Stejnojmenná kniha Thomase Moora mi vytanula na mysl hned při prvním pohledu na dům Dušana a Halky. Okouzlení, ta potrava duše, tady vyčuhuje z každého rohu, nahlíží všemi okny. Je živým ztělesněním mnohovrstevnaté historie, do níž jsou vryté příběhy radosti, dramat i významů deklarujících úctu k minulosti, víru v dobro, krásu prožitku a umění. Náhody neexistují a každé místo má svou paměť i kontinuitu. Podmanivost tohoto nám převyprávěli architekti David Maštálka a Lenka Křemenová, jejichž tým vtiskl rekonstrukci domu transcendentální rozměr.

Halka a Dušan, duší svobodní umělci, zakoupili na konci roku 2016 dům s původními ateliéry akademického sochaře Jiřího Harcuby, výjimečného skláře, výtvarníka a významného českého medailéra, a jeho společníka akademického sochaře Aleše Grima. Ideou bylo žít zde s rodinou, tvořit i milovat – obzvlášť pak výhledy směrem k pražskému Veleslavínu, kde pruhovaný komín teplárny připomíná poetické obrazy Kamila Lhotáka. Původní stavba s ateliéry, navržená v roce 1968 architektem Miloslavem Matašovským, měla osobitý výraz i rukopis. Způsob, jakým komunikovala identitu obou umělců, ji odlišoval od mnoha podobných.

Velký přerod

V rámci rekonstrukce jsme navrhli rozsáhlé stavební úpravy. V jejich objemu a charakteru jsme ovšem stále měli v zorném úhlu myšlenku mistra Harcuby: dědictví znamená vybírat to nejcennější z historie a předávat to další generaci. Více než padesát let stará stavba samo sebou nesplňovala žádné energetické standardy. Velký nezateplený prostor se prakticky nedal vytopit a oba sochaře zjevně „hřála" fyzická tvůrčí činnost. Vše jsme ale rafinovaně zrealizovali tak, aby prvky původní stavby splývaly s novými vstupy. Ty jsou tvořeny nejenom rozsáhlou přístavbou v přízemí, vikýřem s výhledem, kompletní úpravou dispozice s novým schodištěm a propojením domu se zahradou skrz nové otvory, ale i celkovým pojednáním obytné zahrady s novou garáží a prostorem pro hosty, chytře skrytým pod intenzivní zeleninovou zahradou. Velké zastoupení dřeva v interiéru logicky navazuje na modřínovou konstrukci a dává monumentálnímu centrálnímu prostoru uchopitelné proporce a hřejivost. Halka a Dušan jsou kromě umělců také vášnivými kuchaři, posluchači hudby, vyznavači alternativní kultury všeho druhu a také sběrateli kuriozit. Propojením dvou ateliérů jsme společně vytvořili velkorysý obytný prostor, jehož dominantou je oheň – betonový krb s otevřeným ohništěm a integrovaná akumulační kamna a současně prostor pro solidní plynový sporák ze strany opačné. Součástí návrhu byla i nově přidaná venkovní „pavlač", která propojuje obytný prostor se spodní zahradou a nově vzniklou terasou v úrovni patra. Vedle ateliéru vznikla „kajuta" pro hosta a nové schodiště uprostřed dispozice prostor propojilo s novým, menším ateliérem v podkroví. Naopak směrem dolů v úrovni severní zahrady byl dům značně přestavěn s cílem nabídnout zde individuální pokoje dětí a ložnici rodičů, včetně hygienického a potřebného technického a servisního zázemí.

Živá vzpomínka

Kabinet kuriozit, dělící obytný prostor od schodiště, vrhá na protější stěnu roztodivné stíny. Pootevřenými dveřmi pod schodištěm prostupuje lihový odér tajemství skrytého zrcadlového baru. Prostorem zní živá hudba, na víko klavíru si kdosi odložil talířek s jednohubkou. Společensky unavení jedinci nabírají síly v pohodlném sofa, kdosi se pokouší o lenivý tanec. Část společnosti se baví na terase, kterou prorůstá ginkgo pana Harcuby. Halka a Dušan se v „novém" domě naprosto podvědomě začali věnovat sklu, které návštěvníky doprovází v podobě skulptur, svítidel nebo leptané vitráže v koupelně. Jako by si to dům přál. V ateliéru osvětluje malá lampička stránky skicáku na pracovním stolku, hudba se nese otevřenými dveřmi až sem. Kočky se domáhají vstupu do spíže, kterou provoněla vůně domácího uzeného. Ratolesti se věnují vlastní zábavě v pokojích přízemí a venku pár vytrvalců postává u rozdělaného ohně, jehož svit červeně osvětluje jejich tváře. Zavřete oči, přeneste se v myšlenkách v čase třeba do roku 1988; je pátek 6. prosince a Jiří Harcuba oslavuje šedesátiny. Z tmavého kouta v ateliéru se line bručivý zvuk basy, prostorem se nese známá vůně čehosi dobrého, příští rok bude revoluce – je každopádně jedno, jaký je rok, toto místo je vždy otevřené všem přátelům dobré vůle a vládne zde stále stejný duch a étos svobodného umění – svobodné společnosti.

• Typ domu: rekonstrukce
• Zastavěná plocha: 200 m²
• Užitná plocha: 350 m²
• Dispozice: 6+kk
• Konstrukční systém: dřevěný těžký skelet + zateplené zdivo
• Teplo: plynový kotel, podlahové topení
• Větrání: v části domu řízené větrání
• Autor arch. návrhu: MgA. David Maštálka, MgA. Lenka Kamenová, Ing. arch. Tereza Schneiderová, Ing. arch. Zuzana Sagitáriová / a1architects s.r.o., www.a1architects.cz
• Původní návrh: Ing. arch. Miloslav Matašovský
• Autor projektu: Ing. Jana Tůmová / S+S projekty
• Realizace: 2022