Dagmar Šimonová | Pondělí, 08. duben 2013 |
V dalším čísle časopisu Dřevo&Stavby 2/2013 jste si mohli přečíst rozhovor s architektkou Irenou Truhlářovou. Dnes přinášíme jeho pokračování. Pro mladou a sympatickou architektu se dřevostavby staly celoživotním posláním. Od počátku své praxe věděla, čemu se chce věnovat, a protože takové představy nešly realizovat jinak, založila si s manželem vlastní firmu. ARCHCON atelier si v oblasti dřevostaveb rychle vybudoval dobré jméno nejen proto, že svým klientům nabízí mnoho netradičních přidaných hodnot.
Ve své tvorbě se věnujete především stavbám na bázi dřeva. Kde Vaše fascinace tímto materiálem vznikla?
Na škole, kde jsem měla to velké štěstí, že mě vyučovali manželé Kuklíkovi, jež jsou v tomto oboru dodnes špičkou. Svým pozitivním přístupem a vášní pro obor se jim ve mně podařilo vybudovat velice intenzivní vztah k dřevěným konstrukcím. Postupem času jsem se od většího měřítka dřevěných staveb dostala až ke konstrukci dřevostaveb rodinných domů. Po škole jsem postupně pracovala v několika architektonických ateliérech, které dřevostavby nerealizovali. Za dobu svého působení jsem se s touto technologií pokoušela prorazit u svých nadřízených a jednou se mi to skutečně podařilo. Podnítila jsem účast ateliéru v soutěži Dřevěný dům, kde jsme za náš projekt získali ocenění, a díky tomu mi bylo umožněno vést hned zpočátku své praxe poměrně velkou stavbu - projekt Krajského ředitelství Lesů ČR v Českých Budějovicích.
Vždy jste si šla za vizí vlastního ateliéru?
Vnímám to jako zcela logické vyústění. Vždy jsem totiž měla poměrně konkrétní představu o tom, jak by měl architektonický ateliér fungovat a jako zaměstnanec jsem něco takového samozřejmě mohla jen těžko realizovat. Když jsme se s manželem rozhodli pro vlastní firmu, oba jsme už měli jasno v tom, že se chceme věnovat především dřevostavbám.
Jste skutečně poctivým účastníkem soutěží Dřevěný dům a Dřevěná stavba roku. Z čeho tato aktivita pramení?
Na počátku stál čistý zájem o věc – chtěla jsem se seznámit s projektováním a řešením staveb na bázi dřeva, protože na fakultě taková možnost nebyla. Také jsem chtěla proniknout mezi komunitu, která se kolem dřevostaveb pohybuje. A samozřejmě mě lákalo, že ocenění lidé bývali často osloveni k participaci na zajímavých projektech. Dnes už to naopak vnímám jako otázku prestiže. Protože jsme si po loňském úspěchu netroufali doufat v letošní umístění, bylo pro nás opakované vítězství skutečným překvapením.
Jaké požadavky na rodinný dům mají klienti, kteří k Vám chodí? Dá se to shrnout?
Snažíme se na klienty působit různými kanály – ať už na webu, prezentací ve vašem časopise, či přes Centrum pasivního domu. Myslím, že klienti přicházejí i vaší velkou zásluhou, protože v časopise vidí naše realizace, pak navštíví naše stránky a osloví nás. Často k nám chodí investoři, kteří chtějí vyloženě postavit dřevostavbu, takže nemusíme o jejích výhodách nikoho přesvědčovat. V poslední době jsou požadavky ještě specifičtější – lidé chtějí dřevostavbu v nízkoenergetickém až pasivním standardu. Hledáme proto vždy kompromis mezi nízkoenergetickým a pasivním domem – tloušťky izolací, které dům adekvátně zateplí, nejsou ale ještě nestandardní a tím pádem předražené. V devadesáti procentech případů používáme nucené větrání s rekuperací vzduchu, vyhýbáme se ale používání tepelných čerpadel, která podle nás při tak výborném energetickém standardu domu nejsou ekonomicky výhodná. Vytápíme nejčastěji elektřinou, většinou v podobě sálavých panelů nebo podlahového vytápění – překvapivě se jedná o častý požadavek ze strany investorů. Pokud je to možné, instalujeme termické solární panely na ohřev teplé vody.
Stále častěji realizujete své stavby z masivních dřevěných panelů. Proč jste se rozhodla zrovna pro tento materiál?
S materiálem CLT jsem se seznámila díky praxi svého muže, který se v té době jako jeden z mála statiků u nás věnoval této technologii. Když jsme později založili vlastní ateliér, použití tohoto materiálu bylo logickým vyústěním. Zpočátku jsme měli problém s klienty, protože technologie byla výrazně dražší než klasický lehký dřevěný skelet. V dnešní době je ale trend naprosto zřejmý a cena masivních panelů neustále klesá. Vždy investorům říkám, že důvod pro dřevostavbu není finanční úspora, protože pokud má být dům postaven kvalitně, nebude se jeho cena příliš lišit od zděného. Nyní připravujeme zajímavý projekt – pasivní dům navržený jako dřevostavba z masivních panelů. Investorům se nelíbila jeho poměrně vysoká cena, uvažovali proto o využití zděné technologie. Po zpracování rozpočtu zděné stavby jsme zjistili, že by dům vyšel jen asi o 30 tis. Kč levněji.
Snažíte se tedy své klienty přemlouvat k realizaci touto technologií?
Technologii výstavby řešíme s klienty hned na první schůzce. Prezentujeme jim vzorky a vysvětlíme, z čeho je možné dům realizovat. Popíšeme výhody i nevýhody jednotlivých řešení včetně cenových rozdílů a na základě toho pak stanovíme, jakou cestou se vydat. Nebudu lhát – preferujeme výstavbu z masivních panelů, protože za dobu naší praxe jsme se přesvědčili, že je to nejlepší možné řešení. Konstrukčně je velmi zajímavé, detaily jsou kompaktnější a stavba je z hlediska pracnosti mnohem jednodušší a to jak ve fázi projektování, tak i na stavbě. Rozhodující je však investorův rozpočet – tomu musíme podřídit konstrukci.
Jste schopni klientovi vyřídit i stavební povolení?
Inženýring zahrnuje především jednání se stavebním úřadem, jehož účelem je získání stavebního povolení respektive zajištění ohlášení stavby. Zahrnuje ale i další věci, například vyjádření o existenci sítí a jejich přesné poloze nebo soulad architektonické studie s územním plánem a vydanými regulativy, popřípadě s územním rozhodnutím. Inženýring na „vlastní pěst" doporučuji pouze těm klientům, kteří mají v této oblasti zkušenosti. Například u jednoho z projektů nám investoři zpočátku poskytli vyjádření, že na pozemku je možné vybudovat rodinný dům. Až následně, během projednávání stavebního povolení, jsme zjistili, že nám to úřady neumožní. Dům musel být nakonec přeřazen do kategorie rekreační stavby, což jej, z důvodu rozdílného DPH, o šest procent prodražilo.
Co kdyby přišel klient, který by chtěl dům realizovat s někým jiným, než s Dřevostavbami Biskup? Nebo klient, který by chtěl vypracovat jen architektonickou studii?
Určitě bychom jej neodmítli. V případě jiné realizační firmy je to klient, kdo se ochuzuje o přidanou hodnotu. S architektonickou studií už je to obtížnější. Samozřejmě nejraději s naším návrhem postupujeme až do konce a to nejen z důvodu, abychom měli pod kontrolou výsledek, ale hlavně proto, že jsme přesvědčeni o tom, že je to ta nejlepší možná varianta. Pokud na něčem pracujeme od začátku do konce, máme všechny dostupné informace. Když investor při realizaci střídá partnery, informace se ztrácí nebo nesprávně interpretují. To dokládá naše nedávná zkušenost, kdy jsme do projektu vstoupili až ve fázi po vydaném stavebním povolení a měli jsme vypracovat prováděcí dokumentaci. Nejen, že trvalo dlouho, než jsme se v projektu zorientovali, ale během práce jsme zjistili, že projekt nebyl příliš promyšlený, protože jej vytvořil architekt bez zkušenosti s dřevostavbami. Docházelo pak ke spoustě změn. Postupným vývojem jsme dospěli k názoru, že je vhodné řešit studie v nadstandardní podrobnosti, protože to velice usnadňuje následnou tvorbu projektu a jsme schopni s investorem velmi brzy komunikovat o ceně realizace. Pokud si investor přeje pouze studii bez dalších stupňů dokumentace, musíme hledat cestu, jak ji udělat poctivě a přitom neprodělat.
Jak často se při své práci smějete? Vzpomněla byste si na nějaké veselé historky „z natáčení"?
Smějeme se, jen ten smích je někdy trochu zoufalý. Každá práce, každý člověk a každý návrh nás vždy někam posunou. Z počátku tvorby jsem se trochu obávala toho, zda se architekt nemůže vyčerpat, ale teď vím, že to byl naprosto zbytečný strach. Každý, kdo k nám přijde, si sebou většinou přinese nějakou svou podivnost a jedinečnost. Ať už je to investor, který trvá na půdorysu domu ve tvaru U, člověk, který chce, aby byl jeho dům inspirovaný lesem nebo filozof, jež nás přiměl navrhovat rozměry domu v poměrech Fibonacciho čísel. Dům, který měl být inspirovaný lesem, se pro mě nakonec stal srdcovou záležitostí, protože jsme si s investorem krásně sedli. Domu ve tvaru U se podařilo vdechnout skutečnou jedinečnost díky zelenému patiu, vytvořenému právě tím atypickým půdorysem. Investor filozof nás naučil hledat v každém novém domě jeho unikátní magii, sledovat a vytvářet vztahy mezi různými důležitými prvky. Protože vztah s investorem je mimo jiné také obchodní, vyskytnou se někdy i nepříjemné situace, ale i ty vždy vedou k nějakému poučení.
A co Vaše vize a přání do budoucna?
Ráda bych si vyzkoušela vyřešit developerský projekt. Stát u takového projektu od počátku do konce, řešit i jeho financování. V ideálním případě by tímto projektem byl dřevěný bytový dům. Když už v souvislosti s dřevostavbami mluvíme o ekologii, ráda bych doplnila, že bydlet v úsporných bytových domech je zodpovědná volba, protože velké stavby jsou na tom z hlediska obálky budovy a energetické náročnosti mnohem lépe než rodinné domy. Každý přeci nepotřebuje svůj minipozemek s minidomem v ceně, za kterou by si mohl pořídit pěkný a prostorný byt například v pasivní bytové dřevostavbě.
Ing. Irena Truhlářová vystudovala obor Pozemní stavby a architektura na fakultě stavební ČVUT. Již na škole se seznámila s dřevěnými konstrukcemi, které začala prosazovat jak v soukromé tvorbě, tak v architektonických ateliérech, kde získala potřebnou praxi. Krátce po škole dostala příležitost vést projekt Krajského ředitelství Lesů ČR, který byl navržen jako dřevostavba. Společně se svým manželem založila ARCHCON atelier, který se věnuje projektům rodinných domů i občanských staveb na bázi dřeva. Svou svědomitou účast v soutěžích Dřevěný dům a Dřevěná stavba roku korunoval minulý rok velký úspěch, kdy se svým návrhem rodinného domu Skalice vyhrála jak hlasování odborné poroty, tak veřejnosti. V letošním ročníku své prvenství obhájila s rodinným domem ve Voznici a rozhlednou Kelčský Javorník, oceněnou opět jak odbornou porotou, tak hlasující veřejností. www.archcon.cz
První část rozhovoru naleznete v časopisu Dřevo&Stavby 2/2013! Při objednání předplatného, získáte časopis za lepší cenu!
Vytvořeno v xart.cz
