Mirek byl toho názoru, že dům si staví jen ten, kdo si chce zkazit život. Dnes se každý den vrací nabít energii do modřínem oděné stavby, kde ho vítá nejen rodina, ale také jeho sbírka fotografií. Ten nejkrásnější obrázek je ovšem každý den jiný, zdobený dominantami hradů Žebrák a Točník – zdejší úchvatná krajina. Jakže se to tedy říká... nikdy neříkej nikdy?

Žilo se mi hezky, v krásném bytě uprostřed Prahy, ale nejenže se moje sbírka zvětšovala a potřebovala více prostoru, ale přestával mi vyhovovat charakter života v centru města. Moje stresové povolání potřebovalo protiváhu. Další zastávkou byl byt v Berouně, odkud jsem běhal dlouhé trasy do okolí. Sedával jsem na pozemku naproti hradům Žebrák a Točník a kochal se. Když jsem na tomto místě jednou potkal místní starostku, která obcházela parcelu a informovala mě, že je k prodeji, neváhal jsem téměř ani minutu. Své ženě jsem tehdy řekl: Postavím ti dům. A tak se začal odvíjet příběh Domu pro Markétku.

S architekty se to lépe táhne

Měl být šetrný k životnímu prostředí s nevelkou zastavěnou plochou (což přirozeně vyloučilo bungalov) a s atriem uprostřed pro vystavení fotografií a obrazů. Pro spolupráci jsem zvolil uskupení mladých architektů, kteří mě nadchli svým entuziasmem. Obecně si myslím, že by domy měli navrhovat architekti. K soudu přece také chodíme s právníkem. Vděčím jim nejen za dobrý komplexní návrh, ale také řadu drobných, ale důležitých vychytávek, jako je například pootočení podélné osy domu o devět stupňů od jihu směrem k západu, což přináší hned několik výhod: máme více soukromí, protože jsme odkloněni od sousedního objektu, máme přímý výhled na protější hrady a také větší zážitek ze slunce během dne.

Dům respektuje tvar pozemku. Bylo použito minimální navážky a strhávání terénu. I z tohoto důvodu jsou v objektu čtyři různé výškové úrovně. Nutno dodat, že bez schopného dodavatele, který vše překlopil z virtuální do té skutečné reality, by to rozhodně nešlo. Stavba je zkrátka výsledkem týmové spolupráce.

Kuchyně je důležitým místem

Ohniskem dispozice je kuchyně v přízemí domu propojená s obytným prostorem, otevřená do zahrady a propojená s terasou. Naše zkušenost je, že se většinou všichni i s návštěvou tlačí v malé místnosti kuchyně. Proto jsme chtěli mít takové řešení, které umožní vařit a být v propojení s ostatními lidmi i prostorem. Ze začátku jsem váhal, jestli ostrůvek i kvůli vnitřnímu prostoru nepřisadit až ke stěně, ale takhle je to daleko lepší. Člověk nemusí pořád koukat do stěny a otáčet se. Výšku kuchyňské linky jsme zvedli na 110 centimetrů, takže je trošku jako barový pult. Jsme s tímto řešením moc spokojeni. Nechybí samozřejmě atrium otevřené až po střechu, kde jsou rozmístěna moje oblíbená díla. Dominantou je betonové schodiště s bílým kovovým zábradlím. Aby zábradlí sedělo opravdu přesně, muselo být schodiště betonováno přesně podle něj. Jako když se dělají otisky zubů u zubaře.

Stavba si nás hýčká (nejen) teplem

Dům se i z hlediska teploty chová báječně. Všichni myslí, že zde máme zimu, přitom nás dům naprosto zhýčkal – běžně zde máme 25 stupňů. Betonové podlahy akumulují slunce, které prosvítá bohatě prosklenou fasádou, takže je v něm téměř pořád krásně teplo. Výdaje za vytápění a ohřev vody jsou za rok zhruba 13 000 Kč. Zdrojem je tepelné čerpadlo země-voda, teplo pak rozvádí po domě podlahové vytápění, které příjemné prohřívá podlahu z epoxidové stěrky. Dům plní přesně to, co jsem chtěl, jsem nadšený. Je místem, kde čerpám energií, když se vracím unavený z práce, zahradničím nebo sedím se sklenkou vína a kochám se obrazy a výhledy do různých směrů. Jsem tady zkrátka naprosto spokojený.

Zastavěná plocha: 91 m2
Užitná plocha: 150 m2
Konstrukční systém: two by four, difuzně otevřená konstrukce
Tepelná izolace: čedičová vlna
Fasáda: sibiřský modřín
Střešní krytina: falcovaná střešní krytina (barva šedá, stojaté drážky po 300 mm)
Okna: dřevo, trojskla
Podlahy: epoxidové stěrky
Teplo: tepelné čerpadlo, podlahové vytápění, příprava na krb
Skladba stěny (směrem zevnitř): interiérový obklad – březová překližka s bílou lazurou tloušťky 16 mm, laťový rošt 60/40 mm (instalační prostor) + výplň z čedičové vlny, sádrovláknité desky Fermacell tloušťky 12,5 mm, dřevoštěpkové desky OSB 4PD tloušťky 12 mm s prolepením spár, KVH řezivo – sloupek 50/140mm + výplň minerální izolací z čedičové vlny, difuzní dřevovláknitá deska DHF tloušťky 13 mm, horizontální laťování 40/60 mm á 625 mm tloušťky 60 mm výplň minerální izolací z čedičové vlny, difuzní fólie Standard, vertikální laťování (impregnované) 60/40 mm, tloušťky 40 mm, provětrávaná vzduchová mezera tloušťky 40 mm, exteriérový horizontální obklad – sibiřský modřín 20/200mm tloušťky 20 mm
Celková tloušťka stěny: 360 mm
Projekt: studio Mjölk architekti, spolupráce na studii architekt Pavel Nalezený
Realizace: PENATUS s.r.o., 2013