V rodné vsi si na nejvýše položeném místě postavili dům ve stylu horské chaty
Redakce | Úterý, 28. červenec 2020 |
Na jednom z nejvýše položených pozemků v rodné vsi si Eliška s Milanem postavili rodinný dům ve stylu odlehčeného chaletu. Člověk od něj nemůže odtrhnout zrak. Vypadá přesně tak, jak bychom čekali od domu člověka, který staveb nejen z těžkého dřevěného skeletu realizoval více než stovku.
Horská chata k dlouhodobému bydlení
Táta je stavař, bratr truhlář, začínal jsem s nimi stavět už na škole. První dům jsem postavil asi před jedenácti lety, dnes jich stavíme kolem patnácti ročně. Dům jsme si navrhli sami. Od začátku jsme chtěli horský styl, horskou chatu – takový chalet. Ne úplně těžký, klasické chalety mívají přece jen těžší atmosféru, s drásaným dřevem a tak. Chtěli jsme, aby to tu bylo příjemné na dlouhodobé bydlení. Vždycky jsem si říkal, že až budu stavět svůj dům, bude to těžké. A také bylo, za definitivní jsme považovali asi až sedmou verzi, a to jsme se u všech možných variant na většině věcí shodli. Člověk je přece jen svým řemeslem postižený.
Na vážkách jsme byli s prosklenými plochami. Eliška nemá ráda „výkladní skříně" a chtěla sklo aspoň rozčlenit, aby to nebyla jednolitá tabule. Ale k těžkému skeletu velká skla patří a každý, kdo zpočátku váhá, nakonec připouští, že zvyknout si trvá asi tak pět minut. Navíc máme venkovní rolety, a pokud bychom chtěli soukromí, můžeme je stáhnout. Vlastně je využíváme jen v létě kvůli zastínění, udrží teplotu do 25 °C, i když je venku ke čtyřicítce, samozřejmě pokud nevětráme a nepouštíme si sem teplý vzduch zvenčí.
obr.: Terénní úpravy kolem domu se dělaly nadvakrát. Poprvé před zahájením výstavby, podruhé, když byla stavba dokončena a majitelé si mohli vyzkoušet, jak sem zapadá a jaký mají z prostoru pocit. Chtěli, aby terén působil přirozeně, ale přeci jen požadovali trochu soukromí. Foto: Martin Zeman
obr.: Tvarosloví domu je charakteristické pro horské chaty, interiér je uzpůsobený pohodlnému trvalému užívání. Foto: Martin Zeman
obr.: Pozemek, který prý od cesty vypadal dost nenápadně (na to, aby odhalil svoje hlavní kouzlo, si člověk musel vylézt o kus výš), si majitelé vybrali právě kvůli výhledu. Foto: Martin Zeman
obr.: Čisté a jednoduché linie, vyvážené proporce a ušlechtilé materiály dokázaly nemožné. Je těžké se rozhodnout, jestli dřív obdivovat výhled, nebo dům. Foto: Martin Zeman
Podlaha z betonu
Ač spodní stavba vypadá jako zděná, dům stojí na třech pilířích, mezi nimiž jsou dřevěná vrata. Původně tu suterén ani neměl být, v plánu byla jen horní stavba, ale náklady nebyly o mnoho vyšší a úložných prostor není nikdy dost. Obvodové sloupkové konstrukce s výplní z dřevovláknité desky jsou difuzně otevřené, je to náš vlastní systém. Tentýž systém se opakuje u střechy. Podlaha je nahoře třívrstvá dřevěná, pod ní betonová vrstva a podlahové vytápění, kročejová izolace.
Suchou skladbu podlah nemám rád, považuju ji za problematickou – u dlažeb praskají spáry v rozích, akustické vlastnosti jsou daleko horší... Sice stavíme dřevostavby, takže je nám suchá výstavba blízká, ale v podlahách má podle mě beton svoje místo. Ani technologická pauza nás nijak nezdržuje, mezitím se dají dělat jiné věci.
Foto: Martin Zeman
"Velké prosklené plochy k těžkému dřevěnému skeletu patří."
Foto: Martin Zeman
Komentář majitelů a dodavatelů
Tím, že jsme tenhle dům stavěli pro sebe a ne na zakázku, všechno jsme tak trochu odsouvali na vedlejší kolej. Třeba s dodavatelem oken jsem se domluvil, že nespěcháme, zakázky mají samozřejmě přednost. A oni to tak dlouho kamarádsky posouvali, že je dodali až v lednu. Což nebylo úplně šťastné, protože se tu už dělaly rozvody vody a elektriky a dům byl stále otevřený.
Jenže výrobu máme poměrně nabitou a zase jsme nemohli zdržovat instalatéry a elektrikáře, čekala je další práce. Kovářova kobyla prostě chodí bosa. I když... začali jsme stavět v listopadu, v dubnu jsme se stěhovali, takže to vlastně zase tak dlouho netrvalo.
V interiéru ještě řadu věcí zbývá dokončit. Čekáme, až do toho zase budeme mít chuť. Dnes jsme dodělali interiérové dveře, pak přijde na řadu schodiště, dovybavení pracovny, šatny a spodní koupelny. Ale to už nás nijak netlačí. Letošní rok byl opravdu náročný, máme roční dítě, druhé se brzy narodí, obhajoval jsem dizertaci, do toho učím a v práci je toho až nad hlavu... V budoucnu ještě za domem přibude ve svahu sklípek, dřevník a nahoře v pergole pořádný gril s udírnou a saunou.
Dům na nás působí tak, jak jsme chtěli, aby působil. I když to dalo hodně práce všechno vymyslet. Těší nás, že i klienti, které vezmeme na kafe, to potvrzují. Dnes, když se sem přijedou podívat, tak obvykle do specifikací píšeme "jako u nás." Jsem rád, že jsem si na vlastním domě mohl potvrdit rady a doporučení, které dávám klientům.
Eliška a Milan
majitelé a dodavatelé domu - TFH dřevěné skeletové domy s.r.o.
Skromnější plány, velkolepý výsledek
Abychom si na začátku dodali odvahu vůbec se do stavby pustit, uvažovali jsme kvůli rozpočtu poněkud skromněji. Ale nakonec jsme stejně došli k tomu, že je lepší udělat to pořádně. Topíme krbovými kamny, kromě toho je tu všude podlahové topení na elektřinu. Ale baví nás topit a máme spoustu, spoustu dřeva. Nahoře se drží teplo, navíc je tam teplo od komína, dole stačí otevřít dveře a nahoře třeba trochu pootevřít střešní okno a teplo se rozlije po celém domě.
Vytopíme jimi celý dům. Jen když v noci mrzne, rána jsou trochu chladnější, ta obrovská prosklená plocha prostě přes noc teplotu sníží. V interiéru je prakticky všechno z dubu. Opravdovým oříškem bylo vymyslet, čím dub napustit, aby barva zůstala stejná, jakou má surové dřevo – dub totiž časem přirozeně oxiduje a žloutne. Nakonec jsme použili olej, který má v sobě 'neviditelný' bílý pigment.
obr.: V interiéru je použito dubové dřevo, které vytváří krásný a vzdušný vzhled a příjemnou atmosféru. Foto: Martin Zeman
obr.: Kamna pohodlně vytápějí celý dům, i když už noční teploty klesají k -7 °C. Za povšimnutí stojí schodiště v pozadí. Schodnice je ručně vyřezávaná z jediného dubového trámu. ručně proto, že na obráběcí stroj byla příliš velká. Foto: Martin Zeman
obr.: Nejfrekventovanějším místem v obytném prostoru je jídelní stůl, proto k němu majitelé zvolili pohodlná křesla. V obýváku žádné sezení nepotřebují a sedačku se chystají vyměnit za válecí centrum, pro těch pár příležitostí, kdy se chtějí podívat na film. Foto: Martin Zeman
Líbí se vám časopis DŘEVO&stavby?
Ušetřete s předplatným až 270 Kč...
Každé dva měsíce vám časopis dorazí do poštovní schránky a k tomu dostanete online verzi zdarma.
> koupit předplatné
obr.: Projekt otevření terasy provázelo dlouhé váhání. Variant existovalo několik. od otevíracího rohu až po různé velikosti a umístění francouzského okna. Majitelé si dnes pochvalují, že zvolili pouze částečně otevírání, protože nad údolím je často dosti větrno. Foto: Martin Zeman
obr.: Prostor mezi kuchyní a jídelnou slouží k relaxaci nejen díky zavěšené hamace. V síti se dá spát, sedět, je vzdušná a prostor odlehčí, případně se dá i sundat. Přesto si majitelka občas na podlahu položí konerec z dětského pokoje a odpočívá přímo před kamny. Foto: Martin Zeman
obr.: Tmavou podlahu a tmavou kuchyňskou pracovní desku si prosadila majitelka, protože podlaha v přírodním odstínu jí připadala fádní. Kontrast s ostatními prvky v interiéru je navzdory počátečním obavám, zda nebude kuchyň s lesklou tmavou dubovou deskou působit příliš moderně, velmi efektní. Foto: Martin Zeman
Promyšlená dispozice a sladěné detaily v interiéru
Dispozičně jsme dům rozdělili vertikálně na dvě části. V jedné je naše ložnice, koupelnové zázemí, šatna a pracovna, vystoupit se do ní dá po schodišti z obývacího pokoje. Druhá část patří dětem – dokud jsou malé, bude vstup na schodiště zatarasen, jinak jsme ale zastánci nerozdělování dětských pokojů.
Dnes se často staví s ohledem na děti, ale co vlastně opravdu potřebují? Když jsou malé, mají je rodiče u sebe, pak pár let ještě o žádné soukromí nestojí, a když odejdou na školu, vracejí se domů vlastně jen vyspat. Problém by mohl nastat až v době, kdy si začnou vodit domů první partnery, ale k tomu mají nad domem maringotku.
Pořídili jsme ji, když jsme začali stavět, s tím, že ji pak prodáme. Ale nakonec jsme si ji tak vymazlili, že nám to bylo líto – obložili jsme ji palubkami, vybavili, zabydleli, všechno je tam pěkně a čistě udělané. Dá se tam zatopit, v malé kuchyňce uvařit, vpředu je pergola...Takže jsme ji nechali dětem jako chatičku.
obr.: Postel prošla kvůli přesné představě o povrchové úpravě dodatečným broušením. Kolega, který ji vyráběl, chtěl majitelům udělat radost a pospíšil si přes víkend s napouštěním běžným olejem. Později ho nahradil na míru připravený olej s obsahem bílého pigmentu, který dlouhodobě zachovává přirozenou barvu surového dubového dřeva. Foto: Martin Zeman
obr.: Koupelna v patře je světlá a útulná, vstupuje se do ní z galerie dětského pokoje a ložnice. Foto: Martin Zeman
Zvolte nejhezčí dřevostavby v anketě Dřevostavby roku
Pomozte nám zvolit nejhezčí dřevostavby! Každý rok vyhlašujeme čtenářskou anketu Dřevostavba roku, ve které soutěží domy představené v časopisech DŘEVO&stavby a sruby&roubenky. V anketě nevyhrávají pouze soutěžící, ale i hlasující účastníci. Hlasujte a získejte atraktivní ceny...
Hlasovat v anketě
obr.: Mezonetový dětský pokoj je připraven na případné rozdělení, ale majitelé doufají, že to nebude potřeba. Dětem podle nich prospívá, když se naučí spolu vycházet a sdílet společný prostor. Foto: Martin Zeman
Obr.: Čisté a jednoduché linie, vyvážené proporce a ušlechtilé materiály dokázaly nemožné – je těžké se rozhodnout, jestli dřív obdivovat výhled, nebo dům. Foto: Martin Zeman
Komentář redaktorky
Jak už to bývá, právě v těch nejkrásnějších domech, kde i ten sebemenší detail má svou funkci a ladí s celkem, je nejvíc slyšet: „Tohle ještě vyměníme, tady to musíme dodělat..." A jak už to bývá, lidé, kteří opravdu něco dokázali, jsou ti nejskromnější a nejpříjemnější. Takže i když návštěva u Elišky a Milana poměrně nezvykle začala tím, že jsme se u vchodu srazili s partou řemeslníků, kteří ještě na poslední chvíli dokončovali interiérové dveře (mimochodem tak pěkné, že pokud bych znovu stavěla, do specifikace by se i v mém případě muselo napsat „jako u nás"), vůbec se nám na konec nechtělo loučit. A impozantní výhled od jídelního stolu za to mohl jen částečně.
Technické parametry
- Zastavěná plocha: 165 m2 (včetně dílny)
- Užitná plocha: 186 m2 (samotný RD)
- Spodní stavba: betonové pilíře
- Konstrukční systém: těžký dřevěný skelet - difuzně otevřené skladby obvodových konstrukcí TFH
- Tepelná izolace: dřevovláknité a kamenné izolace
- Fasáda: smrková s tenkovrstvou lazurou - TFH profil
- Střešní krytina: falcovaný pozinkový plech s PU úpravou - click systém
- Okna: dřevěná, zasklená izolačním trojsklem
- Podlahy: třívrstvé dubové
- Teplo: elektrokotel, podlahové vytápění, krbová kamna a jižní prosklení
- Skladba stěny směrem zevnitř: dřevo/sádrokarton, instalační předstěna s dřevovláknitou izolací, OSB, KVH nosníky s kamennou izolací, dřevovláknitá deska, laťování, dřevěná fasáda
- Celková tloušťka stěny: 450mm
- Součinitel prostupu tepla U stěnou: U=0,12 W/m2K
- Realizace: TFH dřevěné skeletové domy
Chtěli byste bydlet v podobné dřevostavbě z těžkého skeletu? Zašlete dodavateli dotaz nebo nezávaznou poptávku!
Společnost TFH dřevěné skeletové domy je rodinná firma, která se specializuje na návrhy a realizace staveb s konstrukcí těžkého dřevěného skeletu. Každým rokem realizuje na dvě desítky individuálních projektů. V současné době se specializuje pouze na návrhy a realizace dřevostaveb v těžkém skeletu. Referenčním projektem této společnosti je czech-chalet.
Zaslat dotaz nebo nezávaznou poptávku
Dům byl nakonec hotový docela rychle
Tím, že jsme tenhle dům stavěli pro sebe a ne na zakázku, všechno jsme tak trochu odsouvali na vedlejší kolej. Třeba s dodavatelem oken jsem se domluvil, že nespěcháme, zakázky mají samozřejmě přednost. A oni to tak dlouho posouvali, že je dodali až v lednu. Což nebylo úplně šťastné, protože se tu už dělaly rozvody vody a elektriky a dům byl stále otevřený. Jenže výrobu máme poměrně nabitou a zase jsme nemohli zdržovat instalatéry a elektrikáře, čekala je další práce. Kovářova kobyla prostě chodí bosa. I když... začali jsme stavět v listopadu, v dubnu jsme se stěhovali, takže to vlastně zase tak dlouho netrvalo.
Eliška a Milan
majitelé a dodavatelé domu TFH dřevěné skeletové domy s.r.o.
Nejnovější články v kategorii “Návštěvy dřevostaveb”
-
V objetí lesa
Místo, kde stojí tahle moderní roubenka, navigace ještě ani nezná. Jan na nás proto čeká na návsi, aby nám zbytek cesty ukázal osobně. Mineme poslední domy, kousek jedeme mezi poli,…
-
Pohoda v srdci Orlických hor
Horská silnice mě vede dolů podél hřebene Orlických hor, těsně u hranic s Polskem, k obci s příznačným názvem Orlické Záhoří. Nebe je bez mráčku a i přes první zářijové dny je…
-
Okouzlující roubenka s kachlovými kamny v barvě chilli
Navštívit tuto okouzlující roubenku na okraji Olomouce jsme měli možnost jen v jednom pevně daném dni. Michal s Barborou totiž hodně cestují, a tak se v ní i oni zastavili v podstatě jen…
-
Jednoduše vymazlený srub
Pojem „na samotě u lesa" může mít více výkladů, tahle návštěva mu jde ale až na dřeň. Navigace vás sem dovede bezpečně, když ale zavelí, že máte odbočit z uzounké lesní cesty…
Vytvořeno v xart.cz
