I když to není zdaleka tak časté, jak by mohlo být, existují i stavebníci, kteří přímo vyhledávají starší pozemek ve stávající zástavbě, kterému by mohli vdechnout nový život. Návštěva v moderní dřevostavbě obalené plechem byla velmi příjemným zpestřením jednoho horkého letního dne.

Hledali jsme pozemek ve staré zástavbě s malou výměrou, protože jsme se nechtěli starat o velkou zahradu. Satelitní pole nových domů nás neoslovovala, chtěli jsme také město s funkční infrastrukturou. Neměli jsme štěstí s hledáním, rozhodli jsme se proto zadat si poptávku. Na tu nás kontaktovala realitní agentka, která prodávala dům, jehož majitelka nechtěla údaje o prodeji dát na internet. Tak jsme přišli k sice do poslední chvíle obývanému, ale hrozně zchátralému maličkému domečku v neuvěřitelně zarostlé zahradě. Na pozemek jsme se jeli podívat poprvé v listopadu, za čtyři dny jsem měl hotový návrh, který se už pak významně neměnil. Další Vánoce už jsme slavili v novém. Zkrátka klasický příběh dřevostavby.

Záludné financování
Pro dřevěnou technologii jsem se rozhodl téměř okamžitě. Zaprvé jsem na úzkém pozemku potřeboval efektivně využít každý centimetr (přineslo mi to 15 cm na každé straně domu, užitná plocha narostla o deset procent) a také jsem chtěl postavit rychle. Samozřejmě má dřevostavba i své nevýhody. Hluk mezi patry se přenáší více než ve zdivu a také se dům v létě rychleji vyhřeje. Zřejmě by tomu pomohlo nucené větrání s rekuperací, na které nakonec při stavbě nezbyly peníze; dnes po zkušenostech bych ho určitě chtěl za každou cenu.
Starý dům byl ve špatném stavu, navíc prostorově nevyhovoval, rozhodli jsme se ho proto odstranit. Protože původní návrh počítal se zachováním malého sklípku, bylo možné stavbu ohlásit jako rekonstrukci, přestože se celá vrchní stavba měnila. Problém se stavebním povolením nebyl, s bankou už to bylo trochu horší. Brali jsme si hypotéku na pozemek se stavbou, kterou jsme vzápětí zbořili a zničili tak zástavu. S tím banka souhlasila, další peníze měla uvolnit až po začátku stavby nového domu. Když jim však dorazila dokumentace, odpověděli, že podle jejich měřítek se u rekonstrukce musí zachovat minimálně 30 procent původní stavby, což u nás neplatí, a potřebují tak od nás platné stavební povolení na novostavbu. Kolečko s úřady tak začalo nanovo a i když všechno proběhlo bez problému v nejkratším možném termínu, stavba se zdržela o celý měsíc.

Důležité jsou detaily a provedení konstrukce
Stavební firmu jsem vybíral pečlivě. Hlavně jsem se u každého kandidáta jel vždy podívat na probíhající stavbu. Prohlídka hotového domu podle mě u dřevostavby nemá smysl. To důležité, konstrukce a detaily, je zaklopené sádrokartonem a kvalita provedení je u této technologie alfou a omegou. U Tesařství Tůma jsem byl příjemně překvapen, na stavbě měli čisto, detaily precizně provedené, byla s nimi dobrá domluva. Nikdy za celou dobu výstavby jsem neslyšel, že by něco nešlo, nebo že si vymýšlím hlouposti. I záludná přání brali jako výzvu a vždy se k nim postavili čelem, za celou dobu si nevzpomínám na nějaký větší zádrhel. Velmi odvážně se pustili i do mého zadání instalovat plechový obklad na čelní fasádu v jednom kuse, tedy v délce 11 metrů, a to byla zrovna jedna z věcí, u kterých si museli trochu zanadávat. Fasáda obecně procházela hodně materiálovými variantami, od neošetřeného dřeva přes cembonitové desky až nakonec zakotvila na černém ocelovém plechu. Ten mi téměř všichni rozmlouvali, ale myslím, že výsledný efekt stojí zato. Navíc je to dokonale bezúdržbové, rohy označkované od psů stačí jen občas ostříkat hadicí.

Za rok bylo hotovo
Nový dům se začal stavět na konci května technologií lehkého dřevěného skeletu. Na místo se tak přivezly dlouhé KVH profily a konstrukce domu vyrostla za neuvěřitelných pět dní. I když mi bylo jedno, zda se bude stavět na místě nebo z předpřipravených panelů, na KVH řezivu jsem trval. Surové dřevo se kroutí a praská a jen těžko dosáhnete zamýšleného výsledku. Díky takto připraveným trámům a sloupkům bylo možné překonávat i větší rozpětí a udělat tak celou stavbu vzdušnější. V polovině prosince bylo kompletně hotovo, a to i s měsíčním neplánovaným zdržením, a 17. prosince jsme se stěhovali do nového. Podle plánu jsme tak v novém domě oslavili první Vánoce.

Dagmar Šimonová

Velikost pozemku: 284 m²

Zastavěná plocha: 83 m²

Podlahová plocha: 105 m² + terasy

Spodní stavba: železobetonové pasy a základová deska

Stavební systém: lehký dřevěný skelet

Tepelná izolace: minerální vata

Fasáda: vlnitý plech a silikonová omítka

Střecha: plochá

Okna: dřevěná eurookna v antracitovém laku

Zasklení: izolační trojsklo

Podlahy: dřevěné bělený dub, velkoformátová dlažba, koberec

Vytápění (zdroj): elektrokotel, krbová kamna

Topení: teplovodní podlahové + radiátory

Skladba stěny od interiéru: sádrokarton 15 mm, systémový rošt 80 mm, OSD deska 15 mm, nosná konstrukce z KVH řeziva 120 mm, difuzní dřevovláknitá deska 13 mm, tepelná izolace 80 mm, silikonová omítka 5 mm/kontaktní protivětrná fólie, vertikální dřevěný rošt 40 mm, plechový obklad

Celková tloušťka stěny: 320 mm omítka/ 370 mm obklad

Hodnota U stěny: 0,14 W/m²K

Hodnota U střechy: 0,12 W/m²K