Marek Výborný: Dřevo je stavební materiál budoucnosti

Marek Výborný se narodil 10. 7. 1976 v Chrudimi. Vystudoval Univerzitu Palackého v Olomouci, a to teologii na Cyrilometodějské teologické fakultě a historii na Filozofické fakultě. Byl ředitelem Gymnázia v Pardubicích, na němž i učil, zastupitelem Pardubického kraje a Heřmanova Městce, kde žije a kde byl také radním. Než se stal ministrem zemědělství, vedl poslanecký klub KDU-ČSL. Je vdovec, má tři děti. Je členem skautské organizace a České křesťanské akademie a jednatelem pěveckého souboru Vlastislav Heřmanův Městec. Mezi jeho záliby patří jízda na kole, kultura a sborový zpěv v souboru Vlastislav.

Marek Výborný
Ministr zemědělství

Vezměme to, jak se říká, „od lesa". Jaký vztah máte ke dřevu vy jako soukromá osoba?

Pocházím z podhůří Železných hor a v lesích se vlastně už od dětství pohybuji velmi často. Takže dřevo je mi velmi blízké. A teď z pozice ministra zemědělství ho navíc čím dál víc vnímám jako stavební materiál budoucnosti. Také je podle mě dřevo jednou ze základních surovin, která ukazuje na symbiózu mezi člověkem a přírodou. Na to, že si člověk a příroda dokážou vzájemně vyhovět.

Měl jste jako laik, tedy dříve než jste přijal funkci v resortu zemědělství, k dispozici dostatek informací o tom, co všechno obnáší hospodaření v našich lesích?

Úplně poprvé jsem se s problematikou lesního hospodářství setkal na střední škole a posléze i v době svých vysokoškolských studií. Každé léto jsem totiž tehdy trávil několik týdnů na brigádě u svého kamaráda lesníka v Železných horách, který tam tehdy spravoval majetky Lesů ČR. Pracoval jsem přímo v lese, dělal jsem vše, co bylo potřeba – od opravy oplocenek přes obšlapávání stromků na pasekách až po společné značkování těžby. Tam jsem už tehdy do určité míry vnímal některé základní principy lesního hospodářství. Není to tedy tak, že bych se s touto problematikou poprvé setkal až zde na ministerstvu. Samozřejmě ale nejsem lesník, takže ani nyní se za odborníka označovat nemohu.

obr.: Nová budova státního podniku Lesy ČR, nazvaná Lesy v lese, je navržená jako dřevostavba. Výstavba by podle plánu měla být dokončena v roce 2029.
Foto: archiv PRO VOBIS

Značná část laické veřejnosti ale takové povědomí nemá. Například kácení stromů mnoho lidí vnímá jako nevhodný zásah člověka do přírody a neuvědomuje si, že naprostá většina evropských lesů je v podstatě „pěstována a sklízena" podobně, jako je tomu třeba u pšenice nebo brambor, jen namísto jednoho roku v tomto případě cyklus trvá těch let třeba osmdesát. Vnímáte potřebu osvěty v tomto směru?

Zcela jednoznačně, osvěty není nikdy dost. My to vidíme i v kontextu doznívající kůrovcové kalamity, kdy musíme velmi trpělivě vysvětlovat veřejnosti, jakým způsobem jsou lesy obnovovány a že do budoucna budou naše lesy vypadat přece jenom trochu jinak, než jsme byli zvyklí. Tedy fakt, že například rozsáhlé smrkové monokultury nejsou lesy budoucnosti, že napříště by pro českou, moravskou a slezskou krajinu měly být typické primárně smíšené porosty s výraznějším zastoupením listnatých dřevin. Tomu se bude muset v čase přizpůsobit i náš dřevozpracující průmysl, protože zpracování listnatého dřeva vyžaduje odlišné technologické prostředí.

Dřevo je také stavebním materiálem. Nejen v severských zemích, ale také třeba v sousedním Rakousku je (nejen) pro stavby rodinných domů hojně používané. U nás sice v posledních letech také domů stavěných technologií dřevostavby přibývá, pořád ale máme v tomto směru velké rezervy. Plánujete alokovat finanční prostředky na osvětu dřeva a dřevostaveb? Pokud ano, v jaké výši a jakým způsobem? A jak se bude MZE snažit marketingově podporovat rozvoj dřevostaveb v ČR?

Pro Ministerstvo zemědělství je nejvhodnější formou podpory propagace využívání dřeva obecně podpora nestátních neziskových organizací. Ta se v minulosti realizovala zejména, ale nikoli výlučně, prostřednictvím Nadace dřevo pro život. Společně s dalšími ministerstvy jsme také připravili nový materiál o efektivním využívání dřeva z našich lesů – Surovinovou politiku pro dřevo. Záměrem je podpořit využívání dřeva a dřevařských výrobků ve společnosti, včetně propagace dřevostaveb. Více by se dřevo mělo využívat rovněž ve veřejných zakázkách. Surovinovou politiku pro dřevo projednala vláda.

Dalšími nástroji v propagaci dřeva ve stavebnictví jsou třeba ministerstvem vydaný Průvodce využitím dřeva ve veřejných zakázkách, plánované prezentace příkladů dobré praxe, využívání webové stránky eAgri a její záložky Surovinová politika. Na mezinárodní úrovni je to i aktivní účast Ministerstva zemědělství v Evropské platformě pro dřevařskou politiku (woodPoP), která zřídila zvláštní pracovní skupinu pro komunikaci a informace o dřevě. Tam bude Česko jako aktivní člen koordinovat kroky v marketingové podpoře využívání dřeva s okolními státy EU.

Z dokumentu Surovinová politika pro dřevo jsou patrné silné ambice směřující k podpoře dřevostaveb. Jak to vnímáte vy osobně?

Je i mým cílem dokázat posílit pozici dřeva jako stavebního materiálu. A to má několik důležitých aspektů.

A které aspekty to jsou? Můžete nám je přiblížit?

Za prvé je to schopnost dřevo jako stavební materiál zpracovat, a to ideálně v České republice. Rozhodně nepovažuji za přínos, když surové dřevo, kulatinu, vyvezeme do zahraničí, tam se zpracuje na stavební materiál, například do podoby CLT panelů, a to se doveze zpět k nám. Vadí mi, že ekonomická přidaná hodnota zůstane v zahraničí.

Mimochodem, to byl jeden z důvodů, proč jsem uvítal, že se v rámci Hospodářské komory nedávno zformovala nová Sekce dřevozpracujícího průmyslu, tedy skupina podnikatelů, která chce zlepšit hospodaření s českým dřevem a zvýšit jeho přidanou hodnotu zpracováním. To je pro mě jeden z velmi důležitých „komponentů" podpory dřeva jako stavebního materiálu.

Foto: archiv PRO VOBIS

Co dalšího je podstatné pro to, aby se posílila pozice dřeva jako stavebního materiálu?

Vytvořit vhodné legislativní podmínky pro realizaci dřevostaveb. Jako příklad uvedu úpravu požárních předpisů v rámci stavebního práva. Tady jsme snad na dobré cestě. Vedeme debatu s Ministerstvem vnitra a s Ministerstvem pro místní rozvoj, abychom se dostali ze současných 12 na 22,5 metru požární výšky staveb, což by umožnilo stavět nejenom bungalovy a rodinné domy, ale i další stavby, jak je zcela běžné například ve Švédsku, ve Finsku, ale i jinde. Nedávno mě třeba při cestě ze setkání Rady ministrů zaujala na letišti v Lucemburku stavba velkého parkovacího domu. Má sice železobetonový hlavní skelet, ale dál nahoru už se staví ve dřevě.

U nás takové příklady dobré praxe máme také, i když asi zatím poskrovnu, že?

Je jich sice méně, ale objevují se stále častěji. V tomto směru musím „vyseknout poklonu" státnímu podniku Lesy ČR, ten se opravdu velmi intenzivně snaží při opravách a rekonstrukcích i při budování svých poboček a sídel dřevo využívat. Například budova Lesní správy v Chocni je dřevostavba. Ten samý příběh máme také v Bořicích. A především pak připravujeme jako dřevostavbu úplně nové hlavní sídlo státního podniku Lesy ČR v Hradci Králové, což by do budoucna měl být ukázkový příklad využití dřeva u velké administrativní budovy.

Zrovna nedávno jsme se potkali s architekty z brněnského studia, kteří mezinárodní soutěž vyhráli a tento projekt připravují. Shodli jsme se na tom, že až budeme připravovat výběrové řízení na stavbu, tak musí být v podmínkách určitě zakomponována podmínka stavby z našeho dřeva. Nerad bych se dočkal toho, že se dřevo na stavbu hlavního sídla Lesů ČR přiveze například z Finska či Rakouska.

Setkal jste se s nějakou zdařilou dřevěnou stavbou, která vás zaujala, i v soukromém sektoru?

A víte, že ano? Jako zastupitel Heřmanova Městce občas oddávám, naposledy zrovna nedávno. Jako místo obřadu si snoubenci vybrali v nedalekých Podhořanech svatební penzion Samota Pierre. Je to krásná moderní dřevostavba, hlavní roli zde hraje dřevo, sklo a kámen, moc příjemné prostředí.

obr.: Svatební Samota Pierre je dřevostavba usazená na úpatí Železných hor, mezi Čáslaví a Pardubicemi. Foto: archiv PRO VOBIS

obr.: Svatební Samota Pierre je dřevostavba usazená na úpatí Železných hor, mezi Čáslaví a Pardubicemi. Foto: archiv PRO VOBIS

Uvažuje se o nějaké podpoře dřevostaveb ze strany státu, třeba daňové?

Ano, o tom, zda by bylo reálné dřevostavby daňově zvýhodnit, jednám s Ministerstvem financí. V tuto chvíli debatujeme, zda by bylo možné snížit koeficient daně z nemovitosti, a to za předpokladu, že by nemovitost měla použito určité procento dřeva jako stavebního materiálu. Vnímám samozřejmě, že by to mělo dopad na rozpočty obcí a měst. Na druhou stranu se domnívám, že je naším společným zájmem, aby bylo dřevo více využívané. Například i v souvislosti se sekvestrací uhlíku.

Připadá v úvahu ještě nějaká další daňová podpora?

Samozřejmě bych si dokázal představit i další zvýhodnění, například u DPH. Bohužel to za současných okolností není realizovatelné, prosaditelné. Přece jenom se pohybujeme v rámci rozpočtových možností, které máme. Zároveň jsme si vytkli jasný cíl eliminovat co nejvíce daňové výjimky. Takže není možné, abychom různé daňové výjimky zrušili a pak zaváděli nové. Bylo by to proti trendu, který jsme jako vláda zvolili. Proto se více soustředím na zmíněnou debatu o dani z nemovitosti.

Jaké mají vůbec z vašeho pohledu dřevostavby přednosti?

Dřevo je všestranný materiál, jehož hlavní výhodou je, že je obnovitelným a v ČR v požadované kvalitě dostupným lokálním zdrojem, který v sobě ukládá uhlík, čímž snižuje množství oxidu uhličitého v atmosféře. Jeden metr krychlový surového dřeva poutá až 250 kilogramů uhlíku, což je zhruba 920 kilogramů oxidu uhličitého.

Dalšími výhodami jsou úspora času, kdy se stavby ze dřeva stavějí rychleji než jejich zděné ekvivalenty, úspora energie, kdy výstavba staveb ze dřeva je čtyři až pětkrát méně energeticky náročná oproti zděným domům, a také snadná a ekologicky příznivá likvidace dřevěného odpadu s možností jeho recyklace po ukončení životnosti stavby. Dřevěné stavby mají navíc pozitivní vliv na psychiku člověka a lze je vhodně kombinovat i s jinými materiály.

Myslíte si, že by dřevostavby mohly řešit například i bytovou krizi? A pokud ano, jaké k tomu budete dělat kroky ve vládě se svými partnery?

Téma této otázky kompetenčně nespadá do resortu Ministra zemědělství, nicméně nespornou výhodou dřevostaveb oproti stavbám zděným je rychlost jejich realizace a možnost využití lokálních zdrojů. Na to je třeba se zaměřit při plánování výstavby nových bytů.

Zmínil jste již, že by větší využití dřeva mělo mít své místo i ve veřejných zakázkách...

Přesně tak. Prvním krokem k tomu bude snaha ukotvit to, co je definováno v Surovinové politice pro dřevo. Tedy využití dřeva ve veřejných zakázkách u staveb prostřednictvím akčního plánu a udržitelné nakupování, což je v gesci Ministerstva pro místní rozvoj. Také chceme tento materiál do strategií i dalších resortů.

Co vaše ministerstvo?

Půjdeme pozitivním příkladem ostatním. Počítám s tím, že v průběhu podzimu dáme metodickým pokynem na vědomí, že 20 procent podílu dřeva na stavebních zakázkách bude platit pro všechny budovy v případě jejich rekonstrukce, které budou zadávány resortem, případně resortními organizacemi. Samozřejmě může někdy dojít k výjimce, ale budeme usilovat o to, abychom se jako resort dostali na těch 20 procent dřeva na veřejných zakázkách.

Původní profesí jste středoškolský učitel, byl jste ředitelem gymnázia v Heřmanově Městci, kde žijete. Umíte si představit i dřevěné školy?

Ty už jsou realitou. Hlavně na venkově, kde máme zachované školy s menším počtem žáků, minimálně část projektů vzniká s využitím dřeva.

Vraťme se k bydlení, které naše čtenáře zajímá asi nejvíce...

Tady dlouhodobě se Surovinovou politikou pro dřevo směřujeme do roku 2035 na 25 procent u výstavby rodinného bydlení. Doháníme tak Rakousko, Německo. Švédsko, kde jsou dřevostavby zastoupeny až 90 procenty, nedoženeme, to je trochu jiný příběh využití dřeva. Věřím, že se podaří také upravit zmiňované bezpečnostní (požární) normy. A že se podaří dotáhnout i tu otázku daňovou.

Dovolte na závěr trochu osobní otázku. Kdybyste v současné době chtěl pro svoji rodinu postavit nový dům, uvažoval byste o dřevostavbě?

Ano, určitě. Jejich přednosti, o kterých jsme spolu hovořili, jsou i pro mě pádným argumentem.