Když střechu tak jedině ze dřeva. Dřevo je totiž nejvyužívanějším materiálem pro nosnou konstrukci střechy

Redakce | Pondělí, 04. květen 2020 |

Mít smysl života je něco jako mít střechu na domě. Když jej nemáte, tak všechno ostatní je vám k ničemu. Toto přísloví ukazuje, jak moc důležitá je střecha budovy a když střechu, tak jedině ze dřeva. Dřevo je totiž nejstarším a dosud převažujícím materiálem využívané pro nosnou konstrukci střechy.

Když se řekne střecha, řada z nás si představí část viditelnou zvenku, to znamená střešní krytinu. Střešní krytina je však součástí střešního pláště, který obsahuje různé vrstvy (tepelnou izolaci – pokud je střecha zateplená, vodotěsnou a parotěsnou vrstvu, latě, kontralatě atd.) upevněné na nosné konstrukci.

Teprve nosná konstrukce se střešním pláštěm tvoří střechu. Nejstarším a dosud převažujícím materiál pro nosnou konstrukci střechy je dřevo. Až do poloviny dvacátého století se pro konstrukci střech používaly téměř výhradně krovy spojované tesařskými vazbami, kovové spojovací prostředky se používaly jen výjimečně.

Nejprve se používala hambálková sestava, pak se přešlo ke krovům soustavy vaznicové, konstruované z plného neboli rostlého dřeva (smrkového nebo borového) různých průřezů.

LLD, BSH, LVL i KVH...

V polovině minulého století se pro nosnou konstrukci střech začaly vyvíjet plnostěnné nosníky vyráběné z lepeného lamelového dřeva (LLD, používá se i německá zkratka BSH – Brettsperrholz). To vzniká slepením více vrstev (lamel) o tloušťce až 50 mm a délce 1,5 až 5 metrů, které jsou spojeny zubovitým spojem v nekonečnou lamelu.

Nosníky tak mají délku omezenou jen přepravními možnostmi. Nosníky z LLD jsou různých průřezů:

• konstantní,
• pultový,
• sedlový,
• obdélníkový.

Jednotlivé lamely mohou být před lepením ohýbány, takže lze vyrobit nosníky:

• zakřivené,
• vyklenuté,
• obloukové.

Nosníky z LLD mají:

• výborné statické vlastnosti,
• dobrou požární odolnost,
• rozměrovou přesnost a stálost.

Pro svoji estetickou hodnotu se ponechávají viditelné v podhledu konstrukcí. Používají se na velkorozponové halové konstrukce nejrůznějších tvarů. Obdobným způsobem se vyrábí i vrstvené dřevo (LVL – laminated venner lumber), jen s tím rozdílem, že se spojují loupané dýhy o tloušťce 2–4 mm, rovnoběžně nebo kolmo s vlákny.

Rozměry jsou u jednotlivých výrobců různé, každopádně jde rovněž o materiál rozměrově přesný a hlavně pevný (dvojnásobně více než řezivo), proto se používá na nosníky, průvlaky, případně na sloupy a pruty příhradových konstrukcí. Nevýhodou lepeného dřeva je však jeho vyšší cena.

Konstrukčním materiálem, který u nás už zdomácněl a používá se běžně na všech konstrukčních dílech stavby, nejen na střešní konstrukci, je konstrukční hranol KVH (Konstruktionsvollholz), vyráběný ze smrku nebo jedle.

Jedná se o přířezy napojované zubovitým spojem, takže lze délku variabilně přizpůsobit, standardně až do 13 metrů. Průřezy jsou čtvercové nebo obdélníkové od 60 mm až do 240 mm.

obr.: Dřevěné I-nosníky s pásnicemi z KVH a stojinou z tvrdé dřevovláknité desky. Foto: Steico

obr.: Jednotlivé lamely mohou být před lepením ohýbány, takže lze vyrobit nosníky zakřivené, vyklenuté nebo obloukové. Foto: Kasper

obr.: Efektivní a bezpečné řešením pro difuzně otevřené konstrukce střech a stěn představují panely NOVATOP OPEN. Foto: 3AE / NOVATOP

obr.: Konstrukce je tvořena nosnou spodní vícevrstvou deskou (SWP), na kterou jsou nalepeny hranoly (KVH, DUO, TRIO, BS H, I-nosníky) v základní osové vzdálenosti 625 mm, plnící nosnou funkci. Foto: 3AE / NOVATOP

obr.: K vyztužení po obvodu a kolem stavebních otvorů se vkládají příčná ztužující žebra. Foto: 3AE / NOVATOP

"Prakticky jediným materiálem pro konstrukci šikmých střech je dřevo, ať už surové či průmyslově zpracované."

obr.: Střešní konstrukce tvořená nosníky z lepeného lamelového dřeva spojenými kovovými prvky. Foto: Kasper

Nosníky sbíjené, lepené nebo s kovovými deskami?

Postupně se vyvinuly různé typy a tvary nosníků ze dřeva. Starší sbíjené už se v současné době nepoužívají, protože spotřeba hřebíků byla vysoká a výroba byla pracná a neekonomická. Naopak stále populárnější jsou lepené nosníky profilu I, kdy pásy (pásnice) tvoří dva dřevěné hranolky, podle potřeby nastavované zubovitým spojem.

Stojina je tvořena různými deskovými materiály na bázi dřeva. Může jít například o tvrdou dřevovláknitou desku, dříve u nás známou jako „sololit". Tento nosník je přesný, pevný, lehký a překlene prostor až osmi metrů bez podpěry, nejčastěji se proto používá pro konstrukci střech na rodinných domech.

Pro konstrukci nosné části střechy se v ČR často používají příhradové vazníky/ nosníky, které jsou moderní alternativou klasických vázaných krovů. Existuje řada typů:

• sbíjené,
• lepené,
• s kovovými deskami s prolisovanými trny neboli styčníky.

Mohou být tvaru trojúhelníkového, sedlového, lichoběžníkového i dalších. Překlenou prostor od šesti až do několika desítek metrů, ve srovnání s nosníky plnostěnnými jsou pracnější na výrobu, ale spotřebují méně dřeva.

Příhradové vazníky se styčníkovými deskami se používají od roku 1955, na trhu se objevily pod názvem „gang nail". Styčníkové desky jsou mimořádně jednoduchou, a přesto pevnou a cenově příznivou variantou spojení jednotlivých fošen.

obr.: Lepené lamelové dřevo umožňuje vytvořit atypický prostor. Foto Kasper

obr.: Střešní konstrukce tvořená příhradovými nosníky s kovovými deskami s prolisovanými trny. Foto: PALIS Plzeň

obr.: Nosná konstrukce tvořená nosníky z masivního dřeva spojené kovovými vruty umožňuje vytvořit velký otevřený vzdušný prostor. Foto: Archteam / Martin Zeman

obr.: Střešní konstrukce tvořená příhradovými nosníky s kovovými deskami s prolisovanými trny. Foto: MS Haus

Krov, nebo vazníky?

obr.: Příhradové vazníky jsou hojně rozšířené u konstrukcí střech novostaveb. Foto: První Chodská

Připravila: Zoja Skopalová