Každá redakční návštěva je jiná, protože každý dům žije se svými majiteli svůj originální příběh. Nahlédnout pod pokličku tomuhle konkrétnímu byl v pravdě výjimečně silný zážitek. Početná rodina, čítající mámu, tátu, psa a šest dětí, to už je slibný úvod do děje. Kulisy v podobě poměrně malého pozemku, obehnaného vysokým plotem a obklopeného pražským panelákovým sídlištěm, mohou na první pohled vypadat fádně, permakulturní zahrada ale každého návštěvníka okamžitě chytne za srdce.

Možná to není bydlení „jako ze škatulky", o to upřímnější a opravdovější má ale vyprávěcí styl. Tuhle parcelu koupili moje rodiče už před mnoha lety. Původně tu byla zahrádkářská kolonie, která postupně obrostla vysokými paneláky. Pole pohltila zvětšující se metropole. Stála tu jen chata v dezolátním stavu, a rodiče tu tak plánovali vybudovat rodinný domek. Jenže čas plynul, plány se měnily a pořád nebylo úplně jasné, jak to všechno dopadne. Já jsem mezitím vyrostl a potřeboval jsem vyřešit svou „bytovou situaci". Někde jsem narazil na modulární dřevěné domky, které se v základu (4 × 11 metrů) prodávaly za jeden milion korun. To by šlo, řekl jsem si, a navrhl rodičům, že si na (zatím) opuštěné parcele jeden takový postavím. Stranou, samozřejmě, aby až uzraje čas, mohli svůj stavební záměr realizovat. Člověk míní a život mění, znáte to. Realizace se zdržela o třináct měsíců, protože mi na stavebním úřadě házeli klacky pod nohy, takže co jsem si objednal jakožto svobodný a bezdětný mládenec, bylo v podstatě nedostačující už v době, kdy ráno přijel autojeřáb s naloženým hotovým a připraveným domkem, usadil ho na místo, šikovní řemeslníci připojili vodu, odpad a elektřinu a v půl čtvrté odpoledne jsme se mohli nastěhovat.

Vyhrála jasná a srozumitelná komunikace

Rodina rostla rychle. K prvorozeným dvojčatům brzo přibyla dcera a pak další. A v domku nám začalo být opravdu těsno. Když měla přijít na svět nejmladší dcera, bylo jasné, že s budováním rozhodně nejsme u konce. Moji rodiče navrhli, že nový dům si postavíme my a oni se časem přestěhují do toho menšího. Vzhledem k dobrým předchozím zkušenostem jsem nejdříve přemýšlel o modulární výstavbě, jenže pro potřebnou dispozici 5+kk mi to nakonec nepřišlo jako správné řešení. Ve stejné době realizoval zděný dům jeden můj dobrý kamarád, na stavbě se mu vyměnilo několik firem, hodně věcí si dělal subdodavatelsky a svépomocí, než dostavěl, zabralo to tři roky a zešedly mu u toho vlasy. A tak jsem začal hledat mezi dodavateli dřevostaveb, respektive jsem prohledával nabídky typových domů. Oslovil jsem pět dodavatelů, zareagovali ale jen dva. První ten, se kterým jsme si nakonec plácli. Proč? Komunikace byla od začátku jasná, srozumitelná, zdokumentovaná. Podklady exaktní, dohodnuté termíny nekompromisně dodržené. Znám více lidí, kteří si stavěli vlastní, většinou zděný dům, a nikdo z nich tohle nezažil.

Důkladná příprava předem se vyplatila

Vybrali jsme si typový projekt, ale chtěli jsme ho určitým způsobem upravit. Například rozšířit o půl metru. Projektant dodavatelské firmy všechno nakreslil a připravil podklady pro stavební řízení. Byly v pořádku, přesto trvalo skoro rok, než jsme v ruce drželi očekávané STAVBA POVOLENA. V té době jsme tak měli spoustu času na ladění všech náležitostí. Chtěl jsem jednoznačně dům v dokončenosti „na klíč", takže bylo třeba dopředu vybrat i interiérové dveře, podlahy, zařizovací předměty, vypínače a mnoho dalšího. Dostali jsme seznam doporučených výrobců a opět musím potvrdit, že i když jsme si toho oběhli víc, většinou jsme skončili právě u nich. Dne 25. 2. 2022 jsme tak v sídle firmy sestavili kompletní specifikaci. Musím kvitovat i mnoho dobrých rad, které nám firma v průběhu tohoto času dala. Rozmluvili mi některé mé výmysly, některé (bohužel) ne, a já teď s odstupem času uznávám, že měli ve všem pravdu. Holt, zkušenosti jsou nenahraditelné.

Stavba bez zdržení a problémů

V té době firma ještě nedodávala základovou desku (dnes si myslím, že už to dělají), takže to byla jediná subdodávka, kterou jsem si musel zajistit sám. Naštěstí se mi podařilo přesvědčit jednoho mého zákazníka, který má stavební firmu, a udělal jsem s ním velmi dobrou zkušenost. Všechno klaplo, a když si firma, která dodávala dřevostavbu, přijela desku zaměřit, byla s přesností naprosto spokojená. Hned potom dům zadali do výroby. A pak už všechno jelo jako na drátkách. Hrubá stavba proběhla za jeden den a další byla hotová střecha, dokončovací práce v interiéru pak pokračovaly každý další den. Protože jsme bydleli v původním domku, koukali jsme stavbařům stále pod ruce. Dům nám předali 20. 12. 2022, ale protože jsme to nevydrželi, defacto jsme se do něj nastěhovali už 17. Prostě jsme se tam šli podívat, bylo nám v něm neskutečně příjemně, volný prostor, čerstvý vzduch, spousta světla, nechtělo se nám už vracet zpátky. Toho všeho si po několika letech ve „studii minimálního bydlení" skutečně ceníte.

Hodila by se rekuperace a chytré vypínače

V rámci své mentální přípravy na vaši návštěvu jsem poctivě zpytoval svědomí, protože jsem tušil, že se zeptáte: co byste dnes udělal jinak? A s čistým svědomím mám odpověď: nic. Nebo respektive nic, co se samotné stavby týká. Jsme tu prostě spokojení. Díky větší ploše se dramaticky zvýšila kvalita našeho života. Je tu mnohem menší vlhkost, čistší vzduch, víc světla, děti jsou zdravější. Za ty dva roky jsme neobjevili nic, co by nefungovalo tak, jak má. Asi bych si dnes pořídil rekuperaci, kterou jsme v menším domě měli, ale tady už to byl celkem dramatický rozdíl v ceně a já jsem si řekl, že když to bude potřeba, tak prostě vyvětráme. Ne, že by to bez ní nešlo, ale zejména v zimě by jistě byla komfortnější. Máme tepelné čerpadlo a podlahové vytápění v celém domě a na tom bych rozhodně nic neměnil. Během pár týdnů jsem nastavil topnou křivku tak, aby nám přesně vyhovovala, a teď už to funguje úplně samo, bez jakéhokoliv našeho zásahu. Z účtů za energie se taky nehroutíme, na dvojnásobné ploše platíme polovinu toho, co dříve. Dům je velmi dobře izolovaný a rychle se vyhřeje. Taky už bych si nedával bílou dlažbu do chodby, to byl jeden z mých ne úplně šťastných nápadů, který jsem si prosadil. A možná ještě jeden poznatek: až budete plánovat dům, promyslete si, jaká v něm chcete světla. My jsme se nakonec rozhodli pro ta chytrá, která mění barvu a intenzitu v průběhu dne a mají různé přednastavené režimy, nicméně namísto chytrých máme klasické vypínače, a tak někdy nevíme, jak se světla rozsvítí.

V souladu s přírodou

Zahrada asi není úplně tradiční. Nebo spíš bych řekl mainstreamová. Razím zásadu, že by člověk neměl přírodu moc regulovat, spíš se s ní naučit žít, takže tady vidíte přirozený výběr v praxi. Špendlík vyrostl z pecky, kterou vyplivly děti. Ořešák ze zakutáleného ořechu. Borovici přinesl kamarád v kýblu, do kterého zasadil šišku. Jabloň je jediný původní strom, jostu nám dal soused ve formě lehce zakořeněného klacku. Spoustu keřů a stromů jsem tu ale samozřejmě vysadil i „uměle", se záměrem vytvořit zahradu jedlou, plodící v průběhu co nejdelšího období. Takže tu máme jedlý kaštan, kalinu, zimolez, ostružinu, muchovník, komuli, která přitahuje motýly, moruši, hlošinu, rakytník nebo kustovnici. Taky tu s úspěchem množíme ozdobnici, vysokou travinu, která tu různě vytváří zákoutí a předěly. Hnojíme a mulčujeme jen posekanou trávou. Pokusil jsem se o bylinkový kopeček, občas tu narazíte i na něco trochu okrasného, jako jsou narcisy a tulipány. Třímetrový pás za menším domem je taková „no go" zóna, nechaná úplně na pospas, protože se říká, že alespoň 15 % zahrady máte nechat zvířatům. Žijí tam hlavně ježci, kteří nám výkonně požírají slimáky. To je o dost lepší řešení než sypat po zahradě jedovaté granule. A můžu vám říct, že děti tuhle džungli milují. Mají tu spoustu svých zákoutí, pořád vymýšlejí nové hry, zabaví se. Díky bujné vegetaci je v létě na zahradě i o pět stupňů méně než venku na ulici. A žili šťastně až do smrti Asi by se hodil nějaký závěr. Jenže tenhle příběh ještě rozhodně není u konce. Práce je tu, jak vidíte, pořád ještě spoustu, ale život nám do plánů rád hází vidle. Zase se ale nenudíme. Asi tu nemáme uklizeno podle hotelového standardu, anglický trávník u nás nenajdete a na ty golfové hole, které mám zaparkované v pracovně, se už dvanáct let jen práší, ale neměnil bych. Jsme v naší džungli uprostřed sídliště jednoznačně šťastní a spokojení.

• Typ domu: nízkoenergetický
• Zastavěná plocha: 78,9 m²
• Užitná plocha: 122,4 m²
• Dispozice: 5+kk
• Konstrukční systém: difuzně otevřený prefabrikovaný panel MARTINICE GROUP DifuECO ENERGO
• Teplo: teplovodní podlahové vytápění, tepelné čerpadlo
• Součinitel prostupu tepla stěnou: U = 0,15 W/m2 K
• Autor projektu: Martinice group
• Realizace: 2022, Martinice group, www.martinicegroup.cz