Dřevostavba ve svitu měsíce

Dana Jakoubková | Čtvrtek, 16. únor 2017 |

Existuje dřevo, které jen tak neshoří, nechutná škůdcům ani „houbám" a vydrží na domě i přes tisíc let. Nevěříte? Škoda. Nejen, že roste za humny, ale jeho vlastnosti jsou i vědecky prokázané.

Fyzickým dokladem jeho existence jsou třeba šestnáct set let staré dřevěné chrámy v Japonsku, které neporušené a bez jakékoliv impregnace dodnes stojí. Toto dřevo využívali i Římané pro stavbu lodí, a popravili každého, kdo by použil dřevo jiné. Ve středověku byste zas jen těžko našli otevřený krb bez masivní trámové římsy, která neshořela dříve, než ohni podlehl celý dům.

Nejde však o žádný zázrak, i když vlastnosti tohoto dřeva by neznalý člověk mohl za zázračné považovat. Leckdo by také nárůst jeho popularity v moderním stavitelství mohl označit za skvěle zvládnutý eko-marketingový tah založený na mýtu. Skutečnost je ale mnohem přirozenější. Stejně jako jiné jevy, o kterých nepochybujeme, jako třeba příliv a odliv nebo ženský cyklus.

Měsíční dřevo pro dřevostavbu

Chceme-li tento magický výraz pochopit, nevystačíme si s pouhým slovníkem synonym. Jde totiž o kombinaci moudrosti a zkušenosti našich předků, lesnických tradic a almanachu hospodáře, která ze slovníku masivní těžby a rychlé výstavby už téměř vymizela. Přitom pozorování principů přírody a vztahů v jejím životaběhu přineslo lidstvu mnoho zásadních objevů, bez nichž si dnes život neumíme představit. S těmi nejdokonalejšími přišla příroda sama. A jak se vyjádřil geniální Leonardo da Vinci – nic v ní nepřebývá, ani nechybí.

Základem pro měsíční dřevo je sluneční rytmus

„Používání měsíčního dřeva vede člověka k hlubší všímavosti k přírodě a k jejím přirozeným rytmům," říká architekt Oldřich Hozman, který považuje architekturu v souladu s přírodou za podstatu své tvorby. „Základem je sluneční rytmus. Je přirozené kácet dřevo v zimě. Jsou však i další přírodní rytmy, které kvalitu těženého dřeva ovlivňují. Například klesání a stoupání trajektorie Měsíce v rytmu roku.

V jeho první polovině Měsíc na své dráze po obloze stoupá, druhou polovinu, tedy od července, klesá. Právě ta druhá polovina je pro těžbu dřeva vhodnější. Vliv na kácené dřevo má dále denní postavení Měsíce před konkrétními znameními zvěrokruhu, což se mění každé dva až tři dny, a ovlivňuje to kvalitu těženého dřeva. Ideální jsou zimní měsíce a zemská zvěrokruhová znamení jako souhvězdí Panny, Kozoroha a Býka. Měsíc je na obloze nejníže a míza stromů je hluboko v kořenech. Dřevo ze stromů pokácených v těchto dnech tak získává úžasné vlastnosti – je sušší, méně se kroutí, nepraská a je pevnější. Rovněž není tak smolné a tesařům se s ním lépe pracuje; trámy jsou krásně rovné a pevné. Mám tu zkušenost, že celý proces domlouvání takto těženého dřeva vede k šetrnosti ke dřevu, ke stromům i lesům, protože vyžaduje pozornost, zájem a péči o každý strom. Lidé, kteří stromy takto vybírají a těží, jsou si více vědomi potřeb nové stromy také sázet a pečovat o ně. I sázet se dá totiž podle měsíčních rytmů, což má následně vliv na kvalitu vzrostlého dřeva."

Benefity měsíčního dřeva

• je sušší
• má méně pryskyřice
• je pevnější a tvarově stálé
• nepraská
• nejlépe odolává vlhkosti, plísním a škůdcům
• méně se kroutí
• lépe se opracovává
• podporuje zdravější klima
• lépe zvukově i tepelně izoluje
• odolává vysokofrekvenčnímu záření

Dřevo pro stavbu bylo ponecháváno další 2 roky k odpočinku

Vynikajících vlastností měsíčního dřeva využívali naši dědové běžně. Tehdy čas „plynul pomaleji" a mohli si tak dovolit nechat přírodu přichystat ten nejlepší materiál. Stromy pokácené ve správný čas nechali ležet v lese, ideálně korunou ze svahu po dobu osmi týdnů. Míza se tak stáhla do větví, dřevo zhoustlo a tělo stromu začalo přirozeně vysychat. Nabízí se otázka, zda to funguje, když máme poslední dobou tak teplé zimy. Zde je třeba vzít v potaz, že nejde jen o teplotu, ale i o světlo, na které stromy reagují. Po nařezání kmene bylo dřevo ponecháno k odpočinku ještě další dva roky. Na současné stavitelství jsou však kladené „zrychlené" nároky, a tak funkci Matky Přírody v druhé fázi čekání převzalo technické vysoušení.

Experti na měsíční dřevo

S měsíčním dřevem mnoho let experimentoval profesor Ernst Zürcher ze Swiss Federal Institute of Technology, a prokázal řadu vztahů mezi buněčnými procesy dřeva a rytmy Měsíce. Nejvýznamnějším propagátorem používání měsíčního dřeva je však Rakušan Erwin Thoma, původním povoláním lesní inženýr. Před téměř třiceti lety oprášil starou tradici a na základě zkušeností dědečka své ženy začal z tohoto dřeva stavět.

Dnes patří jeho patent dřevěných panelů Wood100 k vrcholům dřevostavitelství. Panel je vyroben poskládáním několika tenčích vrstev prken v různých směrech a spojených pouze dlouhými dřevěnými kolíky, bez jakýchkoli lepidel a tmelů. Dřevo v této podobě je „čisté" od pokácení do konce účelu stavby a může být znovu recyklováno. O svých zkušenostech s měsíčním dřevem napsal Thoma kouzelnou knihu Viděl jsem tě růst, který vyšla i u nás.

Autor článku Dana Jakoubková

Publicistka s náklonností ke smysluplným činům a věcem. Obdivuje brilantně provázané duchovní gangsterky, ale neodvrhne ani lyrické, tajemné, lakonické a současně vtipné příběhy s tématem originální syntézy křehkosti úmrtnosti.

Nejnovější články autora

Hodnocení uživatelů: 5 / 24
Líbil se Vám článek?024