Kamila a Stanislav dospěli do stadia, kdy potřebují mít, jak říkávaly babičky, „ruce v hlíně." Jejich pracovní náplň je stále dost rušná, mají hodně zaměstnanců, tři dcery, z nichž nejmladší je pár týdnů, a bydlením v nízkoenergetickém domě na kraji Teplic si splnili sen. Na první pohled zaujme citlivé, jemné a přesto nápadité a osvěžující barevné ladění, které prostupuje jednotlivými částmi domu i jeho bezprostředního okolí.

Oba dva jsme byli před stavbou laici bez zkušeností, ale přesto jsme chtěli mít vše k obrazu svému, takže i když jsme si na pomoc přizvali projektanta, designérku a zahradního architekta, v období příprav jsme výběrem strávili hodně času. Zpětně je ale jasné, že pomoc odborníků je nedocenitelná a každá jejich rada nám hodně času i nákladů pomohla ušetřit. Dům navrhl náš rodinný přítel František Kuncl. Když viděl pozemek ve tvaru dvojitého lichoběžníku, se sklonem do dvou směrů, stávající tvar domu ho napadl jako první, říkáme tomu „rohlík."

Cesta k barevné harmonii

Věděli jsme, že v exteriéru bude dost pohledových dřevěných prvků, takže bylo jasné, že ve stejném designu musí být i plot. Ostatní se odvíjelo postupně. Designérka Blanka Běhounková navrhla místo černé střechy jemnější antracitovou, s ní jsme sladili i barvu plastových oken – o dřevěných nás nikdo nepřesvědčil, že by byla lepší.

Barvy exteriéru by se měly odrážet v interiéru, takže i uvnitř jsme volili přírodní barvy v tlumenějších odstínech, jen tu a tam doplněné kontrastujícím prvkem. V interiéru jsme začali kuchyní, která je v obývacím prostoru dominantní – jakmile jsme se shodli na barvě cappuccino, světlé podlahy už byly jasnou volbou. V celém domě kromě ložnic je podlaha jednotná. Chtěli jsme vinyl – nezničitelnou, krásnou krytinu z jednotlivých kazet, které je možné v případě potřeby snadno vyměnit. Jen před sedačkou v obýváku je část dřevěné podlahy, opět tón v tónu.

Promyšlené pohodlí

Obývací pokoj v jednom otevřeném prostoru s kuchyní a jídelnou jsme zvolili proto, aby Kamila nebyla zavřená v kuchyni. Trvali jsme na velkém jídelním stole, sami jsme si ho navrhli a konstrukci nechali vyrobit ve vlastní továrně na zpracování tenkých plechů. Ale dnes je stejně hlavní komunikační zónou barové sezení na pomezí obývacího pokoje a kuchyně – snídaně, svačiny a někdy i večeře se odehrávají právě tady.

Důležité pro nás bylo propojení vnitřního obývacího prostoru s terasou s vyhřívaným bazénem. Celý den je kam si sednout do stínu. Na pomoc jsme si při plánování vzali program, který umožňuje nasimulovat, kam svítí slunce v průběhu celého roku, v kteroukoli denní dobu. Posuvná francouzská okna na terasu máme otevřená prakticky stále, což bylo i jedním z důvodů, proč jsme stavěli dům v nízkoenergetickém a nikoli pasivním standardu. Druhým důvodem bylo to, že jsme měli důvěru ve stavební konstrukci, která pro nás i v „jen" nízkoenergetickém provedení funguje výborně.

Původně jsme začali naivně s variantou, že nebudeme stavět garáž. Zdá se nám jako zbytečný luxus parkovat auto v místnosti, která stojí stejně nebo téměř stejně jako obývák. Technickou místnost jsme původně zvětšovali a zvětšovali, s tím, že se do ní musí vejít šest kol (Stanislav je úspěšný cyklista). Nakonec jsme ustoupili a do přední části garáže kromě kol umístili i malou dílnu, do zadní pak saunu se sprchou a venkovní vířivku.

I s vířivkou a saunou o třetinu méně za energie

Ačkoliv tu je všechno na elektřinu, včetně sauny a trvale vyhřívaného bazénu i vířivky, energie nás stojí o třetinu méně než v původním bytě o rozloze 130 m2 v činžovním domě.

V celém domě je podlahové topení. Nejprve jsme k němu neměli moc důvěru a považovali jsme je za investici navíc, ale přesvědčilo nás, že lze topit na nižší teplotu a radiátory nezabírají místo. Dnes vlastně vytápíme jen dětské pokoje, v ložnici máme raději zimu, i když s námi spí nejmladší měsíční dcera.

Pro tepelnou pohodu nám v zimě stačí přiložit dvě tři polínka do krbu a teplota rychle vystoupí na 25 – 26 °C. Pak obývací pokoj postupně chladne až do rána, kdy je tu opět příjemných 21 °C. V letních vedrech zase příjemnou vnitřní teplotu dobře udrží venkovní hliníkové zatmívací rolety, v pokojích málokdy stoupne teplota nad 23 °C.

Připravila Agáta Jankovská
Foto Martin Zeman

Zastavěná plocha: 175 m2
Užitná plocha: 150 m2
Spodní stavba: betonová základová deska
Konstrukční systém: difuzně otevřená konstrukce ATRIUM DifuTech IZO COMFORT
Tepelná izolace: minerální izolace PURE ONE, dřevovláknitá deska
Fasáda: difuzně otevřená bílá omítka, břidličný obklad
Střešní krytina: černá alpská taška
Okna: plastová s oboustranným dekorem, zasklení izolačními trojskly 0,6
Podlahy: vinyl, ložnice – koberec, zádveří – dlažba
Teplo: elektrokotel, podlahové vytápění v celém domě

Skladba stěny směrem zevnitř: interiérová povrchová úprava bílý nátěr, sádkrovláknitá deska, instalační předstěna s tepelnou izolací, parobrzdná deska, dřevěná konstrukce s tepelnou izolací, dřevovláknitá deska, difuzně otevřený omítkový systém
Celková tloušťka stěny: 336 mm
Součinitel prostupu tepla U stěnou v řezu tepelnou izolací: U=0,14 W/m2K