Krušné hory kdysi stály za svým jménem, ale naštěstí už dávno krušné nejsou. Zdecimované porosty 80. let vystřídala bujná zeleň zdravých lesů, jsou krásné na pohled i na pobyt. Přitahují proto stále více lidí, kteří sem jezdí na dovolenou, pořídí si zde chatu nebo se sem přestěhují natrvalo.

Lucie a Radim se nejdříve rozhodli pro v pořadí druhou volbu, kterou časem přehodnotili na třetí. V době, kdy hledali pozemek tehdy ještě na stavbu chaty, naskytl se volný právě v této malé obci s dobrou dostupností do okresního města. „Pozemek jsme si zamilovali na první pohled," vypráví Lucie, „tedy vlastně ten úžasný výhled, který tady máme. Od počátku jsme počítali s tím, že budeme dům využívat pro víkendové a prázdninové pobyty, jako chatu. Že tady zůstaneme, začalo být jasné teprve až při dokončování stavby...

Vytipovali jsme několik firem a nakonec jsme vybrali pana Pavlíčka, s nímž jsme si rozuměli i po lidské stránce. Pak už jsme ani neposuzovali cenu a rozhodli se pro něj. Vždycky jsme se na všem dohodli, vyšli si vstříc a vše se vyřešilo vzájemnou domluvou. A celý tým byl úplně úžasný. V oboru se pohybuji dlouho, a takový přístup a pracovní morálku jsem dávno neviděla.

Jak měl dům vypadat a co v něm naopak být nemělo?

Byl to už náš třetí dům, představu jsme proto měli celkem jasnou. Záleželo nám na tom, aby kompletní řešení stavby mělo hlavu a patu, bylo logické a účelné. Pro mě byla důležitá kuchyně propojená s obývacím pokojem, se společenskou místností. Vařím často a komunikace je pro mne i pro nás všechny zásadní. Rádi se scházíme, diskutujeme, povídáme si... A protože jsme na počátku vycházeli z předpokladu, že půjde o chatu, za nejpodstatnější jsme považovali co největší společenský prostor. Jsme rozvětvená rodina a dům v Praze není velký, když jsme se v něm všichni sešli, bylo tam těsno. Takže jsme tady chtěli společenskou místnost s velkým stolem a otevřenou galerií s ochozem v podkroví. To vše dodává spolu s otevřením místnosti do krovu a proskleným průčelím interiéru na vzdušnosti. Naopak místnosti na spaní jsou malé – na přespání stačí a nezabírají místo pobytovým denním prostorám. Důležitá byla také orientace domu na pozemku vůči světovým stranám a umístění terasy – část je na sever, část na jih, takže ji lze využívat během celého dne.

Projevilo se za dobu, co v domě bydlíte, nějaké chybné řešení?

To ani ne, drobné potíže spíše vyplynuly z faktu, že původně měl dům sloužit jako chata. První změnu, přesunutí ložnice z podkroví do přízemí, jsme zvládli ještě před dokončením srubu. Určitým nedostatkem, který se nám napravit však nepodařilo, je málo úložných prostor, na chatě nejsou třeba, zatímco v domě k trvalému bydlení ano. Není zde žádná šatna, jen technická místnost s pračkou, sušičkou a kotlem. Zachránilo nás manželovo přání, aby tady byla velká trojgaráž. Takže tam máme uloženo sportovní vybavení, sezónní oblečení pro celou rodinu, zahradní nářadí a další věci, které se za 25 let manželství nashromáždí. Z tohoto pohledu bylo stěhování vlastně výhodou, protože při takové příležitosti člověk vždycky zjistí, že spoustu věcí nepotřebuje. Ale pokud jde o vybavení, jsem naopak zcela spokojená. Všechno velmi dlouho promýšlím do posledního detailu, ale když se rozhodnu a seženu opravdu to, co chci, už nic neměním. Takže mnoho věcí v domácnosti máme dlouho, jsme k nim ohleduplní a vedeme k tomu i děti. Nábytek není zničený – není to běžná spotřební věc – dalo mi práci ho sehnat, a v neposlední řadě ho mám ráda a nechci se s ním rozloučit, ale používat ho, dokud bude sloužit, protože miluji dřevo (proto také máme srub) a dřevo stárne do krásy.

Odkud berete vodu, máte studnu?

Ne, obec má vlastní rezervoár na vodu, takže vodu bereme odtud, mírný nedostatek se projevuje v létě nebo v době, kdy je dlouho sucho, jako je to nyní. Není tu veřejná kanalizace, takže máme vlastní čističku s třemi nádobami, do třetí nádoby jde přečištěná voda z čističky a voda ze střechy, a tou zaléváme. Rozhodovali jsme se mezi septikem a čističkou, ale septik představuje pro čtyřčlennou rodinu velké provozní náklady, neboť je třeba alespoň dvakrát měsíčně vyvážet.

Jak probíhala spolupráce s firmou?

Jsem designér, celý dům jsem si vymyslela sama. Manžel si přál v domě tři věci (trojgaráž, velkou terasu a velkou televizi) a zbytek nechal na mně. Nejdříve jsem tedy dům načrtla a nechala si projekt zpracovat od architekta. Od počátku jsem měla jasnou představu, ze které jsem neslevila, vše jsem důkladně promýšlela... Příprava projektu trvala dva roky, pak jsme řešili provedení s panem Pavlíčkem, někdy z jeho pohledu i věci nezvyklé a zbytečně komplikované, ale ty dělají dům zajímavým – třeba přiznaná nerezová komínová roura vedená středem domu nebo skleněné zábradlí. Ve výsledku je dům podle našich představ. Navíc jsem také díky své profesi odevzdala panu Pavlíčkovi podrobné výkresy instalací a zařízení koupelny, umístění světel, rozmístění nábytku v interiéru, s čímž byl velmi spokojený, protože měl vše dopodrobna rozvržené předem.

Jak jste spokojeni s domem? Změnili byste něco?

Jediné, co nám zde chybí, je zmíněná šatna, jinak jsme s domem maximálně spokojeni, velmi dobře se nám zde žije.

Zastavěná plocha: 125 m² + venkovní terasy
Užitná plocha: 187 m²
Konstrukční systém: srubová konstrukce z lepených sušených hranolů s dřevěnou izolací a obkladem
Ošetření stěn: interiér – matná lazura s šedým nádechem, exteriér – olejová lazura
Teplo: tepelné čerpadlo, přízemí vodní podlahové topení, podkroví sálavé panely, doplňkový zdroj – krb
Realizace: WOOD–LIFE CZ s.r.o., www.wood-life.cz