Zatímco tělesně-pohybová inteligence s věkem chátrá, ta vizuálně-prostorová odolává. Alespoň u těch lidí, kteří ji pravidelně používají. Na rodinném domě ve Svojeticích je zvláště patrná. Nosnou ideou byl objekt vnitřně otevřený, propojený a komunikující se zahradou. Bylo třeba najít detaily, vidět celek a přitom naplnit sen o nepřetržitém prostoru. Pohledem z ulice je škoda, že dům není vidět. Forma i obsah se zde totiž noblesně potkaly.

Když přijde na bydlení ve vlastním domě, neměl Miroslav problém. Zrekonstruovaná prvorepubliková řadovka v klidné říčanské čtvrti, s pěknou zahradou hned u lesa mu vyhovovala. Bod zlomu nastal až s narozením dvojčat. Bylo jasné, že do budoucna rodině malý 3+1 nebude stačit. K myšlence novostavby přispěl i fakt, že jeho firma disponovala dostatečně velkým pozemkem se statutem stavební.

„Vždycky jsem tvrdil, že pokud bych musel stavět, tak jedině dřevostavbu, patrovou kostku," vyznává se Miroslav. „Ani nevím, jaká kritéria mě tomu přivedla; prostě mi byl dřevěný dům sympatický. To patro mi architekt rozmluvil kvůli začlenění domu do okolí. Teď jsem za to rád. Vlastně i za vyřízení stavebního povolení, autorský dohled nad realizací a hlavně za jeho invenci obecně."

Vizuálně prostorová koncepce domu z ateliéru Davida Mateáska hledá v okolí jen těžko srovnání. Propojení vnějšku s vnitřkem a opačně vyvolává dojem přirozeného cyklu, mimovolného běhu věcí a dějů. Jako by dům promlouval se svými obyvateli a přenášel informaci do svého okolí. Tak přirozeně, jak by to v rodině mělo být. Koloběh vzduchu, barev a světla ve velkorysých proporcích stavby zosobňuje dynamiku, s jakou se v něm lidé probouzejí a usínají. Připomíná proměnlivost ročních období, která se jen pomalu kutálí za oponou prosklených stěn. „Během stavby snad nebylo dne, kdy bych číslo pana architekta nevytočil," vzpomíná Miroslav. „Stále jsem měl pocit, že to bude malé! Ale on mi se stoickým klidem stále dokola opakoval – nebude."

Pro představu – obytná plocha zabírá sto padesát pět metrů čtverečních, z nichž většina volnoprostoru bez příček obsáhla kuchyni, jídelnu, obývák i dvě chodby včetně zádveří. Objem vzdušnosti umocňuje i poměrně vysoký strop, sklánějící se jen před nutností prostoru zázemí.

Interiérem se zabýval Miroslav dlouho. Vybíral i podle časopisů, rozhodnout se ale sám nedokázal. Podpis architekta je proto patrný i v prvcích vnitřního zařízení. „Vnímám ten prostor, polohu dětí i moji v něm, a myslím, že práce architekta i stavební firmy dalece přesáhla moje představy. Nemusel jsem se, a stále nemusím, prakticky téměř o nic starat, jen zaplatím elektřinu a občas nechám vyvézt jímku. Cítíme se tu šťastni a spokojeni, neměnil bych; vůbec nic. Zůstal mi ještě sen o zimní zahradě a musíme dodělat zastínění terasy. Ale už si začínám pohrávat s myšlenkou na další dřevostavbu. Tentokrát něco z kategorie roubenky; máme totiž rádi hory a chceme tam mít nějaké víkendové doupě."

Zastavěná plocha 190 m2
Užitná plocha 150 m2
Spodní stavba základová deska, nepodsklepeno
Konstrukční systém nosná konstrukce z fošen 40×140 mm
Tepelná izolace skelná vata Knauf Insulation
Fasáda obklad vodorovnými modřínovými palubkami, fasádní obkladové desky Cembonit, omítka
Střešní krytina hydroizolační PVC fólie Multiplan
Okna dřevěná, U = 0,90 W/m2K
Podlahy marmoleum, dlažba
Teplo tepelné čerpadlo vzduch/voda Inverter, 11 kW, záložní zdroj elektrická topná patrona 6 kW
Skladba stěny (směrem zevnitř) sádrokartonové desky, instalační rošt + izolace, OSB desky, nosná konstrukce z fošen 40×140mm + izolace, vodorovný rošt + izolace, pojistná hydroizolace, provětrávaná mezera, fasádní obklad (desky Cembonit nebo modřínové palubky)
Celková tloušťka stěny 34 cm
Součinitel prostupu tepla U stěnou 0,15-0,16 W/m2K
Projekt Ing. arch.MgA. David Mateásko, Studio M.A.D., www.mad-arch.com
Realizace Penatus s.r.o., www.penatus.cz, 2013–15