O cenách dřevostaveb (D&S 6/2009)

Administrator | Pondělí, 09. listopad 2009 |

Porovnání pořizovacích cen dřevostaveb a zděných domů v ČR

1) Úvod
V lesním hospodářství České republiky dlouhodobě existuje dostatek dřeva, což vyvolává jeho nízkou cenu na trhu. Na druhou stranu podíl dřevostaveb na celkovém objemu stavební výroby lehce převyšuje pouhá čtyři procenta. V tomto parametru silně zaostáváme za mnoha vyspělými zeměmi, kde se tento ukazatel pohybuje mezi 10 – 80 %. Mezi nejdůležitější parametry výstavby rodinných domů určitě patří pořizovací cena, která představuje pro budoucího vlastníka nemovitosti zpravidla nejsilnější argument při výběru stavebního systému i konkrétního dodavatele stavby.Stavební sektor České republiky prošel v posledních letech tzv. stavebního boomu poměrně rychlým vývojem, který se projevil v modernizaci stavebních technologií i konkurenční úpravou cenové nabídky rodinných domů dle požadavků, preferencí a zkušeností zákazníků. Porovnání konkurenceschopnosti dodavatelů staveb na bázi dřeva a dodavatelů zděných staveb v oblasti pořizovacích cen rodinných domů bylo naposledy zpracováno a veřejně publikováno před pěti lety (Sloup, 2003), a proto je dnes tato problematika velice významným a aktuálním tématem stavebního sektoru České republiky.

2) Metodika
Pro porovnání konkurenceschopnosti dodavatelů staveb na bázi dřeva a dodavatelů zděných staveb v oblasti pořizovacích cen rodinných domů je zvolena metodika statistického zpracování veřejně přístupných informací o jednotlivých nabízených domech na webových stránkách stavebních a montážních firem. Reprezentativní vzorek zpracovaný v této práci tvoří 40 firem dodávající zděné stavby na bázi dutinkových cihel (např. Porotherm) či na bázi systému Ytong a 40 firem dodávající dřevostavby na bázi rámové konstrukce a tepelně izolační výplně. Všechny tyto firmy jsou vybrány náhodně z okruhu nejvýznamnějších stavebních firem v České republice. Systém roubených a srubových staveb rodinných domů není v rámci dřevostaveb v této práci zpracován.
U každého výrobce či dodavatele stavby jsou nabízené typy rodinných domů rozděleny dle obestavěného prostoru do těchto velikostních kategorií:

• do 400 m3
• 401 - 600 m3
• 601 - 800 m3
• 801 - 1000 m3
• nad 1000 m3

U každého výrobce či dodavatele stavby je v každé velikostní kategorii obestavěného prostoru zpracováno minimálně deset nejžádanějších typů domů, pokud jich tolik v nabídce příslušné kategorie není, tak výjimečně i méně. V celkové pořizovací ceně rodinného domu je zahrnuta tzv. cena na klíč a to včetně nákladů na projekt. V celkové pořizovací ceně rodinného domu není zahrnuta cena pozemku, zpevněných komunikací a zahradní úpravy.

Pro každý zpracovávaný rodinný dům jsou zjištěny tyto parametry:

• Zastavěná plocha
• Cena stavby na klíč
• Užitná plocha
• Cena projektu
• Obytná plocha
• Cena hrubé stavby
• Obestavěný prostor

Celková pořizovací cena, tj. cena stavby na klíč, cena hrubé stavby a cena stavby na klíč bez ceny hrubé stavby je vztažena k užitné ploše, obytné ploše a obestavěnému prostoru. Tyto podílové ukazatele jsou potom aritmeticky zprůměrovány pro jednotlivé velikostní kategorie obestavěného prostoru pro dřevostavby i zděné stavby. Tyto výsledky jsou následně zpracovány v podobě grafů a doplněny komentářem. Vzhledem k aritmetickému zprůměrování se ceny jednotlivých staveb mohou ve skutečnosti od průměru mírně odlišovat. Hodnota korelačního koeficientu u všech zpracovávaných staveb mezi obestavěným prostorem a cenou stavby na klíč je 0,88 a hodnota korelačního koeficientu u všech zpracovávaných staveb mezi obestavěným prostorem a cenou hrubé stavby je 0,85. Zprůměrované ceny mohou mít vypovídací hodnotu obecné cenové hladiny.

3) Výsledky
A - Vztaženo k užitné ploše rodinného domu

Obr. č. 1: Cena hrubé stavby na m2 užitné plochy

Dřevostavby jsou v tomto parametru dražší než zděné stavby u velikostní kategorie do 400 m3, v kategorii 401 – 600 m3 jsou ceny skoro vyrovnané, u větších domů vychází dřevostavby podstatně levněji.

Obr. č. 2: Cena stavby na klíč bez ceny hrubé stavby na m2 užitné plochy

V tomto parametru jsou dřevostavby výrazně levnější než zděné stavby, pouze u kategorie 801 – 1000 m3 jsou ceny skoro vyrovnané.

Obr. č. 3: Cena stavby na klíč na m2 užitné plochy

Dřevostavby jsou v tomto parametru dražší než zděné stavby u velikostní kategorie do 400 m3, v kategorii 401 – 600 m3 jsou dřevostavby výrazně levnější, u ostatních větších domů vychází dřevostavby levněji o menší částku.

B - Vztaženo k obytné ploše rodinného domu


Obr. č. 4: Cena hrubé stavby na m2 obytné plochy

V tomto parametru jsou dřevostavby výrazně levnější než zděné stavby a to u velikostní kategorie do 400 m3, u kategorie 601 – 800 m3 a u kategorie nad 1000 m3. U zbylých kategorií jsou dřevostavby levnější jen mírně.

Obr. č. 5: Cena stavby na klíč bez ceny hrubé stavby na m2 obytné plochy

V tomto parametru jsou dřevostavby výrazně levnější než zděné stavby, pouze u kategorie 801 – 1000 m3 jsou ceny skoro vyrovnané.

Obr. č. 6: Cena stavby na klíč na m2 obytné plochy

V tomto parametru jsou dřevostavby výrazně levnější než zděné stavby a to u všech velikostních kategorií dle obestavěného prostoru.

C - Vztaženo k obestavěnému prostoru rodinného domu

Obr. č. 7: Cena hrubé stavby na m3 obestavěného prostoru

Dřevostavby jsou v tomto parametru dražší než zděné stavby u velikostní kategorie do 400 m3 a u velikostní kategorie 801 – 1000 m3. U zbylých kategorií jsou dřevostavby levnější.

Obr. č. 8: Cena stavby na klíč bez ceny hrubé stavby na m3 obestavěného prostoru

V tomto parametru jsou dřevostavby výrazně levnější než zděné stavby, pouze u kategorie 801 – 1000 m3 jsou výrazně dražší.

Obr. č. 9: Cena stavby na klíč na m3 obestavěného prostoru

V tomto parametru jsou dřevostavby také výrazně levnější než zděné stavby, pouze u kategorie 801 – 1000 m3 jsou mírně dražší.

Obr. č. 10: Podíl obytné plochy z užitné plochy rodinného domu

Čím je rodinný dům větší, tím je menší podíl obytné plochy z užitné plochy domu. Dřevostavby mají vyšší podíl obytné plochy z užitné plochy rodinného domu a to u všech velikostních kategorií dle obestavěného prostoru, u velikostní kategorie do
400 m3 je tento rozdíl nejvýznamnější.

4) Závěr

Z provedených výpočtů na vzorku zpracovaných rodinných domů lze vyslovit tyto závěry:

• Podle parametru cena / užitná plocha vychází cena hrubé stavby a tím i cena stavby na klíč u dřevostavby velikostní kategorie do 400 m3 obestavěného prostoru vyšší než u zděné stavby.
• Podle parametru cena / obytná plocha vychází dřevostavby levněji než zděné stavby, pouze u ceny stavby na klíč bez ceny hrubé stavby na m2 obytné plochy
u velikostní kategorie 801 – 1000 m3 je cena skoro vyrovnaná.
• Podle parametru cena / obestavěný prostor vychází dřevostavba levněji, pouze u velikostní kategorie 801 – 1000 m3 jsou dřevostavby dražší. Cena hrubé stavby dřevostavby na m3 obestavěného prostoru je u velikostní kategorie do 400 m3 a u velikostní kategorie 801 – 1000 m3 vyšší než u zděné stavby. Cena dřevostavby na klíč bez ceny hrubé stavby na m3 obestavěného prostoru je u velikostní kategorie 801 – 1000 m3 také vyšší než u zděné stavby.
• Podle parametru cena / užitná plocha a podle parametru cena / obestavěný prostor vychází dřevostavby nejlevněji oproti zděným stavbám u velikostní kategorie 401 – 600 m3, lze to vysvětlit tím, že zde, v oblíbené a časté velikostní kategorii, se snaží výrobci a dodavatelé dřevostaveb specializovat a nabídnout nejvyšší cenovou konkurenční výhodu oproti zděným stavbám.
• Dřevostavbám se nejobtížněji konkuruje oproti zděným domům u velikostní kategorie do 400 m3, dřevostavby se tento problém snaží částečně řešit výrazným zvýšením podílu obytné plochy oproti užitné ploše těchto domů, a tím tak sníží cenu na m2 obytné plochy.
• Dřevostavby se snaží snižovat ceny na obytnou plochu zvýšením podílu obytné plochy oproti užitné ploše domů u všech velikostních kategorií rodinných domů.Tento příspěvek vznikl při řešení výzkumného záměru 2103/ZA450/1552.

5) Použitá literatura
- Kalousek, F., Lenoch, J.: Ekonomika dřevostaveb 1. část (Podpora výroby a prodeje)
– monografie. Brno, MZLU v Brně, 2006. 107 s.
- Kalousek, F., Lenoch, J., Štork, R.: Ekonomické aspekty využití dřevní hmoty – monografie.
Brno, MZLU v Brně, 2006. 72 s.
- Lenoch, J.: Dřevostavba – budoucnost našich lesů i domácností. In: Lesy a jejich příspěvek
k rozvoji regionů. Jíloviště - Strnady, Praha 5 – Zbraslav, VÚLHM, 2006. s. 45-57.
- Lenoch, J.: Potenciál a možnosti dřevostaveb ve vztahu k lesnímu hospodářství České
republiky. In. Zprávy lesnického výzkumu. Jíloviště - Strnady, Praha 5 – Zbraslav,
VÚLHM, 2008.
- Sloup, R.: Ekonomická efektivnost využití dřeva v národním hospodářství. Praha, ČZU v
Praze, 2003. 138 s.
- Zpráva o stavu lesa a lesního hospodářství České republiky 2006. Ministerstvo zemědělství,
Praha, 2007. 128 s.
- Internetové zdroje: Webové stránky stavebních firem v České republice.

Adresa autorů:
Doc. Ing. František Kalousek, CSc.
e-mail: Tato emailová adresa je chráněna před spamboty, abyste ji viděli, povolte JavaScript , tel.: 545 134 074

Ing. Josef Lenoch
e-mail: Tato emailová adresa je chráněna před spamboty, abyste ji viděli, povolte JavaScript , tel.: 545 134 076

Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně
Lesnická a dřevařská fakulta
Ústav lesnické a dřevařské ekonomiky a politiky
Zemědělská 3, 613 00 Brno

Hodnocení uživatelů: 4 / 5
Líbil se Vám článek?14