje to, že se jedná o dřevostavbu. Dřevostavbu jsme volili kvůli přírodním materiálům. Zděné domy nám připadají neosobní, v úvahu by přicházela ještě třeba nějaká kombinace s betonem, ale sem by se to asi nehodilo.

Co ve svém domě považujete za největší výhodu?

Propojenost s přírodou a energetickou nenáročnost. Báli jsme se, že při rozloze 270 m² nás bude vytápění domu stát hodně peněz, ale byli jsme velmi příjemně překvapeni.

Jak probíhala stavba domu s takto netradiční konstrukcí?

Realizační firmu nám doporučili architekti, je to příjemná partička mladých lidí. Vybírali jsme sice ze tří firem, ale jedna byla podezřele levnější, další zase až příliš drahá. Ani technologie, které ty dvě firmy nabízely, neodpovídaly našim představám. Takže jsme dali na doporučení architektů. Těžký dřevěný skelet postavili velmi rychle, byla to otázka tří týdnů, ale opravdu si s tím hráli, dělali i zkoušky, které nejspíš ani nejsou úplně potřeba. A například velkoformátové okno v obývacím pokoji zasazovali jeřábem s pomocí čtrnácti lidí.

Udělali byste dnes něco jinak?

Ne. Jen jsem si dlouho zvykala na koupelnu. V původním panelákovém bytě jsme měli malou koupelnu, která byla krásně vyhřátá. Tady není tak teplá. Jde spíš o pocit než skutečný chlad – jak je místnost velká, tak se mi zdá, že se tak dobře nezahřeje. Ale už jsem si na to nějak zvykla, otužila jsem se.

A možná budeme uvažovat o nádrži na dešťovou vodu kvůli závlaze. Zahradníci nás přesvědčili, že zahrada vodu potřebuje a podzemní závlaha je úspornější. Ale teď v létě tu bylo zakázáno zalévat vodou z řádu, takže vlastní zdroj by se nám hodil.

Lenka a Vlastislav
majitelé domu

Radim Babák, Ondřej Tobola a jejich první dřevostavba

Na základě čeho si investoři vybrali váš ateliér?

Bylo to osudové setkání. Majitel domu je náš kamarád a jednou se nás jen tak mimochodem při cyklotrialovém tréninku zeptal, jestli bychom nechtěli navrhnout dům pro jeho rodinu. A tak to celé začalo.

Jaké byly požadavky stavebníků?

Chtěli dřevěný dům s výhledem do krajiny pro sebe a kupu dětí, které by si mohly hrát uvnitř i venku, ostatní bylo na nás. Samozřejmě byly nastaveny základní finanční mantinely.

Jak vznikl nápad s vodní plochou v atriu?

Vodní hladina umístěná v uzavřeném atriu vyplynula během práce na projektu, navíc majitelé vodu zbožňují. Voda se díky orientaci atria v letních měsících chová jako přirozený chladič dodávající do domu příjemné klima.

Proč byla zvolena právě dřevostavba?

Majitelé se pro tuto technologii nadchli a pro nás představovala velkou výzvu vyzkoušet si pracovat v naprosto novém prostředí, s novými detaily, vztahy, technologiemi. Byla to naše první dřevostavba a stavebníci nám plně důvěřovali.

Měli jsme velké štěstí na realizační firmu a její subdodavatele. Všichni se totiž chovali velmi zodpovědně od počátku projektu až do konce stavby, což nás mile překvapilo. Práce pak totiž stává skvělou zábavou, která se vám z počítačové vizualizace bez kompromisů mění v trojrozměrnou realitu.

Jaké jsou energetické parametry domu?

Stavba je v kategorii nízkoenergetického standardu. Vytápění je podlahové, jako zdroj slouží tepelné čerpadlo v systému vzduch-voda. Konstrukce je z těžkého dřevěného skeletu zateplená dřevovláknitou izolací, která standardně využívá vlastností pomalého fázového posunu a ideální otevřenosti pro únik vodní páry správným směrem. Veškeré průhledné plochy tvoří izolační trojsklo. Polovinu plochy střešní konstrukce zaplňuje fotovoltaická elektrárna, která mimo zásobování domu předává i část energie do sítě.

Radim Babák
architekt

Ondřej Tobola
architekt

Chtěli byste bydlet v podobné dřevostavbě z těžkého skeletu? Zašlete dodavateli dotaz nebo nezávaznou poptávku!

Společnost TFH dřevěné skeletové domy je rodinná firma, která se specializuje na návrhy a realizace staveb s konstrukcí těžkého dřevěného skeletu. Každým rokem realizuje na dvě desítky individuálních projektů. V současné době se specializuje pouze na návrhy a realizace dřevostaveb v těžkém skeletu. Referenčním projektem této společnosti je czech-chalet.

Zaslat dotaz nebo nezávaznou poptávku