Dřevostavba Slaměnka se stala vítězem E.ON Energy Globe Award
Michal Babor | Úterý, 11. říjen 2011 |
Vítězem kategorie Kutil a současně také absolutním vítězem letošního ročníku E.ON Energy Globe Award se stala slaměnka Lukáše Čejny z Kruplova na Jindřichohradecku. Přesvědčil, že ocenění za ekologické smýšlení a vlastní zručnost si právem zaslouží.
Svépomocí totiž postavil ve své rodné vsi nízkoenergetický rodinný dům z čistě přírodních materiálů. Kromě šetrnosti k životnímu prostředí se při stavbě zároveň snažil najít způsob bydlení pro člověka harmonický a přirozený. Inspiroval se tedy radami předchozích generací, pro které bylo ekologické bydlení – tedy bydlení v souladu s přirozenými životními podmínkami – zcela samozřejmé.
Podívejte se na prezentační video ze soutěže
Dřevostavba bez vrutů a hřebíků
Nosný systém patrového nepodsklepeného rodinného domu tvoří dřevěný tesařský skelet bez hřebíků či jiných kovových spojovacích prvků. Tato kostra domu je vyplněna půlmetrovými vrstvami slámy, které jsou potažené vnitřními i vnějšími hliněnými omítkami a nahozeny pískovo-jílovým štukem. Vnější omítka je tvořena pomocí králičího pletiva na dřevěných sloupcích nebo přímo na balících slámy, na které je nanesena směs rozředěné jílové hlíny, hnoje, pilin, slámy a písku. Stěny byly nakonec natřeny vápenným nátěrem, který jim umožňuje dýchat a přirozeně pracovat s okolními teplotními podmínkami. Střecha slaměnky je vyrobena z rákosových vrstev silných 40 cm a ve špici je po celé délce zabezpečena šindelovým krovem.
Dům, který žije ekologicky
Životnost domu odhaduje majitel na desítky let, přičemž sám zdůrazňuje, že se nesnažil o to, aby byl dům věčný, ale aby byl živý a žil společně se svými obyvateli. Pro bezproblémové fungování je nejdůležitější předejít zatékání vody do objektu. Dům proto stojí na kamenných základech s 30centimetrovým podvětráváním a terén pod základy je vyspádovaný od středu ke kraji, aby se pod domem voda držet nemohla.
Ve svém domě zachoval Lukáš Čejna i tradiční interiérové členění místností. Čistě obdélníková dispozice umožňuje rozdělení přízemí domu na dvě části – soukromou, kterou tvoří velká ložnice a koupelna, a návštěvní, tedy ústřední místnost s hliněnou pecí zastávající roli kuchyně i obýváku. Toto dispoziční řešení navíc přirozeně využívá tepla hliněných kamen a zajišťuje tak šetrné hospodaření s energií. Dům vytápějí kamna v přízemí, které zároveň slouží jako pec na vaření. Výškově dosahují až do patra, kde plynule přecházejí do komína a zajišťují sálavé teplo s výdržností až 12 hodin. Elektřina je pak používána výhradně pro provoz umělého osvětlení, pračky, lednice a vodního čerpadla.
Svépomocná stavba slaměnky vyšla svého autora přibližně na 2,5 milionu korun, tedy srovnatelně s náklady pro každou běžnou novostavbu. Specifickým konstrukčním řešením, použitým materiálem a celkovou filozofií přírodního bydlení představuje Čejnova slaměnka zajímavou alternativu pro všechny, kteří se rozhodli bydlet ekologicky, tedy v souladu s přirozenými životními podmínkami a ohleduplně k životnímu prostředí i k sobě samým.
Zdroj: energyglobe.com
Z životní dráhy učitele, kterým jsem chtěl být snad už v peřince, jsem před drahnou řádkou let zběhl do sféry časopisů o bydlení. Ze zaměstnance jsem se před deseti lety stal zaměstnavatelem, ale redakční práci zůstávám věrný...